Se zájmem čtu články o požadovaných změnách v zákoníku práce. Podle mne ale často jde o detaily, přitom by se měly řešit podstatnější věci, týkající se celé koncepce vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Bohužel, pravicové strany nemají na prosazení takových zásadních změn dost křesel ve sněmovně, a ostatní o tom nechtějí slyšet.
Považuji za nesmyslné, abych jako podnikatel, který vytvoří pracovní místa, nemohl o těchto místech svobodně rozhodovat. Zaměstnanec dostane práci díky mně, já mu za ni platím - ale proč by měli lidé očekávat, že když je někdo zaměstná, mají to na „doživotí“? Proč můžu zaměstnancům dát výpověď jen ze zákonem stanovených důvodů, které mi prakticky znemožňují se rozejít s lidmi, jejichž pracovní výkonnost po zkušební době poklesla?
Je to absurdní. Představte si, že by něco podobného platilo i pro živnostníky, třeba řemeslníky. Doporučil bych levicovým poslancům a odborářům, aby si to vyzkoušeli, třeba když si domů objednávají instalatéra. Vyberou si jednoho a přestože s jeho prací nebudou spokojeni, už si nebudou moci vybrat jiného. Naopak budou muset pro toho instalatéra pravidelně zajišťovat práci. I kdyby doma zrovna neměli co opravovat, tak by si něco museli obstarat, třeba pětkrát ročně, aby tomu instalatérovi zajistili pohodlný pravidelný příjem.
