Menu Zavřít

Zaměstnanci se vzdělávat chtějí, zdaleka ne všechny firmy je v tom ale podporují, lamentuje šéf platformy Skillmea Debnár

7. 12. 2023
Doba čtení: 6 minut
Autor: Skillmea
  • Skillmea je slovensko-česká online vzdělávací platforma, kterou před 11 lety založili pánové Radovan Debnár a Marián Kristeľ
  • Od svého vzniku zorganizovala kurzy pro více než 70 tisíc uživatelů, přičemž aktuálně z pohledu obratu roste meziročně o sto procent
  • Zájem o kariérní vzdělávání ze strany zaměstnanců je dle Debnára velký – tím spíš nyní, kdy narůstá tlak na to, aby si osvojili základy ovládání nástrojů umělé inteligence
  • V řadě případů se však tito lidé setkávají s nedostatečnou podporou od svých zaměstnavatelů, upozorňuje spoluzakladatel 

Technologie se v dnešním světě vyvíjejí tak překotně, že kdo si nebude neustále doplňovat své znalosti, tomu celkem brzy ujede vlak a stane se v zaměstnání snadno nahraditelným. Tím spíš v době, kdy je k vykonávání čím dál většího počtu profesí zapotřebí, aby si člověk alespoň v minimální míře osvojil základy ovládání fenoménu jménem umělá inteligence (AI).

Dobrou zprávou je, že dle spoluzakladatele slovensko-české vzdělávací platformy Skillmea Radovana Debnára lidé o rozšiřování svých obzorů zájem mají. Soudí tak nejen na základě zkušeností v oboru, nýbrž i podle ekonomických výsledků své firmy. Ta od založení v roce 2012 zprostředkovala online kurzy pro více než 70 tisíc uživatelů a aktuálně se těší takřka 100procentnímu růstu. Zatímco vloni se její obrat pohyboval na hranici šestnácti milionů korun, pro letošek počítá s částkou přesahující úroveň třiceti, zatímco v tom následujícím by se chtěla dostat dokonce až nad ,šedesátku‘.

Je to, jako bychom za průmyslové revoluce rozbíjeli stroje, říká o zakazování AI šéfka CreativeDocku. Regulaci ale považuje za nutnou
Přečtěte si také:

Je to, jako bychom za průmyslové revoluce rozbíjeli stroje, říká o zakazování AI šéfka CreativeDocku. Regulaci ale považuje za nutnou

Naneštěstí je nutné zmínit, že i když pracovníci, obecně vzato, vůli kontinuálně se vzdělávat mají, zdaleka ne všechny v tom podporují i jejich zaměstnavatelé. „Jsou firmy, které si uvědomují, že investice do lidského kapitálu je naprosto prioritní, a vyčleňují za tímto účelem peníze. Zároveň je ale potřeba zdůraznit, že existuje spousta dalších firem, která na nic takového nedbá. A skoro bych i řekl, že jich je naprostá většina,“ vysvětluje Debnár redakci Euro.cz.

Od personalistiky po výuku jazyků

Když Skillmea před 11 lety na Slovensku začínala, vypadala docela jinak. V první řadě se nejmenovala Skillmea, nýbrž Lear2Code, z čehož jasně vyplývá, co bylo jejím původním cílem. „Tehdejší doba byla charakteristická tím, že se lidé najednou ve velkém začali zabývat vývojem aplikací. Nám ale přišlo, že jim často chyběly dostatečné znalosti o tom, co takový vývoj a programování obnáší, a tak jsme je to chtěli naučit. Uspořádali jsme tříměsíční bootcamp, avšak protože jsme na něj dostali skvělou zpětnou vazbu a spousta lidí nás prosila, abychom ho zopakovali, rozhodli jsme se celý projekt posunout o level výš,“ loví v paměti Debnár.

Původně kurzy probíhaly fyzicky, kvůli pandemii nicméně muselo vedení platformy svoji obchodní strategii razantně proměnit, a tak se dnes až na jednu výjimku konají výhradně online. Změn přitom doznala i její nabídka – podstatně se rozšířila, díky čemuž si na ní přijdou vedle vývojářů a programátorů na své i marketéři, pracovníci segmentu HR, projektoví manažeři, lidé, kteří se chtějí zdokonalit v jazycích nebo přiučit v programech MS Office, či třeba studenti.

Bojíte se toho, že vás v práci během příštích pěti let nahradí umělá inteligence?

Předplatné začíná na necelých devatenácti stovkách, přičemž výhodou je, že tak uživatel získá zdarma vstup do všech kurzů najednou, nikoliv jen do jednoho konkrétního. Platí přitom, že všechny jsou vedeny zkušenými lektory, kteří rozhodně vědí, o čem mluví, dušuje se Debnár.

„Co se výběru lektorů týče, máme na to hned několik jasných kritérií. V první řadě se musí jednat o člověka z praxe. Stejně tak ale takový lektor musí umět všechny tyto informace předat dalším v nějaké srozumitelné formě – musí tedy být schopen vysvětlit věci stručně, ale výstižně a musí mít dobrý projev. No a dalším a stejně tak důležitým kritériem je pochopitelně čas. Musí si zkrátka najít chvíli, během které kurz natočí a pošle nám ho, abychom ho my mohli následně zpracovat,“ dodává s tím, že pokud jde o jejich výdělky, ty se v závislosti na objemu spolupráce pohybují od pár stovek eur měsíčně až po tisícovky. „Máme tu lektory, kteří se živí pouze a jen vytvářením obsahu, zatímco pro jiné je to třeba jen jednorázový přivýdělek,“ upřesňuje spoluzakladatel platformy.

Rekvalifikace na účet státu

Počet lektorů, s nimiž zájemci prostřednictvím jednotlivých kurzů přijdou do kontaktu, za uplynulých 11 let značně narostl. Aktuálně jich Skillmea ve svých řadách má více než dvě stě. Spolu s nimi ale postupně rozšiřuje i vlastní služby – od nového roku se totiž Debnár a spol. chystají spustit takzvanou Rekvalifikační akademii. Ta bude mít celkem osm různých zaměření – od JavaScriptu přes design, UI/UX či SalesUp až po marketing – a z 82 procent bude v případě vybraných zájemců hrazena Úřadem práce. Co pro to musí dotyčný udělat?

„Aby člověk na příspěvek dosáhl, stačí kolikrát svoji žádost jen dobře odůvodnit. Filozofií tohoto projektu není, že si někdo nutně musí najít novou práci, stačí i to, že si ji chce udržet. Dle našich zkušeností ze Slovenska – jelikož zde v Česku s tímto programem teprve začínáme – víme, že stát se na současnou situaci na trhu práce dívá z dlouhodobého hlediska a snaží se lidi připravit na budoucí změny. Takže i když je nyní nezaměstnanost na velice nízké úrovni, za dva, tři roky tomu tak být nemusí, přičemž je v zájmu státu, aby na to byli lidé připraveni. Kdyby mu tedy jeho žádost neschválil a on za pár let přišel o práci, půjde stát de facto sám proti sobě, protože v tom okamžiku ho musí začít evidovat jako nezaměstnaného a vyplácet mu podporu,“ objasňuje Debnár.

Do školy ve čtyřiceti? Zájem lidí o rekvalifikační kurzy roste, hlavní motivací je vyšší výdělek či lepší uplatnění
Přečtěte si také:

Do školy ve čtyřiceti? Zájem lidí o rekvalifikační kurzy roste, hlavní motivací je vyšší výdělek či lepší uplatnění

„Zájem o tyto rekvalifikační kurzy je, a to pochopitelně převážně od lidí, kteří chtějí kompletně změnit obor. Stejně tak se ale chtějí rekvalifikovat i lidé, kteří práci měnit nehodlají, ale potřebují si doplnit znalosti a dovednosti – třeba pokud jde o nástroje AI. Zajímá je, jak jim umělá inteligence může usnadnit práci a jak být produktivnější,“ říká s tím, že fenomén AI by měl sledovat úplně každý, neboť by se za chvíli mohl stát běžnou součástí naprosté většiny pozic.

Vzhůru do světa

Všichni úspěšní absolventi některého z kurzů získají na jejich konci certifikát. Určitou vizí do budoucna navíc podle Debnára je, aby je Skillmea byla schopná propojit i s jednotlivými firmami, respektive potenciálními zaměstnavateli. Na základě toho by pak v takových společnostech mohli začít pracovat třeba na juniorních pozicích nebo u nich absolvovat stáž – to už by ale pochopitelně záleželo na vzájemné domluvě.

FIN25

Chystaných novinek je každopádně víc. Mimo jiné hodlá vedení této slovensko-české vzdělávací služby vyzkoušet své štěstí i za hranicemi bývalé federace: „V příštím roce bychom chtěli spustit web Skillmea.com, který bude představovat mezinárodní verzi naší platformy. Jedná se o zcela nový koncept, při jehož budování se chceme hodně spoléhat na umělou inteligenci a zároveň se odlišit od konkurence.“

Zahraniční verze bude nejprve pouze v angličtině, přičemž další jazykové mutace by se mohly přidat až posléze. To jinými slovy znamená, že půjde o expanzi globální, nikoliv jen na pár vybraných trhů. Takový záměr zní o to ambiciózněji, přihlédne-li člověk ke skutečnosti, že tak společnost hodlá udělat bez cizího kapitálu. „Momentálně žádného investora nemáme, ale případným nabídkám jsme otevřeni a je pravdou, že v příštím roce bychom nějaké investiční kolo uspořádat chtěli. Ale teprve tehdy, až si ověříme, že nám naše mezinárodní platforma funguje,“ uzavírá Debnár.

  • Našli jste v článku chybu?