Experti doporučují tvrdá rozpočtová opatření bez velkých politických ohledů
Evropská centrální banka kritizovala minulý týden středoevropské země a mezi nimi jmenovitě Českou republiku za neochotu řešit problémy veřejných financí. A z toho důvodu za odkládané přijetí společné měny. Vzhledem k podobě rozpočtu na rok 2007 se tomu nelze divit. A může být hůře. Doba na reformy byla promarněna. Prognózy hospodářského růstu zveřejněné minulý týden signalizují citelné zpomalení české ekonomiky a ještě nedávno Paroubkem slibovaných osm procent se podle očekávání odebírá do říše pohádek a bájí.
Na stole ministra financí Vlastimila Tlustého přitom leží návrhy rozpočtových opatření, které by alespoň v krátkodobém horizontu vrátily veřejné finance pod kontrolu vlády, umožnily by splnit naše závazky plynoucí z konvergenčního programu a vytvořily by podmínky pro dlouhodobé a zásadní reformy.
Tým pod vedením Miroslava Zámečníka se přes široké politické a názorové rozkročení jeho členů naprosto shodl v tom, že situace je sice kritická, ale nikoli zoufalá, a na mnoha tvrdých, avšak potřebných krocích.
S daněmi opatrně.
Na příjmové straně navrhuje tým ponechat v platnosti současný návrh na zvýšení spotřebních daní u tabáku a nesahat na pohonné hmoty. Ve střednědobém horizontu by každé snížení zdanění práce, ať už daně z příjmu či pojistného, mělo být kompenzováno zvýšením daní nepřímých. Například zvednutím snížené sazby DPH nebo zavedením ekologických daní. Veřejnou podporu reformám by potom mělo zajistit zdanění dosud nedaněných náhrad ústavních činitelů. Vychází to z logiky, že když politici chtějí po lidech utažení opasků, měli by s utahováním začít sami.
Perspektivně by bylo také vhodné soustředit výběr daní a sociálního i zdravotního pojištění do jednoho místa, nejlépe na finanční úřady. V první fázi minimálně sjednotit výběr zdravotního a sociálního pojištění.
V horizontu jednoho roku je také možné získat jisté privatizační výnosy. Jde například o 11 procent akcií Nové huti, dnes Mittal Steel, v hodnotě zhruba tří miliard korun, prodat by se mělo rovněž Aero Vodochody a devětačtyřicetiprocentní podíl Letiště Praha. Rychlý může být prodej části akcií ČEZ, výnos by ale neměl být použit na řešení cash deficitu státního rozpočtu, ale na naplnění rezervy pro důchodovou reformu.
Vyděláváš, nemáš důchod.
U sociálních výdajů shledává poradenský tým potřebu přibrzdit růst starobních důchodů. Penze by se měly zvyšovat pouze podle zákona, tedy o naběhlou inflaci a třetinu růstu průměrných mezd. Kdyby se tím vláda řídila, nezvyšovaly by se důchody od Nového roku o pětistovku, ale o méně než čtyři sta korun. Ta stokoruna navíc dělá v rozpočtu dodatečný výdaj zhruba dvě a půl miliardy korun.
Valorizace podle zákona by znamenala zhoršování poměru důchodu k hrubé mzdě, ačkoli politici se zavázali udržet tento poměr na 43 procentech. Experti se shodli, že dodržování této garance by způsobilo fiskální katastrofu.
Střednědobě vyžaduje řešení problému penzí především další zvyšování důchodového věku, alespoň tak, aby byl u žen stejný jako u mužů.
Mimořádně nákladným opatřením je podle Zámečníka souběh výplaty důchodů a neomezeného příjmu z výdělečné činnosti. Tento stav je potřeba změnit, neboť náklady dosahují sedmi miliard korun.
Zásadní změnu by měly prodělat i vdovské důchody. Ne, že by se měnily podmínky pro již přiznané, ale nově by mělo být zavedeno, že ženy v domácnosti sdílejí pojistné svých manželů, a tudíž by bylo eliminováno riziko nízkých důchodů. Tento krok by mohl vytvořit podmínky i ke zrušení náhradní doby pojištění pro matky na mateřské dovolené.
V rámci těchto změn experti rovněž navrhují učinit důchodový systém příznivější pro zaměstnanost, například tím, že občanům starším padesáti let by mohly být redukovány sazby sociálního pojištění.
Přitvrzení parametrů důchodového systému by mělo být doprovázeno opatřeními proti nárůstu neoprávněně přiznaných invalidních důchodů, protože lidé zhoršení podmínek obvykle řeší útěkem do invalidity.
Jde o existenci
.
Zásadním rozpočtovým problémem je bezpochyby rodičovský příspěvek. Zámečník ho navrhuje okamžitě vrátit do podoby před navýšením, nebo alespoň navýšení rozložit v čase.
Střednědobě je však nezbytné především zkrátit dobu pobírání tohoto příspěvku. Zámečník upozorňuje, že v délce proplácené mateřské je Česko světovým rekordmanem. To by však mělo být doplněno opatřeními na podporu částečných úvazků a vybudováním infrastruktury umožňující participaci matek na trhu práce.
Podobně by mělo být revidováno porodné. Konkrétně to znamená krátkodobě zrušit navýšení, či alespoň odložit a střednědobě konvertovat tuto sociální dávku do podoby daňového bonusu, respektive daňově uznatelné ztráty uplatnitelné v několika po sobě jdoucích obdobích. To by z pobírání porodného vyřadilo rodiny, v nichž ani jeden člen nepracuje a nemá zdanitelný příjem.
Nejtvrdším sociálním zásahem je ale návrh na zrušení doplatků do životního minima a zrušení či odložení platnosti zákona o hmotné nouzi. Doplatky do životního minima podle Zámečníka způsobují, že lidé raději nepracují, protože životní minimum je často velmi blízko dosažitelné mzdě, či ji dokonce převyšuje. Nyní je tomu tak, že člověk má nárok na životní minimum a mnohem nižší existenční minimum dostane, jen když nespolupracuje s úřadem práce. Mělo by to ale být naopak. Automatický nárok by byl jen na existenční minimum. Jedině když všechny osoby v domácnosti nejsou ekonomicky aktivní z důvodu invalidity, důchodového věku, péče o dítě či celodenní péče o osobu blízkou, mohou dostat doplatek do životního minima. Podle Zámečníka takový postup doporučovala ČR i Světová banka, a to již v roce 2001.
Nemocenské pojištění čeká patrně odložení účinnosti nového zákona či jeho novelizace. Expertní tým doporučuje odložení a podstatné změny ve střednědobém horizontu. Především zavedení takzvané karneční lhůty. Což znamená, že přinejmenším první tři dny nemoci by nebyly propláceny vůbec. Změnit by se měly i náhradové poměry a redukční hranice, aby dávka více odpovídala výši placeného pojistného. Ve vzdálenějším horizontu by měl být zvážena možnost privatizace nemocenského pojištění, případně jeho sloučení se zdravotním pojištěním. Rovněž by měly být zavedeny sankce pro lékaře, kteří neodůvodněně vydávají neschopenky.
Zcela bez náhrady by mělo být zrušeno pohřebné.
Plať a kontroluj ===== . =====
Významná část dokumentu připraveného týmem expertů je věnována změnám ve zdravotnictví. Navýšení plateb za státní pojištěnce vybojované Davidem Rathem by mělo být o něco sníženo. Vyměřovací základ, z něhož se platba za státního pojištěnce vypočítává, by měl klesnout alespoň o jeden procentní bod, z 25 na 24 procent. To představuje relativní úsporu dvě miliardy korun. Vyžaduje to však opatření na výdajové straně zdravotního pojištění.
Zámečník, který se zdravotním pojištěním dlouho a intenzivně zabývá, navrhuje zavedení plateb za hotelové služby v nemocnicích, zavedení poplatku za recept a za návštěvu lékaře. Prosazuje elektronické recepty na léky a elektronickou evidenci anamnéz a ostatních zdravotních informací, tedy vlastně elektronickou zdravotní knížku.
Léky s cenou pod padesát korun by měly být vyjmuty z úhradové vyhlášky a pacienti by si je měly platit sami. Zároveň by měl být zaveden strop na spoluúčast pacienta, a to buď pevnou částkou, nebo procentem z jeho příjmu.
Každý pacient by měl od své pojišťovny povinně dostat v elektronické podobě výpis z účtu a měl by být motivován, aby upozornil na neoprávněné čerpání peněz za neprovedené zdravotní výkony. Kdo se stará o své zdraví a nečerpá péči, měl by být zvýhodněn bonusem, přičemž pacienti, kteří jsou státními pojištěnci, by se o bonus dělili se státem.
Platby za výkony by měly být odvozeny od DRG, tedy od léčených diagnóz a zároveň by na poskytování zdravotní péče měla být důsledně organizována výběrová řízení.
Zámečník původně také navrhoval okamžitě zastavit dotace pro budované mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně, známý a diskutabilní projekt Mayo Clinic. Po ujištění ministra zdravotnictví Julínka, že peníze zcela nepochybně nebudou využity na stavbu nových budov a investice do cihel, ale opravdu na podporu výzkumu, však svůj postoj revidoval.
Změnu by mělo doznat i úrazové pojištění, které nový zákon a Zákoník práce převádí na stát. To ale nepředstavuje obnovení duopolu České pojišťovny a Kooperativy, nýbrž otevření trhu a vypsání výběrového řízení.
Škrcení fondů ===== . =====
Úspory by ale neměly zasáhnout jen mandatorní výdaje, byť jejich váha je zdaleka dominantní. Zopakovat se mají rovněž výdajové audity na ministerstvech, ale tentokrát o něco lépe než za Sobotky. Tehdy audity prováděli ministerští úředníci, kteří nakonec nevyhnutelně dospěli k závěru, že všechny výdajové programy jsou úžasně efektivní a jedinou chybou je, že nejsou financována ještě velkoryseji.
Experti mají spadeno zejména na Státní fond dopravní infrastruktury, v jehož případě panují pochybnosti o vysokých cenách stavebních prací na dálnicích i o správném nastavení priorit podle ekonomické návratnosti investic. Ne každá dálnice je opravdu efektivní investicí.
Státní fond rozvoje bydlení by měl napříště dotovat pouze část úrokových nákladů stavebníků a všechny ostatní podpory by měly být zrušeny. Dojdou-li zdroje, což se očekává již v roce 2008, měl by být zrušen i fond. Hned nato by měl ukončit činnost Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond z důvodu absolutně netransparentního hospodaření.
Zablokována by měla být alespoň polovina rezervních fondů jednotlivých resortů, na nichž je nyní více než třicet miliard korun nastřádaných z minulých dvou let. Tento krok vláda učinila již při projednávání rozpočtu před dvěma týdny v Kolodějích.
Speciální opatření nachystala komise v otázce rozpočtové kázně. Experti navrhují, aby byly zavedeny sankce za neodůvodněné překročení výdajových rámců, například formou krácení mzdové obálky správce kapitoly. Na rozhazovačnost ministra by doplatili zaměstnanci ministerstva.
Minimálně stejně velký křik, jaký by spustili úřednici v případě schválení zmiňovaných ustanovení, by nastal u široké veřejnosti v případě, že by byla podle Zámečníkova návrhu zrušena podpora stavebního spoření v nejkratším možném termínu, byť je to krok logický a žádoucí.
Aby se na úsporách podíleli i bohatí, navrhuje tým omezit podporu hypoték formou odečtu úrokových nákladů od základu daně na 150 tisíc korun.
Tvrdě na úředníky.
Podstatnou částí veřejných výdajů jsou mzdy státních zaměstnanců. Zde si experti troufli jenom na úředníky, kterým by měla být stanovena pevná mzdová obálka na úrovni skutečných nákladů v roce 2005. Udržení či zvýšení mezd by tudíž bylo podmíněno citelným snížením stavů.
S tím by mělo jít ruku v ruce zvýšení odpovědnosti úředníků. Nálezy NKÚ by měly být efektivně využívány postupováním finančním úřadům a opakované nedostatky by měly mít za následek snížení objemu mzdových prostředků pro kontrolovanou instituci.
Rozpočtová kázeň krajů a obcí by měla být posílena mimo jiné legislativní úpravou týkající se insolvenčního řízení. Zatím u nás obec nemůže zbankrotovat, což snižuje rozpočtovou disciplínu. Experti doporučují inspirovat se maďarskou legislativou.
Už teď je pozdě.
Podle Zámečníka se lze do koridoru předepsaného konvergenčním kritériem dostat úsporami v rozsahu 20 až 24 miliard korun, k čemuž stačí odbourat předvolební dárečky. Většina navrhovaných opatření však míří za horizont rozpočtu na příští rok. Trend vysokých deficitů nezmizí jen díky krátkodobým opatřením a na racionální úspory nestačí aktivita ministerstva financí. Zhoršení makroekonomické situace, jak na něj upozorňují nové prognózy, může situaci jen zhoršit. Snížení tempa růstu o jeden procentní bod znamená výpadek příjmů v rozsahu deseti miliard, zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod zvyšuje dluhovou službu o šest miliard a další miliardy padnou navíc na důchody i dávky v případě vyššího než očekávaného zvýšení inflace. Politická situace přitom snižuje naději na uskutečnění alespoň části úsporných opatření prakticky na nulu. Příští rok už ale bude hůř.
