Hospodářská komora Poslanecká sněmovna se minulý týden zabývala návrhem zákoníku práce, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Návrh nového kodexu byl dolní parlamentní komorou přijat. Hospodářská komora, stejně jako další podnikatelské a zaměstnavatelské svazy, má ale k materiálu řadu zásadních připomínek.
Hospodářská komora
Poslanecká sněmovna se minulý týden zabývala návrhem zákoníku práce, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Návrh nového kodexu byl dolní parlamentní komorou přijat. Hospodářská komora, stejně jako další podnikatelské a zaměstnavatelské svazy, má ale k materiálu řadu zásadních připomínek.
Návrh neodpovídá požadavkům tržní ekonomiky a věcně se neřídí zásadou „co není zákonem zakázáno, je povoleno“, což je v rozporu s ústavními principy. Cílem tvorby nové úpravy pracovněprávních vztahů bylo vytvoření moderního a liberálního kodexu práce, který ponechá prostor pro kolektivní vyjednávání. Tento cíl ale nebyl naplněn. Přijatý návrh se v mnohém velmi podobá dodnes platnému, více než čtyři desítky let starému zákoníku práce. „Své stanovisko jsme prezentovali na mnoha jednáních. Připomínky Hospodářská komora jako povinné připomínkové místo uplatňovala také v průběhu legislativního procesu. Až na výjimky ale vláda ani Sněmovna na požadavky zaměstnavatelů nereflektovala. Přijetí návrhu v tomto znění považuji za velmi nešťastné,“ říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Podle něho jde o krok zpět a další prodlevu do vytvoření moderního zákoníku, který bude odpovídat současným standardům.
V druhém čtení byla v Poslanecké sněmovně odebrána odborům pravomoc rozhodovat o práci přesčas a o práci v noci, což bylo v rozporu s Ústavou. Odborovým organizacím bylo ponecháno pouze právo požadovat od zaměstnavatele zastavení těchto prací. „V návrhu ale naopak přibyla povinnost zaměstnavatele uhradit zaměstnanci dvanáctiměsíční odstupné v případě pracovního úrazu, který mu znemožní nadále vykonávat jeho práci. Do pracovních úrazů, které budou tímto způsobem odškodněny, ale spadají i ty, které si zaměstnanec přivodí vlastním zaviněním nebo pod vlivem alkoholu. To považuji za nehoráznou,velkorysost’ sociálního výboru, který toto do návrhu prosadil,“ podotýká Drábek.
V návrhu zůstala obsažena taková opatření, která mohou výrazně zasahovat do činnosti firem. Například právo odborových organizací vykonávat u zaměstnavatelů kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, spolurozhodování odborů, zda absence na pracovišti může být označena jako neomluvené zameškání práce zaměstnance. Návrh ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a sportovních potřeb a zájmů zaměstnanců a podobně. Návrh zákoníku nyní postoupil k projednávání Senátu, podepsat jej musí prezident. „Pokud bude návrh přijat a vstoupí v platnost, nezbývá než doufat, že se další vláda odhodlá k vytvoření nového návrhu, který bude odpovídat požadavkům tržního prostředí. Jsou to ale další dva roky příprav a projednávání. Rozhodně by neměla být opomenuta fáze tvorby paragrafového znění, což byl jeden ze zásadních nedostatků, které se do tohoto návrhu promítly,“ uzavřel prezident komory.
Viktorie Plívová, mluvčí Hospodářské komory
Tuto část připravuje Hospodářská komora ČR
