BEDŘICH DANDAHlavní rozdíl mezi podnikatelem a zaměstnancem je zejména ekonomický. „Živnostník vkládá do podnikání kapitál s rizikem, že o něj přijde. Naopak zaměstnanec má v případě krachu firmy ještě nárok na odchodné,“ říká předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda.
Bedřich Danda: „V Česku se podniká stále obtížněji.“
BEDŘICH DANDA
Hlavní rozdíl mezi podnikatelem a zaměstnancem je zejména ekonomický. „Živnostník vkládá do podnikání kapitál s rizikem, že o něj přijde. Naopak zaměstnanec má v případě krachu firmy ještě nárok na odchodné,“ říká předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. * Jak se vy osobně díváte na rozdíl mezi postavením zaměstnance a podnikatele?
Jsem zastáncem názoru, že podnikatel i jeho zaměstnanci jsou na jedné lodi. Prosperita poctivě podnikajícího podnikatele je přímo závislá na poctivosti a pracovitosti jeho zaměstnanců. Rozdíl je pak zejména ekonomický. Podnikatel vkládá do podnikání svůj kapitál, ať již vlastní, nebo úvěrový a s tím spojená všechna rizika, že o něj může přijít. Potom je na tom hůře než zaměstnanec. Když zkrachuje firma, má zaměstnanec nárok na odchodné. V případě, že firma již opravdu nemá nic než dluhy, zaplatí zaměstnanci stát. Podnikatel nemá nárok na nic. S tím samozřejmě souvisí i celá odpovědnost za firmu a všechny kroky, které s sebou nese vyhlášení konkurzu.
* Změnily se v posledních letech podmínky pro podnikání? Podle názoru členů našeho sdružení se v naší republice podniká stále obtížněji. Není to jen stavem legislativy nebo podmínek nastavených vládami, ale i nevalnou ekonomickou situací v okolních státech, která silně ovlivňuje i podmínky v Česku. Na lepší časy v podnikání se jistě všichni těšíme, jen nevíme, co by v současné situaci bylo nejlepší udělat. Místopředseda vlády Martin Jahn se snaží dostat některé změny do legislativy, já osobně si myslím, že by to chtělo nastavit podobné podmínky, jaké byly v letech 1990 až 1994. Jedno duše „nalít“ peníze do ekonomiky se všemi riziky, které s tím byly spojeny. Faktem je, že dnes by si banky jistě uměly poradit s tuneláři lépe, než tomu bylo v té historické době. * Existují obecná pravidla, kdy je lépe být zaměstnancem a kdy je lépe podnikat?
Pokud mluvím s mladými lidmi okolo 20 až 25 let, tak ti mi jednoznačně říkají: Proč bychom brali na svá bedra nějaká rizika, když je lepší být zaměstnán, mít slušný plat, auto s telefonem k dispozici a hlavně se nestarat, kde sehnat peníze na nákup materiálu nebo jak získat zakázky či zákazníky. A to už vůbec nemluví o nějakém dohadování se zaměstnanci o problémech ve firmě.
*** Řada lidí podniká třeba proto, že chtějí být pány svého času. Je tomu skutečně tak?
Podnikání skutečně může vést k pocitu, že jste vládcem nad svým časem, že nad vámi nikdo nestojí a neřídí vás. To je ovšem platonický pocit, který nikomu nechci brát, ale pravda je úplně jiná. Hodiny strávené ve firmě se nepočítají, práce vlastně nikdy nekončí a na případné krátké dovolené se člověku honí myšlenky, co že se to ve firmě asi děje. Zapnutý telefon 24 hodin denně je úplnou samozřejmostí. U mnoha malých podnikatelů tato činnost a nasazení ani neodpovídá finančnímu výsledku.