I co do právního prostředí se Ukrajina rychle přibližuje západní Evropě. Přesto je dobré se připravit na některé odlišnosti. Například je velmi silně chráněn zaměstnanec, který může dát výpověď s pouhou dvoutýdenní výpovědní lhůtou. Případné obchodní soudní pře se mohou protáhnout, je ale obvykle možné řešit je mimo samotnou Ukrajinu nebo za pomoci rozhodčího řízení.
Foto: Profimedia.cz
Ukrajinský právní systém, ač je v zásadě založen na stejných principech jako v ostatních státech kontinentální Evropy, je zároveň výrazně poznamenán sovětskou minulostí Ukrajiny. I zde jsou hlavním pramenem práva zákony, ale v těch existuje řada mezer, které jsou vyplňovány různými podzákonnými předpisy vydávanými správními orgány. To způsobuje jistou neprůhlednost právních norem a vede ke značné nejistotě při praktickém uplatňování práva.
Vždy je tedy třeba kromě obecně závazných předpisů platných na celém území Ukrajiny ověřit, zda se na konkrétní případ neaplikují specifické místní předpisy ve formě nařízení, vyhlášek a podobně. Navíc i samotné zákony si často protiřečí a v mnohých případech mohou vést k různým výkladům.
Proto lze vždy komukoliv, kdo se rozhodne vstoupit na ukrajinský trh, ať již přímo jako investor nebo navázáním obchodních vztahů s ukrajinskými partnery, doporučit, aby svůj projekt připravoval s dostatečným předstihem, protože některé kroky budou na Ukrajině vyžadovat více času a úsilí.
Mnohé instituty totiž nefungují tak, jak jsme tomu zvyklí z jiných evropských zemí. To se týká především stále omezeného přístupu k některým informacím zásadním pro podnikání. Například stále nefunguje elektronický přístup k informacím ze státního rejstříku ohledně podnikajících osob, o nemovitostech a právních vztazích k nim apod.
Jak založit dceřinou společnost Nejčastějším způsobem, jak lze provozovat podnikatelskou činnost na Ukrajině, je buď přímý vstup na ukrajinský trh prostřednictvím založení dceřiné společnosti nebo obchodního zastoupení. Mnozí však preferují pouze navázání obchodních vztahů s partnery z Ukrajiny. Samozřejmě konkrétní forma nakonec závisí na typu činnosti, pro kterou se podnikatel rozhodne.
Pokud se rozhodne pro první možnost, tedy založení vlastní dceřiné společnosti, musí zvážit mnohé aspekty, zejména:
Je složité založit na Ukrajině společnost? Obchodní společnost může být v zásadě zřízena jakoukoliv zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou (jednou nebo vícero), a to zásadně za stejných podmínek, jako mají ukrajinské právnické a fyzické osoby.
Právní předpisy znají několik forem obchodních společností, které jsou podobné formám společností známým v jiných evropských zemích, ať již se jedná o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, které jsou na Ukrajině zakládány nejčastěji.
Společnosti nabývají právní subjektivitu registrací u orgánu státní správy příslušného podle jejich sídla na základě žádosti zakladatelů. Administrativní poplatky nejsou vysoké (v řádu několika desítek eur), k tomu je však třeba počítat s dalšími náklady zejména na asistenci notáře, překladatele či advokáta. Po podání řádně doložené žádosti bývá státní registrace a následná registrace nové společnosti u Statistického úřadu, daňových orgánů a sociálních fondů provedena zpravidla do 14 dnů od podání žádosti.
Poté je ještě nezbytné zajistit kulaté razítko, kterým jsou potvrzovány právní úkony společnosti, a otevřít běžný účet v bance. Teprve pak je společnost skutečně akceschopná.
Pokud jde o předmět činnosti, platí zásada, že lze vykonávat jakoukoliv činnost, která není v rozporu s právními předpisy, nicméně pro některé musí být získána zvláštní licence či jiné oprávnění (například pro činnost ve stavebnictví), kdy musí podnikatel zpravidla prokázat splnění kvalifikačních, organizačních či technických požadavků v závislosti na zvoleném oboru. Oprávnění je zpravidla vydáváno na dobu pěti let.
V případě „joint-venture“ je vždy potřeba zvážit, za jakých podmínek získat efektivní kontrolu nad společností, zejména nabytím kontrolního podílu ve společnosti nebo vhodnou skladbou statutárního orgánu a stanovením jeho pravomocí. Zde je velmi důležité poznamenat, že členové statutárních orgánů nejsou ke společnosti pouze v obchodněprávním vztahu, nýbrž i ve vztahu pracovněprávním, což s sebou nese veškeré nevýhody z pracovněprávního vztahu plynoucí, a to i přes určité modifikace, které zákoník práce pro zaměstnance ve vedoucích pozicích upravuje (tedy zejména vyšší ochrana zaměstnance v případě propouštění, omezení odpovědnosti atd.). A ani na Ukrajině nelze opomenout kontrolu spojování soutěžitelů, zejména v případě vzniku, fúze nebo akvizice společnosti, ke kterým je v případě splnění kvantitativních kritérií třeba nezbytné získat předchozí souhlas Antimonopolního úřadu, jinak účastníkům spojení hrozí citelné sankce.
Cizinci potřebují pracovní povolení Vždy je také třeba počítat s tím, že pracovněprávní předpisy poskytují zaměstnancům vysokou ochranu spočívající zejména ve výrazných omezeních zaměstnavatele při propouštění zaměstnanců či v právu zaměstnance dát výpověď z pracovního poměru s dvoutýdenní(!) výpovědní lhůtou. Cizinec pak smí až na výjimky vykonávat práci na Ukrajině pouze na základě pracovního povolení získaného jeho zaměstnavatelem a toto pravidlo se pak týká i cizinců jmenovaných do funkce statutárního orgánu společnosti (přičemž pracovní povolení pro cizince nemůže získat společnost ve fázi zakládání).
A otázka, která není bez důležitosti: Jak jsou chráněny zahraniční investice? Ukrajina je stranou mnoha dohod o vzájemné podpoře a ochraně investic s mnoha státy, které investorům z daných zemí poskytují záruky a možnosti v těchto dohodách obvyklé. Kromě toho ukrajinský zákon o zahraničních investicích poskytuje ochranu investicím, které jsou zde zaregistrovány.
A co když i přes veškerou snahu a obezřetné plánování a přípravu dojde ke vzniku sporu? V poslední době se i v ukrajinské praxi častěji setkáváme s případy, že podnikatelé jsou nuceni řešit spor se svým obchodním partnerem v souvislosti s podnikáním na Ukrajině.
V případě, že mimosoudní vyjednávání mezi stranami nevede k urovnání sporu, záleží samozřejmě na konkrétní úpravě daného smluvního vztahu a okolnostech vzniku sporu, které určí, jaké jsou nejvhodnější prostředky pro jeho případné vyřešení.
První možností je podání žaloby k soudu, jehož výhodou jsou nižší soudní poplatky a možnost opravných prostředků. Na druhou stranu je zde stále poněkud byrokratický přístup soudů k řešení sporů a časová náročnost soudního řízení.
Spor o nemovitost se musí řešit přímo na Ukrajině Již při uzavírání smluvního vztahu je také možné zvažovat, zda nepředložit případné spory jinému než ukrajinskému soudu, což ukrajinské předpisy o mezinárodním právu soukromém připouštějí. Výjimkou jsou například spory týkající se nemovitostí nacházejících se na Ukrajině či práv registrovaných na Ukrajině, pokud smluvní vztah obsahuje takzvaný „cizí (zahraniční) prvek“ (typicky když strany smlouvy pocházejí z různých států).
Strany právního vztahu se mohou též dohodnout na tom, že namísto obecných soudů své spory předloží rozhodcům, kteří obvykle rozhodují rychleji, řízení není veřejné, což je výhodou, pokud si strany nepřejí, aby informace o jejich obchodním vztahu byly zpřístupněny veřejnosti. Zároveň je však rozhodčí řízení nákladnější a proti rozhodčímu nálezu nejsou obvykle přípustné opravné prostředky (až na výjimky, například pokud byl rozhodčí nález vydán v rozporu s právními předpisy).
Výkon rozhodnutí pak má na starosti Státní exekuční služba, přičemž návrh na výkon rozhodnutí musí být podán do tří let od nabytí právní moci vykonávaného rozhodnutí a v případě výkonu rozhodčího nálezu nebo výkonu rozsudku soudu cizího státu je nejdříve nutné získat rozhodnutí o jeho uznání, o které je třeba požádat u příslušného soudu na Ukrajině nejpozději do tří let od nabytí právní moci.
Obecně se způsoby řešení sporů na Ukrajině sice principiálně neliší od způsobů uplatňovaných v jiných státech, přístup k jejich aplikaci je však často poměrně konzervativní a méně flexibilní, čemuž odpovídá jejich účinnost a dosažený výsledek. Proto lze vždy doporučit, aby se podnikatelé snažili riziko vzniku sporů a zejména pohledávek minimalizovat, k čemuž může přispět například dohodnutí vhodných záruk a zajištění (bankovní záruky, zástavní právo, dostatečně vysoké zálohy před dodáním zboží apod.).
Výše byly popsány nejobvyklejší aspekty a tento popis není vyčerpávající. Proto je vhodné veškeré obchodní záměry s dostatečným předstihem a pečlivě zvážit a poradit se s odborníky znalými ukrajinských právních, účetních a daňových předpisů a praxe.
Autorka je výkonná ředitelka ve společnosti PETERKA & PARTNERS LLC Kyjev.
