NOVELIZOVANÉ DANĚ Z PŘÍJMULegislativní kvas, který probíhal v Parlamentu ČR na přelomu loňského a letošního roku, přinesl řadu změn a novinek pro pojišťovnictví.Poslanci novelizovali zákony, které se týkají pojišťovnictví. Jedná se zákony č. 438/2003 Sb. a č. 47/2004 Sb.
NOVELIZOVANÉ DANĚ Z PŘÍJMU
Legislativní kvas, který probíhal v Parlamentu ČR na přelomu loňského a letošního roku, přinesl řadu změn a novinek pro pojišťovnictví.
Poslanci novelizovali zákony, které se týkají pojišťovnictví. Jedná se zákony č. 438/2003 Sb. a č. 47/2004 Sb., kterými se mění zákon o daních z příjmu.
Velkým přínosem pro pojišťovnictví je, že výše citovaná novela výrazným způsobem zpřesňuje v ustanovení § 4 odst. 1 písm. 1) zákona o daních z příjmů, kde jsou stanoveny podmínky zdanění plnění z pojištění osob.
ZDANĚNÍ PLNĚNÍ Z POJIŠTĚNÍ OSOB
U pojištění pro případ dožití, u pojištění pro případ smrti nebo dožití a u důchodových pojištění je v nové právní úpravě explicitně zdůrazněno, že od daně z příjmů nejsou osvobozena jen plnění v případě dožití.
Ostatní pojistná plnění z pojištění osob, jako např. plnění v případě smrti, plnění z úrazových pojištění či připojištění, plnění v případě vzniku závažných nemocí či invalidity, jsou od daně z příjmu osvobozena.
Dále osvobození od daně z příjmů nepodléhají jiné příjmy z pojištění osob, které nejsou pojistným plněním a nezakládají zánik pojistné smlouvy. Mezi tyto jiné příjmy patří především tzv. částečné výběry z rezervy pojištění, se kterými se můžeme setkat především u investičních či flexibilních pojištění osob.
STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ SE NEMĚNÍ
Podmínky výpočtu daně z příjmů v dosavadní praxi nečinily problémy a proto je dobře, že zůstaly v nezměněné podobě.
Pro úplnost tedy lze uvést, že v souladu s ustanovením § 8 odst. 7 ZDP se plnění ze soukromého životního pojištění (rozuměj dožití) nebo jiný příjem z pojištění osob (částečný výběr z rezervy), který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, považují za základ daně po snížení o zaplacené pojistné.
V případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. Zde je třeba zdůraznit, že pojistné uplatněné při výpočtu daně jiného příjmu z pojištění osob nebude možné použít i pro výpočet daně v případě dožití, viz níže.
U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu.
Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Pro úplnost je třeba zdůraznit, že pro výpočet odbytného je rozhodné to, že se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Daň je vypočtena pojišťovnou a je odvedena příslušnému správci daně. O výši daně je pojištěný obvykle informován v likvidačním dopise.
VÝŠE DANĚ Z PŘÍJMŮ ZŮSTALA NA STEJNÉ ÚROVNI
V případě, že pojišťovna vyplácí plnění ze soukromého životního pojištění (rozuměj dožití) nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (rozuměj částečný výběr z rezervy), pak se podle ustanovení § 36 odst.2 písm. c) bod 2 ZDP daní zvláštní sazbou daně ve výši 15 %.
V případě, že pojistná smlouva zaniká a je vypláceno odbytné, pak se podle ustanovení § 36 odst. 2 písm. d) bod ZDP daní zvláštní sazbou daně ve výši 25 %.
Stabilizujícím prvkem v systému daňového zvýhodnění zůstává skutečnost, že se nezměnily podmínky daňového zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří v řadě případů stále přispívají jen symbolické částky. Níže popisované podmínky pro minimální pojistné částky se tedy pro zaměstnavatele neuplatní
PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNAVATELE SE NEMĚNÍ Pro komplexnost popisu zde uvádím, že v případě, kdy si zaměstnanec sjedná pojistnou smlouvu pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“) a v této smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění (rozuměj dožití) až po 60 kalendářních měsících a současně rfejdříve v roce dosažení věku 60 let, pak částky pojistného, které bude hradit zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance, jsou do 8000 Kč pro zaměstnavatele nákladem (ustanovení § 24 odst. 2 písm zo) ZDP) a do 12 000 Kč jsou pro zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů (ustanovení § 6 odst. 9 písm. v) ZDP). Je třeba podotknout, že u výše uvedených smluv je podmínkou, aby v případě, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, nebyl zaměstnavatel určen jako osoba oprávněná podle § 817 občanského zákoníku. Při přesném posuzování vazby mezi předepsáním pojistného pojišťovnou a zaplacením pojistného zaměstnavatelem lze vyslovit premisu, že by se vždy mělo jednat o pojistné v daném účetním roce předepsané i zaplacené. Novela zákona přináší zásadní změnu ke dvěma typům pojištění. A to k investičním (flexibilním) na jedné straně a ke kapitálovým na straně druhé. Domnívám se, že tato změna přináší výrazný kladný posun ve vnímání daňové podpory jako skutečné podpory 1. pilíře důchodového systému. Škoda jen, že takto nebyl nastaven daňový systém od počátku. DOBRÝM ŘEŠENÍM JE FLEXIBILNÍ POJIŠTĚNÍ
V případě, že si klient sjednal investiční (tak zvané flexibilní) pojištění, kde není stanovena pojistná částka pro případ dožití a produkt je fakticky příspěvkově definován, pak si může podle ustanovení § 15 odstavce 13 odečíst zaplacené běžné pojistné, a to ve zdaňovacím období (to je v daném kalendářním roce) za předpokladu, že výplata pojistného plnění (rozuměj pro případ dožití) je ve smlouvě sjednána až po šedesáti měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku šedesáti let.
V druhém případě, kdy si klient sjednal kapitálové životní pojištění (pojištění s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití), pak si může podle ustanovení § 15 odst. 13 taktéž odečíst zaplacené běžné pojistné, a to ve zdaňovacím období (tj. v daném kalendářním roce) za předpokladu, že výplata pojistného plnění pro případ dožití (zda se jedná o jednorázové plnění, nebo důchod nerozhoduje) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavřen
í smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, navíc však za předpokladu, že splňuje podmínku minimální pojistné částky.
Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.
Dalším významným posunem ve sjednocení postupu všech pojišťoven na trhu je rozpočítávání jednorázově zaplaceného pojistného pro investiční i kapitálová pojištění, kde se nyní stanoví jednotný vzorec, podle kterého se toto pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.
Maximální částka, kterou si může fyzická osoba odečíst ve zdaňovacím období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.
Při nedodržení podmínek daňové uznatelnosti z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné částky základu daně zaniká a příjmem podle ustanovení § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. V této souvislosti je třeba doporučit, aby reprezentanti pojišťoven informovali klienty o tom, že tato povinnost se jich ze zákona týká a že jejich nečinnost může mít pro ně zásadní finanční dopady v podobě naúčtovaného penále.
V případě náhrady jedné pojistné smlouvy soukromého životního pojištění na druhou smlouvu se sankce neuplatní.
U pojistných smluv soukromého životního pojištění, které sice zaniknou, ale nebude u nich vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné, neboť zároveň se zánikem pojištění bude rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňovou uznatelnost, pak nebude klient, který bude současně pojistník a pojištěný v jedné osobě povinen podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.
Jde zde o velice vítané přechodné ustanovení, které však naráží na zásadní otázku. Bude tak možné, aby klient mohl takto postupovat i při změně pojišťovny? Zákon tomu výslovně nebrání. Bude tedy záležet na tom, jaký konsenzus k tomu pojišťovny zaujmou. Jeví se mi jako velmi nešťastné, nedojde-li ke společné dohodě.
Rozdílně však bude postupováno v těch případech, kdy nikoliv v důsledku změny podmínek daňových odpočtů dojde ke snížení pevně sjednaných pojistných částek pro případ dožití u soukromého životního pojištění, neboť to bude považováno za porušení podmínek a takto i sankcionováno.
PETR PONCAR, předseda sekce pojištění osob ČAP
