Východočeské město Smiřice leží deset kilometrů severně od Hradce Králové. Jeho dominantou je rozsáhlý barokní zámek, vybudovaný na místě středověké tvrze. V minulosti byl sídlem státníhostatku, nyní hledá nové využití.
Autor: miros50.estranky.cz
Čtyřkřídlý dvoupatrový barokní zámek s mohutnými nárožními opěráky stojí v jihovýchodní části města. Jeho nádvoří obíhají dvoupatrové pilířové arkády. Štuková výzdoba části stropů v prvním patře pochází ze 2. poloviny 19. století, ve druhém patře je barokní. V přízemí jsou ještě zachovány gotické klenby původní tvrze.
Nejcennější stavbou celého komplexu je zámecký kostel Zjevení páně z počátku 18. století. Stojí na půdorysu protáhlé osmicípé hvězdy a se zámkem jej spojuje patrová chodba s bývalou salou terrenou. Uvnitř má bohatou štukovou výzdobu, kterou doplňují obrazy Petra Brandla a sochy Jiřího Františka Pacáka.
Stav zámku ale není ideální. V minulosti byl dlouho v majetku státního statku, což se neblaze podepsalo na jeho vzhledu. Řada místností je nevhodně přepažena, stěny zdobí umakart a podlahy lino. Část místností sice již prošla rekonstrukcí, k výraznějším opravám ale zatím nedošlo. Současný vlastník Miroslav Mizera už o zámek nemá zájem a nabízí jej k prodeji. Cena je 25 milionů korun.
Gallasova přestavba První zmínka o Smiřicích pochází z roku 1361, kdy byly majetkem Elišky ze Smiřic. Tvrz se zde poprvé připomíná roku 1392. V držení Smiřických zůstala až do konce 16. století a později se vlastníci často střídali. Roku 1661 již původní opevněné sídlo přestalo potřebám šlechty vyhovovat a nový majitel panství Antonín Pankrác Gallas jej přestavěl na raně baroknízámek. Tím vznikla nynější dvoupatrová budova se čtvercovým nádvořím. POPIS OBJEKTU název - zámek Smiřice kraj - Královéhradecký adresa - č. p. 130 kult. památka - ano vlastník - Miroslav Mizera cena - 25 milionů Kč výhody nákupu - rozsáhlý objekt, zachovalý stav, možnosti využití možné problémy - vyšší cena, řada nevhodných úprav, dvůr majetkem města Roku 1685 získala zámek Isabela Magdalena Šternberková, za jejíhož syna Jana Josefa byla dokončena stavba hospodářských budov. V letech 1696 až 1699 pak v severní části areálu vyrostl i zmíněný kostel, jehož autorství se přisuzuje Kryštofu Dientzenhoferovi nebo Janu Blažeji Santinimu. Jde ale pouze o domněnky, protože plány ke stavbě shořely. Továrnické intermezzo**
Roku 1715 přešly Smiřice sňatkem Marie Terezie ze Šternberka na hrabata z Paaru. Jan Václav Paar je následně prodal císaři Josefu II. a zámek přestal být panským sídlem. Byla do něj umístěna nemocnice a později správa císařského panství a byty úředníků.
Tento stav na čas změnil jen liberecký továrník Johann Liebig, který smiřické panství koupil roku 1863. Zámek opravil, zmodernizoval a využíval jako letní sídlo. Roku 1881 ovšem nemovitost znovu připadla správě císařských panství a definitivně ztratila původní funkci.
Již roku 1918 připadl zámek státu a byla do něj umístěna rolnická škola. Po druhé světové válce vystřídalo studenty ředitelství státního statku a později Velkovýkrmen Praha, jimž objekt náležel. Nastalo rychlé chátrání, které pokračovalo až do konce 20. století. Plánů na rekonstrukci už vzniklo několik, realizován ale zatím žádný nebyl.
