(reakce na hlavní téma v Profitu č. 30/2007 a následné čtenářské ohlasy, zveřejněné v dalších číslech) Dovolím si pár stručných vysvětlení. Zálohový systém znamená, že drtivá většina lahví se po odevzdání v obchodě přímo lisuje (je nutné mimo jiné znehodnotit značení). K recyklaci tedy putují slisované PET lahve.
(reakce na hlavní téma v Profitu č. 30/2007 a následné čtenářské ohlasy, zveřejněné v dalších číslech)
Dovolím si pár stručných vysvětlení. Zálohový systém znamená, že drtivá většina lahví se po odevzdání v obchodě přímo lisuje (je nutné mimo jiné znehodnotit značení). K recyklaci tedy putují slisované PET lahve. Naopak výsledkem stávajícího dobrovolného třídění je nestlačená směs plastů ve žlutém kontejneru, která se (i se vzduchem) převáží auty na dotřiďovací linku, kde se vytřídí PET lahve. Ty potom opět auty putují do k recyklaci. Zálohový systém by tedy měl výrazně přírodě ulevit od stávajícího převážení prázdných lahví.
Na černé skládky se k nám nedovážely PET lahve, ale odpad z dotřiďovacích linek, které v Německu navazují na dobrovolné třídění odpadu (stejně jako u nás). Šlo o odpady ze směsných plastů a textilu.
Dobrovolné třídění v Německu přirozeně funguje i po zavedení zálohového systému. Jediná změna je, že z jednoho z pěti typů kontejnerů se část odpadu přesunula do zálohového systému. Je logické, že žlutých kontejnerů na ostatní plast (bez PET lahví) není potřeba tolik, využijí se (po přebarvení) na ostatní (zejména papír či nápojové kartony).
PET lahve na vícenásobné použití (až 25), takzvaný revpack, jsou na trhu v mnoha zemích. Sám jsem si před pár týdny jednu s minerálkou v Německu koupil na ukázku (zálohu oželím). Nikdo ale výrobce nápojů k použití těchto lahví nenutí. Díky zálohovému systému jich ani nikde (s výjimkou Švédska) výrazně nepřibylo, spíše pokračuje pokles. Primárním cílem zálohového systému je ovšem něco jiného - dostat PET lahve a nápojové plechovky z příkopů, přírody a domácích kamen k recyklaci.
