Lobbing penzijních fondů překazily pojišťovny
Ještě v první třetině října mohli být šéfové penzijních fondů spokojeni. Několikaměsíční komunikace s ministerstvem financí přinesla úspěch a zdálo, že ministr Bohuslav Sobotka a následně i vládní poslanci podpoří iniciativu poslance ODS Vladimíra Doležala. Ten formou pozměňovacího návrhu vložil do novely zákona o dani z příjmů, která by se v tomto týdnu měla dočkat prvního čtení ve sněmovně, návrh na zvýšení limitu pro daňově uznatelný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění. „Navrhl jsem zvýšit limit ze současných tří na sedm procent,“ řekl týdeníku EURO Doležal.
A na nás nezapomeňte.
Nakonec ale přišel zvrat a ministerstvo financí se rozhodlo návrh penzijních fondů nepodpořit. Důvod? Pojišťovny chtěly pro své životní pojistky stejné podmínky. Jestliže zvýšení limitu jen pro penzijní fondy by přineslo propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o miliardu ročně, vyjít vstříc i pojišťovnám by znamenalo vynásobit částku dvěma. „Jsme pro zvýšení limitů, rádi bychom ale promysleli sjednocení pravidel pro oba dobrovolné systémy,“ tlumočil stanovisko ministerstva financí pro týdeník EURO náměstek ministra Tomáš Prouza. Zatímco u části příspěvku, kterou si platí sami pojištěnci, je u životních pojistek i penzijního připojištění stejný daňově odpočitatelný limit, podpora pro onu část, kterou mohou hradit zaměstnavatelé, se liší: u penzijního připojištění je pro zaměstnavatele daňovým nákladem příspěvek do výše tří procent vyměřovacího základu zaměstnance, u životních pojistek je limit odpočitatelného příspěvku stanoven fixně maximálně na osm tisíc korun za rok. Životní pojištění je tak již dnes u zaměstnanců s vyšším než průměrným platem v nevýhodě. „Harmonizaci systémů podporujeme. Důležité ale je co nejdříve začít alespoň dílčími kroky směřovat k penzijní reformě. Penzijní fondy mohou sehrát roli třetího dobrovolného pilíře důchodové reformy, životní pojistky tuto roli v tak velké míře hrát nebudou. Obáváme se, že než se vymyslí a uzákoní pravidla synchronizace obou systémů, uplynou další roky,“ řekl týdeníku EURO Jan Chalupa, šéf Asociace penzijních fondů a zároveň předseda představenstva největšího fondu Credit Suisse. Vysvětlil tak, proč si myslí, že by mělo ministerstvo financí návrh asociace penzijních fondů podpořit. „Není důvod, aby se podmínky pro různé operátory na trhu dlouhodobého spoření a pojištění lišily,“ reagoval Jan Kábrt z České asociace pojišťoven.
Kde lobbují pojišťovny.
Za to, že penzijní fondy jsou v prosazování požadavků úspěšnější než pojišťovny, vděčí šéfům své asociace. V té je vedle Jana Chalupy druhým nejvlivnějším mužem bývalý ministr financí Jiří Rusnok, pracující nyní pro skupinu ING. Právě díky vyjednávacím schopnostem těchto dvou mužů se ministerstvo financí změně zákona původně nebránilo. Šéfové asociace navíc našli oporu v rozpočtovém výboru parlamentu. To, co chtějí, je navíc jinde standardem: na Slovensku si mohou zaměstnavatelé zahrnout do nákladů příspěvek na doplňkové důchodové pojištění zaměstnance bez omezení, obdobný přístup vůči příspěvkům zaměstnavatelů, je také ve Velké Británii. Pojišťovny zatím působí jen na ministerstvo financí, do parlamentu ještě nezavítaly. „Dosud za mnou nebyly, umím si ale představit, že brzy přijdou. Jejich požadavek na narovnání podmínek je pochopitelný,“ řekl Vladimír Doležal (ODS). S představiteli Asociace penzijních fondů se shoduje v tom, že je lepší začít nyní alespoň nějak, než nezačít vůbec. „Zvýšení limitu také pro pojišťovny můžeme ještě vložit do zákona ve druhém čtení, zatím jsem ale ještě žádný takový návrh neviděl,“ dodal.
Maximálně půl miliardy.
Poslanec Vladimír Doležal věří, že vládní koalice své stanovisko k požadavkům fondů ještě přehodnotí. „Navrhnu ještě kompromisní variantu zvýšení limitu na pět procent, domnívám se, že to bude pro ministerstvo financí přijatelné,“ argumentuje poslanec svými výpočty. Zatímco odhady o propadu příjmů veřejných rozpočtů u sedmiprocentního limitu se v případě člena rozpočtového výboru i ministerstva financí shodují, u dopadu zvýšení limitu na pět procent se liší. Ministerstvo financí odhaduje propad příjmů na 500 milionů korun, poslanec na 300 milionů. „Když se tato suma porovná s výdaji na novomanželské půjčky a další programy, není to moc. Domnívám se, že KDU a US-DEU nakonec ČSSD přesvědčí, že změna je potřebná,“ věří Doležal. „Zvýšení limitů chápu jako určitou kompenzací lidem z vyšších příjmových skupin, na které nejvíce dopadly všechny letošní daňové úpravy,“ dodává. Ke kompromisům jsou připraveni také šéfové Asociace penzijních fondů. Mezi důvody odmítavého stanoviska ministerstva financí patří například námitka, že je potřeba zajistit dlouhodobost spoření, tedy zdanit předčasně vybírané peníze výrazně výše než současnými 25 procenty. „Nepředstavuje to problém, požadavek ministerstva chápeme a podporujeme,“ tvrdí šéf asociace Jan Chalupa.
Penzijní připojištění v ČR
- počet účastníků 2,8 milionu
- počet účastníků, kterým přispívá zaměstnavatel, 0,7 milionu
- průměrný příspěvek účastníka 400 Kč/měs.
- prům. příspěvek zaměstnavatele 400 Kč/měs.
Poznámka: Stav ke konci roku 2003
Pramen: Ministerstvo financí ČR
