Malý akcionář se pokouší napadnout samu podstatu otevírání fondů
Otočit kolo dějin fondů o notný kus zpět se rozhodl minoritní akcionář Restitučního investičního fondu. Sedmadvacetiletý lékař Jan Vokrouhlecký totiž napadl jak otevření tohoto největšího fondu v zemi, který má více než šestnáct miliard korun majetku, tak samu podstatu otevírání fondů. Tedy procesu, při kterém se uzavřený fond mění na ote–vřený a který před několika lety přikázal povinně zákon. Vokrouhlecký pevně věří, že žalobu rozhodne v jeho prospěch soud ještě letos.
Kdyby se mu to skutečně podařilo, znamenalo by to narušení jedné z největších změn na trhu fondů. Proces otvírání totiž v současné době již běží na plné obrátky. Přeměnu na otevřené podílové fondy mají připravenou skoro všechny velké investiční fondy v zemi a mnohé z nich ji už mají za sebou. Právníci však Janu Vokrouhleckému při jeho žalobě příliš šancí nedávají a zástupci Restitučního investičního fondu pevně věří, že zákon je na jejich straně.
Chráním sebe a svůj majetek.
Jan Vokrouhlecký podal ke Krajskému obchodnímu soudu v Praze dvě žaloby. V první zpochybnil samu podstatu otevírání. Druhá pak napadá rozhodnutí valné hromady Restitučního investičního fondu z 30. listopadu loňského roku, která o transformaci rozhodla. Tato žaloba byla mimochodem podána v poslední možný den, který zákon připouští, tedy do tří měsíců od konání zmíněné valné hromady.
„Svou žalobu opírám o skutečnost, že právními nástupci investičního fondu jako akciové společnosti se mají stát včetně mne fyzické osoby. Ty po takzvané přeměně budou osobně ručit do konce svého života celým svým majetkem za závazky bývalého investičního fondu, které bude mít k datu svého výmazu z obchodního rejstříku, sdělil Jan Vokrouhlecký. Za další důležitou skutečnost považuje, že on ani ostatní akcionáři – potencionální podílníci – se nemohou svého osobního ručení zbavit prodejem podílových listů ani jiným způsobem. Soudí, že kterýkoli věřitel bývalého investičního fondu si pak může vybrat kteréhokoli z akcionářů – podílníků k uplatnění práva na uhrazení svého dluhu. „Žalobou chráním sebe a svůj majetek před nároky věřitelů investičního fondu. Nechápu, jak mohu jako akcionář bez svého souhlasu nastoupit do závazků investičního fondu, dodává Vokrouhlecký.
Týdeník EURO má informace, že minoritní akcionář vlastní v Restitučním investičním fondu jen několik akcií. Nabízí se otázka, zda za ním nestojí nějaká jiná skupina, které by mohlo jít například o případné mimosoudní vyrovnání s První investiční společností, tedy správcem uvedeného fondu. Takové případy se na našem trhu v minulosti objevily již několikrát. „Svá práva uplatňuji sám, nicméně nezastírám, že pokud jde o procesní úkony, konzultuji je se svými právníky, řekl k tomu Vokrouhlecký. Přiznal, že kromě akcií RIF vlastní ještě další akcie fondů ve správě První investiční společnosti i blíže nespecifikované akcie dalších tuzemských fondů. Otázku, zda hodlá i v jejich případě uplatňovat žaloby, však nekomentoval.
Minoritní akcionář rovněž tvrdí, že bez vypořádání všech závazků fondu formou likvidace a bez souhlasu akcionářů není možné přesunout povinnost plnit závazky vůči třetím osobám. Bojí se, že po otevření fondu investoři uplatní zpětné odkupy ve zvýšené míře (přes 50 procent), což povede k zákonné likvidaci fondu. „Může však nyní přece odprodat své akcie na burze nebo v RM–Systému, říká k tomu tiskový mluvčí Restitučního investičního fondu Zdeněk Novotný.
Bez obav.
Novotný také tvrdí, že fond žádný katastrofický scénář nepřipravuje. „Fungujeme samozřejmě normálně dál, koncem února jsme podali Komisi pro cenné papíry žádost o přeměnu našeho fondu. Přestože představenstvo očekává, že Krajský obchodní soud v krátké době obě žaloby zamítne, je možné, že se předpokládaný termín otevření fondu posune, říká. Plán počítá s otevřením v polovině letošního roku. Rovněž otevírání dalších fondů ve správě První investiční běží podle plánu.
Mizivé šance?
Tuzemští právníci nevidí šance Jana Vokrouhleckého příliš optimisticky. Na stole je také již rok staré právní stanovisko Komise pro cenné papíry, které nesoulad mezi Obchodním zákoníkem a zákonem o fondech při jejich přeměně upravuje a ke kterému může soud přihlédnout. Rovněž renomovaní správci fondů neponechali jistě nic náhodě a jejich právníci, než se do přeměny pustili, podrobili tento proces detailnímu zkoumání. Například jen přeměna jednoho z největších fondů v zemi SPIF Českého trvala kvůli právnímu vylaďování rok.
Advokát Václav Školout z advokátní kanceláře Vyroubal, Krajhanzl a spol. si například myslí, že lze nalézt dostatečné argumenty proti výkladu, že po přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond mohou věřitelé vymáhat pohledávky, které fond před přeměnou nesplatil, na podílnících otevřeného podílového fondu. Zákon o investičních společnostech a fondech totiž stanoví, že dnem výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku přechází na podílníky otevřeného podílového fondu pouze majetek investičního fondu, tedy aktiva. Všechny závazky investičního fondu musí být podle zákona před samotnou přeměnou splněny.
„Vzhledem k tomu, že žaloba zřejmě směřuje na neplatnost samotné přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond, je pravděpodobnost její úspěšnosti nižší. Pokud by akcionář žaloval na náhradu škody, spojenou již s konkrétním plněním závazku investičního fondu, který tento nesplnil před přeměnou, byla by úspěšnost žaloby nepoměrně vyšší, domnívá se Školout.
 
Kvalitní titul.
I když žaloba pravděpodobně zpozdí proces otevírání Restitučního investičního fondu, makléři nevidí žádný důvod k panice. „Pravděpodobnost, že by zpoždění bylo závažné, například jeden rok, se zdá být vcelku nízká. Rozhodně zatím není důvod se akcií RIF překotně zbavovat, říká analytik brokerské společnosti Atlantik Finanční trhy Jiří Roháček.
Tvrdí, že ve fondu každopádně zůstává vysoká kvalita. Za posledních 52 týdnů vzrostl jeho čistý majetek na akcii o pětadvacet procent, letos zatím o slušných 9,5 procenta. Přitom dvě třetiny portfolia fondu jsou tvořeny „bezpečnými investicemi s pevným výnosem (obligace a peníze), které obecně přinášejí mírnější zhodnocení. Solidní růst majetku je tedy dán zhodnocením akciového portfolia, jež představuje zbývající třetinu. To je napůl zainvestováno v zahraničí a napůl na českém trhu. Právě české akcie a z nich poslední dobou především PVT, jenž dnes představuje již osm procent portfolia fondu, jsou podle Roháčka hlavním tahounem růstu majetku. Negativní vliv případného zpoždění zpětných odkupů z fondu je tedy zatím kompenzován silným růstem čistého obchodního jmění.
K desátému březnu činilo toto jmění fondu na akcii 1743 korun. Na burze se nyní jedna akcie prodává za 1495 korun. Diskont tak činí stále dobrých třináct procent. Fond má asi dvacet tisíc akcionářů a žádný z nich nevlastní více než deset procent jeho akcií.
Akcie fondu budou vyměněny za tisíc korunových podílových listů a kurs bude určen podle aktuální hodnoty k datu otevření. Srážku fond navrhuje na počátku na šest procent s tím, že by se každý měsíc snižovala o procento. Správcem fondu by měla být i nadále První investiční společnost. Fond by se měl zařadit typem mezi růstové balancované. O konečných parametrech otevření však musí rozhodnout Komise pro cenné papíry.
