Většina federálních úředníků zůstala doma. Republikáni podmiňují schválení rozpočtu odložením Obamovy zdravotní reformy
Správce prezidentského parku v centru Washingtonu, D. C., odpovědný za národní vánoční strom Spojených států dostal pokyn, který, třebaže mu v tu chvíli připadal zcela nesmyslný, musel jako poslušný federální státní zaměstnanec splnit: přistoupil tedy k vypínači a stiskl jej. V tom momentě nastrojený symbol Vánoc nacházející se pár desítek metrů jižně od Bílého domu zhasl.
Šlo o docela smutný moment. Byl večer 16.
prosince 1995 a potemnělý statný coloradský modrý smrk, za nímž do hlavního města přijíždějí každoročně davy Američanů, doplatil na dočasné uzavření toku peněz z federální kasy, takzvaný shutdown čili odstávku. Bílý dům vedený tehdy demokratickým prezidentem Billem Clintonem se totiž nedohodl na rozpočtu pro další finanční rok se Sněmovnou reprezentantů, v jejímž čele stál kontroverzní zástupce republikánské Grand Old Party (GOP) Newt Gingrich. V důsledku toho celých 28 dnů fungovaly v USA pouze federální úřady a agentury označené za „životně nezbytné“ pro chod země. Zbytek amerických úředníků zůstal doma.
O co vlastně jde Po 18 letech se situace opakuje. Jedním z hlavních bodů rozpočtového sporu Clintona s tehdejšími republikány na Kapitolu bylo financování programu Medicare, národního sociálního pojištění zaručujícího zdravotní péči osobám starším 65 let a mladším lidem s vážným onemocněním. Současný demokratický prezident Barack Obama také svádí boj s GOP, jejíž poslanci mají ve Sněmovně reprezentantů převahu. Aktuální spor se týká jeho nové reformy zdravotního pojištění. Právě jejím odkladem o rok podmiňují republikáni uvolnění státních výdajů pro fiskální rok, který v USA začal 1. října.
Minulý týden v úterý krátce po půlnoci, když vypršela lhůta pro dohodu, napsal prezident Obama na svém Twitteru: „Oni to doopravdy udělali. Skupina republikánů ve Sněmovně právě donutila vládu, aby omezila chod federálních úřadů, a to kvůli Obamacare, místo toho, aby schválili skutečný rozpočet.“
V důsledku tohoto kroku dostalo přibližně 800 tisíc státních zaměstnanců minulé pondělí pokyn, aby nechodili do práce. Došlo k uzavření všech 401 amerických národních parků, 19 významných Smithsonových galerií a muzeí, několika státních zoologických zahrad, ale i nejznámějších turistických ikon včetně newyorské sochy Svobody či bývalé vězení Alcatraz v Sanfranciském zálivu.
Dočasné omezení chodu federálních úřadů zažili Američané poprvé v průběhu administrativy Geralda Forda v roce 1976, kdy byl zaveden současný systém schvalování rozpočtu. Od té doby došlo ve Washingtonu, D. C., k podobně vyhrocené situaci přibližně 17krát, naposledy před zmiňovanými 18 lety.
Odhaduje se, že odstávka stojí USA přibližně 300 milionů dolarů denně. I když se může zdát, že pro zemi s ekonomikou o síle 15,7 bilionu dolarů to není mnoho, celkové ztráty, které se na shutdown nabalují, nelze přesně vypočítat.
Ochuzeni o každodenní zisky zůstávají například drobní podnikatelé prodávající turistům suvenýry či občerstvení. Úřad pro správu a rozpočet vypočítal, že omezení chodu federálních úřadů koncem roku 1995 a počátkem roku 1996 přišlo státní pokladnu na 1,4 miliardy dolarů (asi dvě miliardy v dnešních cenách).
Goldman Sachs odhaduje, že třítýdenní odstávka může v tomto čtvrtletí ukrojit z amerického HDP až 0,9 procenta. Není pochyb o tom, že nejvíce postiženy budou Maryland a Virginie, sousední státy Washingtonu, D. C., jejichž denní ztráty jen na dani z příjmu se odhadují na pět milionů dolarů.
Kdo ztratil rozum Co horšího, pokračování sporu mezi zákonodárci by mohlo vést rovněž k neschopnosti zvýšit dluhový limit USA. Federální vládě by tak mohly dojít i peníze na splácení dluhů, což by poškodilo americkou ekonomiku, a navíc rozkolísalo i světové finanční trhy. Analytici nicméně předpokládají, že navzdory současným rozpočtovým problémům Spojené státy budou své dluhy splácet řádně i nadále.
Po posledním zmiňovaném částečném uzavření federálních úřadů v roce 1995 a 1996 dostali státní zaměstnanci zpětně veškerou mzdu i přesto, že téměř měsíc strávili doma. Současní úředníci však tuto jistotu prozatím nemají.
Demokratická senátorka Claire McCaskillová zastupující stát Missouri byla minulý týden první, kdo se z amerických zákonodárců odvážil čelit po vyhlášení shutdownu otázkám novinářů. Na hlavní otázku, jež zajímá většinu Američanů, však odpověď nenašla.
„Je velice těžké s odstupem zjistit, kdo ztratil rozum. Byla to jedna politická strana, nebo ta druhá, my všichni, prezident,“ uvedla krátce poté, co republikánská GOP odmítla schválit rozpočet do doby, než Demokratická strana odsouhlasí odložení Obamacare.
Spojené státy se podobně jako většina vyspělých zemí v posledních letech potýkaly s akutní potřebou reformy systému poskytování zdravotnických služeb. Po sérii neúspěšných návrhů předchozích vlád představovala realizace této reformy jednu z Obamových priorit. Současný šéf Bílého domu po nástupu do úřadu v roce 2009 odůvodnil svůj záměr reformovat zdravotnický systém starostí o desítky milionů Američanů, kteří si zdravotní péči nemohou dovolit. Opakovaně upozorňoval na osudy lidí, jež náklady na léčbu připravily o veškerý majetek. Pro zajímavost, před pěti lety byly například výdaje na zdravotní péči příčinou 62 procent osobních bankrotů v USA. Na jaře 2010 se nakonec Obamovi navzdory odporu republikánů podařilo prosadit reformu, na níž si před lety vylámal zuby i předchozí demokratický prezident Bill Clinton.
Volební kampaň v plném proudu „Můžeme se vzpamatovat z politického handrkování, ale nikdy se nevzpamatujeme z Obamacare,“ uvedl pro deník New York Times Steve King, jeden z nejkonzervativnějších republikánských členů Sněmovny reprezentantů ze státu Iowa. Republikánské vedení Sněmovny hraje vabank. John Boehner, šéf dolní komory Kongresu, již z principu nemůže z radikální pozice ustoupit. Podobně jako zbytek členů GOP ve Sněmovně.
Již 4. listopadu příštího roku totiž budou Američané volit (kromě guvernérů jednotlivých států) všech 435 poslanců Sněmovny reprezentantů a 33 nových senátorů. Obamacare týkající se zdravotního pojištění se stále jeví jaké výborné volební téma. Spor o reformu totiž dodnes americkou společnost rozděluje.
Kritici jí vytýkají zejména dvě věci. První je povinné zdravotní pojištění, neboť podle odpůrců zákona „federální vláda nemůže nikoho nutit k nákupu čehokoli“. Reforma je podle nich v rozporu s ústavou. Koncem června 2012 však Nejvyšší soud USA dal za pravdu Obamovi a zamítl veškeré stížnosti republikánů podobného typu. Od roku 2014 by mělo tedy platit, že každý obyvatel USA musí být pojištěn. A pokud nebude, hrozí mu pokuta.
Druhá výhrada kritiků reformy se týká vysokých nákladů na její realizaci. Bílý dům totiž vyčíslil, že prvních deset let po jejím odstartování bude stát zhruba bilion dolarů.
Obamacare také kromě povinného zdravotního pojištění například zakazuje zdravotním pojišťovnám odmítat klienty na základě předem známých zdravotních komplikací.
I když někteří republikáni naznačovali, že odklad startu reformy by Obamovi jedině vyhovoval, neboť by se tak jeho administrativa vyhnula ostudě, jež jí údajně hrozí kvůli byrokratickým zádrhelům, Bílý dům opakovaně zdůrazňoval, že prezident vetuje jakýkoli zákon, který by její spuštění zpozdil. „Důležitá část zákona o cenově dostupné zdravotní péči vchází v platnost zítra. Financování již probíhá. Nemůžete jej zastavit,“ vzkázal prezident republikánům minulé pondělí.
Jen stěží lze odhadnout, jak dlouho potrvá zákopová válka ve Washingtonu mezi Bílým domem a Sněmovnou reprezentantů a kdo nakonec ustoupí. Lze jen doufat, že tentokrát nebude mít dopady na osvětlení národního vánočního stromu, který musel být v mezidobí vyměněn. Nový statný coloradský modrý smrk byl zasazen v centru Washingtonu na již tradiční místo v prezidentském parku teprve loni v říjnu.
Z poslední odstávky vyšel vítězně Bill Clinton, který byl v roce 1996 podruhé zvolen prezidentem. Newt Gingrich naopak ztratil a svým tehdejším postojem zřejmě poškodil i republikánského kandidáta na šéfa Bílého domu Boba Dolea. Gingrich sám později přiznal, že šlo o „největší chybu v jeho kariéře šéfa Sněmovny, které se měl vyvarovat“.
NUCENÁ ODSTÁVKA
• Podle odhadů stojí státní pokladnu zhruba 300 milionů dolarů denně. • Týká se přibližně 800 tisíc federálních zaměstnanců USA. • Brány zavřely všechny národní parky včetně sochy Svobody a Alcatrazu. • Uzavřeny byly Smithsonovy kulturní instituce – 19 muzeí a galerií, zoo. • Doma zůstalo 12 700 zaměstnanců ministerstva energetiky, na jaderná a jiná strategická zařízení jich dohlíží jen 1113. • Ministerstvo zahraničí USA i nadále vydává víza a poskytuje konzulární služby americkým občanům v zahraničí. • Ministerstvo obrany pokračuje ve vojenských operacích. • Nadále fungují i poštovní služby, stejně jako ostraha amerických hranic. • Vyplácejí se sociální dávky i vládní programy zdravotní péče pro staré a chudé. • Otevřené zůstávají i veřejné školy.
Jen stěží lze odhadnout, jak dlouho potrvá zákopová válka ve Washingtonu mezi Bílým domem a Sněmovnou reprezentantů a kdo nakonec ustoupí.
O autorovi| Dáša Hyklová • hyklova@mf.cz
