PREZIDENTSKÉ VETO Prezident republiky Václav Klaus podle očekávání vetoval nový zákoník práce. Krátce před volbami tak vrátil sněmovně další z norem, které sociální demokracie prosadila s podporou komunistů. Premiér Jiří Paroubek ale potvrdil, že zákoník chce přijmout za každou cenu.
PREZIDENTSKÉ VETO Prezident republiky Václav Klaus podle očekávání vetoval nový zákoník práce. Krátce před volbami tak vrátil sněmovně další z norem, které sociální demokracie prosadila s podporou komunistů. Premiér Jiří Paroubek ale potvrdil, že zákoník chce přijmout za každou cenu.
Zákoník práce, prosazený sociálními demokraty a komunisty, je nemoderní, neliberální a nezaručí potřebné změny. „Posiluje nerovnost mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ve prospěch zaměstnanců,“ domnívá se prezident republiky Václav Klaus. Ten v minulém týdnu podle očekávání zákon vetoval a vrátil zpět do sněmovny.
„V této své podobě nepředstavuje tolik potřebnou moderní úpravu pracovněprávních vztahů a vládou slibovanou liberalizaci pracovního práva. Přitom právě takové změny jsou podmínkou zvýšení konkurenceschopnosti našich firem a snížení vysoké nezaměstnanosti,“ píše prezident ve zdůvodnění. Norma podle něj představuje pouze novelu stávající úpravy a její nedostatky v některých oblastech ještě prohlubuje. Pozitivní změny podle Klause nepřináší.
KOMPLIKOVANÉ A NESROZUMITELNÉ
Podle prezidenta není zákoník ani přehlednou a srozumitelnou normou, která by jasně a jednoduše formulovala práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů. Představuje prý komplikovanou úpravu s řadou ustanovení, která dosud obsahují zvláštní zákony a předpisy.
Přestože zákon verbálně deklaruje princip „co není zakázáno, je dovoleno“, smluvní volnost účastníků de facto omezuje, a tím zvyšuje nepružnost pracovního trhu. „Ta bude přispívat ke zvyšování nezaměstnanosti,“ obává se Klaus.
Podle prezidenta republiky je norma i v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Podpořil tak vyjádření šéfa Hospodářské komory Jaromíra Drábka, které poprvé zaznělo na diskuzi k zákoníku, pořádané týdeníkem Profit letos v únoru. Za protiústavní označila ustanovení zákoníku o kolektivním vyjednávání i Federace strojvůdců. Proti paragrafu, podle nějž by zaměstnavatel mohl uzavřít kolektivní smlouvu jen s nejsilnější odborovou organizací, v březnu půl hodiny stávkovala. Úpravu kritizovaly i další menší odborové svazy a profesní organizace.
PAROUBEK: VETO PŘEHLASUJEME
Klaus rovněž upozornil, že zákoník nebyl výsledkem konsenzu mezi sociálními partnery, koalicí i oběma parlamentními komorami. Poslancům ho totiž už jednou vrátil Senát, jeho veto však rudo-červená koalice přehlasovala. Podobně se chce zachovat také na další schůzi sněmovny, která začne 23. května.
Sociální demokraté a komunisté mají ve sněmovně celkem 111 hlasů. Na přehlasování prezidentského veta je potřeba nejméně 101 hlasů. „Jsme připraveni k těm zákonům, kde došlo k vetu prezidenta republiky, přistoupit tak, aby bylo toto veto přehlasováno,“ říká Paroubek. Zákoník i se sporným paragrafem podporuje také Českomoravská konfederace odborových svazů. Její předák Milan Štěch řekl, že za prosazení kodexu a zachování ochrany zaměstnanců je centrála odhodlána sáhnout i „ke krajním prostředkům“. „Nikdy nedopustíme, aby v České republice měl zaměstnanec postavení nevolníka a byl zcela vydán vůli zaměstnavatele,“ uvádí v reakci na prezidentské veto.
KDE JE SLIBOVANÁ LIBERALIZACE?
„Cílem vládního návrhu bylo vytvoření moderního a liberálního kodexu, tento záměr však nebyl naplněn,“ domnívá se šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek.
„Návrh obsahuje spoustu povinností, které zejména malým a středním firmám přinášejí vážné problémy. Vláda říká, že tam, kde není zákaz, je vše ponecháno na volnosti smluvních vztahů. Podle mých informací 385 z 395 paragrafů dává povinnosti krok po kroku v každém detailu zaměstnavatelům a zbylých patnáct je dává zaměstnancům. Nezbývá ani jeden paragraf na volné smluvní úpravy,“ upozorňuje předsedkyně senátního sociálního výboru Alena Palečková (ODS). Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha patří Česká republika mezi země, kde je nejliberálnější pracovní právo v Evropské unii. „Česko je hned asi na třetím nebo čtvrtém místě za takovými zeměmi, jako je Velká Británie nebo Irsko. Naopak pro zaměstnavatele, kteří působí například v Německu, v Rakousku, je daleko složitější ukončit pracovní poměr a daleko dražší ukončení pracovního poměru,“ podotkl. Podle pravicové opozice a řady ekonomů je však právě tento zkostnatělý systém příčinou evropské stagnace.
DALŠÍ PASKVIL
„Návrh zákoníku práce je nesmírně komplikovaný. Pakliže přijímáme takto zásadní normu, měla by být zcela jednoduchá a jednoznačná,“ přidává výhradu senátor Jiří Žák (ODS). „Množství nedostatků a různých problémů v návrhu zákoníku práce jsme popsali na 16 stranách. Neměli bychom ho tedy přijímat za každou cenu a pak ho hned novelami spravovat,“ dodává.
Sám Škromach přiznal, že sněmovnou přijatá úprava není v některých bodech ideální, ale je ji možné upravit do doby nabytí účinnosti zákoníku k 1. lednu 2007.
CO PŘINÁŠÍ NOVÝ ZÁKONÍK Paragrafované znění návrhu včetně komentáře jsme přinesli v Profitech č. 50/2005, 1/2006 a 2/2006. Připravované normě jsme se věnovali i v řadě dalších článků. Jakmile sněmovna zákoník definitivně schválí, přineseme závěrečné podrobné shrnutí a reakce.
