Řídit se pokynem úředníka může znamenat sázku do loterie. Česká právní džungle nám bují přímo před nosem: Největším strašákem podnikatelů však už nejsou pouze daně. Sílí také obavy z nesrozumitelnosti zákonů a zejména z možných sankcí v případě, že podnikatel není zároveň jasnovidcem a neumí ze změti paragrafů vyčíst úmysl zákonodárce.
Česká právní džungle nám bují přímo před nosem: Největším strašákem podnikatelů však už nejsou pouze daně. Sílí také obavy z nesrozumitelnosti zákonů a zejména z možných sankcí v případě, že podnikatel není zároveň jasnovidcem a neumí ze změti paragrafů vyčíst úmysl zákonodárce. Většina právních norem je plná složitých formulací, které mnohdy nechápou ani právníci.
Když se nejodvážnější z podnikatelů obrátí na úřady s žádostmi o výklad zákona, úředníci jim v lepším případě zašlou nezávazné stanovisko, v horším odkáží na chaotické internetové stránky nebo neodpoví vůbec. Navzdory předvolebním i povolebním slibům stran se chaos v předpisech stále zhoršuje. Novela střídá novelu a podnikatelé, kteří si nemohou zaplatit odborníky, žijí v nejistotě. Situace je v současné době o to horší, že největší problémy jsou právě okolo daňových zákonů.
O nejasnostech v zákoně o dani z přidané hodnoty se začalo diskutovat už vloni. Už tehdy někteří podnikatelé oslovili finanční úřady s dotazy, jak mají pochopit některá ustanovení zákona. Záměr zákonodárce však nebyl jasný ani úředníkům, a tak došlo k situaci, kdy úředník z Ostravy vykládal zákon jinak než jeho kolega z Plzně. Zákon byl sice dodatečně vysvětlen v metodických pokynech ministerstva financí, ale tím vše neskončilo: Mnozí podnikatelé dodnes neví, kde metodické pokyny hledat, zda se mají řídit spíše pokynem svého místního úřadu, či zda je nejlepší vyložit si zákon dle selského rozumu a spoléhat na benevolenci úředníků. V některých případech prý mají úřednické výklady zákonů stejnou právní váhu jako sdělení „jedna paní povídala“.
Právní nejistota sílí. Místo rozvíjení obchodních aktivit čeští podnikatelé musí pátrat po smyslech zákonů. Hospodářská komora, která vytrvale bojuje s pověstnými „větrnými mlýny“ české byrokracie, naštěstí usiluje o zavedení takzvané editační povinnosti. Jedná se o novou povinnost úřadů vydat na žádost podnikatele závazné prohlášení o výkladu konkrétního předpisu. Dnes odpověď úředníka z finančního úřadu není závazná a řídit se jí znamená sázku do loterie. Ministerští úředníci se však zřejmě obávají nového přívalu práce, a tak editační povinnost vytrvale odmítají.
Právní nejistota se odráží také na počtu živnostníků. Příliš složitá administrativa, chaos v právních předpisech, protichůdnost úřednických pokynů, neochota úřadů a vysoké daně totiž podnikání zrovna neusnadňují. Právě tyto špatné podmínky donutily část živnostníků k rozhodnutí skončit s podnikáním. Čeští byrokraté občanům pomalu ale jistě vsugerovávají pocit, že postavit se na vlastní nohy se zkrátka nemusí vyplatit. Podnikáte a nevíte, co vám zákonodárce chtěl sdělit stovkou zmatených paragrafů? Možná vám zatím nezbude nic jiného než obrátit se na kartářku.
