Zajímavé přesuny majetku v lesních firmách pokračují.
Podivné převody ve Středisku cenných papírů (SCP), které se odehrály v minulých měsících, naposledy před čtrnácti dny s akciemi dvou desítek lesních firem, oživily téma tunelování těchto společností.
Týdeník EURO zjistil, že případem lesních firem, jejich majitelů kolem nechvalně proslulé finanční skupiny Tercier, respektive Investway a jejich tehdejších čelních představitelů, se intenzivně zabývá delší dobu Služba pro odhalování korupce (SPOK) . Cena zpronevěřeného majetku se podle předběžných odhadů zvýšila ze tří miliard korun na několikanásobek. Do hry se totiž dostává i podivné hospodaření Universal banky, která je v konkursu, Pojišťovny Universal či penzijních fondů, jako je Cer tum-Renta či Vyšehrad, které patří nebo patřily právě Tercieru či Investway.
Konkrétní vyjádření zástupců SPOK, jež mají celý případ na starosti, se nám nepodařilo získat. Jeden z kriminalistů z tohoto úřadu nás pouze odkázal bez bližších informací na tiskový odbor ministerstva vnitra.
Masové převody v SCP.
Případ se dostal na veřejnost koncem minulého roku, kdy regulační Komise pro cenné papíry pozastavila obchody s desítkou lesních společností z důvodu podezření na manipulaci kursů jejich akcií. Kauza ožila v minu lých dnech, kdy byly ve Středisku cenných papírů (23. a 24. srpna) zaznamenány masové převody akcií 22 především lesních firem, ale i takových štik, jakou je například společnost Sellier & Bellot. Převody probíhaly podle známého scénáře. Bývalý Krušnohorský investiční fond (dnes obchodní společnost Projekt Kapital) se zbavil svých podílů v uváděných lesnických podnicích a převedl je na firmu JAG HOND. V někte rých případech šlo téměř o 40procentní podíly na emisi, které takto změnily majitele.
Celkový výnos z prodejů těchto balíků, jenž akcionáři bývalého fondu odhadují na půl miliardy korun, má být ale splacen až v termínu do jednoho roku. Usnesení srpnové valné hromady Projekt Kapitalu dokonce ukládá, že jeho pohledávka má být nakonec vložena jako vklad tichého společníka právě do JAG HOND. To se drobným akcionářům nelíbí. Domnívají se, že takovéto operace se uskutečňují pouze na papíře, jsou sice vykazované v aktivech, ale bez reálného přítoku peněz. Zmiňované obchody v SCP jsou podle nich jen střípkem v rafinovaném lesním tunelu a souvisejí se snahou co nejvíce celou věc znepřístupnit dalšímu vyšetřování.
Trocha historie.
Prapůvod lze hledat při vzniku skupiny Tercier před několika lety. Historie transakcí s akciemi lesních firem se začíná datovat někdy na přelomu let 1995-1996. Tehdy začaly Investiční společnost Investway a Investiční společnos t Region Invest navyšovat prostřednictvím svých fondů, které měly ve správě (Dialog Invest, Credit Hradec Králové, Krušnohorský IF, Fond Pro prosperitu průmyslu, Alfa Invest a několik dalších podílových fondů), majetek v desítkách malých, v drtivé většině lesnických, firem. Šlo ale i o další společnosti, jako například Grafit, Balnea, Suzop, Satos Dvůr Králové, Moraviaflor, Stavební izolace Kutná Hora či Pojišťovna Universal.
Vše se podle akcionářů odehrávalo ve stejné režii. Fondy prosadily vahou svých hlasů navýšení jmění v ovládaných firmách. Navyšované emise pak upisovali akcionáři lesních závodů - tedy zmiňované fondy. Za peníze akcionářů odešlo do lesních společno stí kolem tří miliard korun. Ty se v nich však dlouho neohřály. Formou nákupu neveřejně obchodovatelných akcií či účasti v tichých společenstvích neznámých firem, jako C.H.N.R., První severočeská poradenská a realitní společnost, Sharehold er Universal či Capital Partners, putovaly do světa. Poškození akcionáři se domnívají, že v jejich fondech už dnes žádný majetek není, protože byl „vytažen právě do třetích firem.
Tomu může odpovídat kurs nebo čisté obchodní jmění Fondu pro prosperitu průmyslu nebo Dialog Investu, které dnes činí kolem mizivých 1500 korun na kuponovou knížku.
Zhruba po roce od navýšení se pak u lesních firem jejich jmění prudce snížilo z důvodu ztráty ve finančních investicích, kdy prostě podnikatelský plán emitentům „nevyšel , a navýšené finance tak skončily „ulité v uvedených firmách.
Žumpy na podíly.
Jak to vše souvisí s nedávnými převody v SCP? Zainteresovaní se domnívají, že snahou organizátorů transakcí je nyní celou věc co nejvíce zamlžit. Vytvořili si proto společnosti typu Thor Holding či právě zmiňované JAG HOND. Ty fungují jako jakési žumpy, na něž se převádějí akcie a v nichž by se měly znehodnocené emise ukrývat.
Scénář podle analytiků vypadá následovně: vyvedený majetek, zaparkovaný v neznámých společnostech, například ve výše zmíněné První severočeské poradenské a realitní společnosti, byl vložen jako vklad právě do firem Thor Holding či JAG HOND. Th or Holding je takzvanou komanditní společností, na kterou Komise pro cenné papíry již nedosáhne, protože nepatří do působnosti její kontroly.
Vše proběhlo zhruba takto: společnost Balnea například získala 18procentní podíl v Thor Holdingu a ve výroční zprávě Balney se poté objevilo: „Vzhledem k trvajícímu poklesu tržní hodnoty finančních investic především u hotelové spole čnosti Suzop, která byla v majetku Balney, rozhodlo představenstvo v září 1998 o nepeněžitém vkladu těchto akcií (spolu s akciemi další firmy Harlequin - poznámka redakce) do komanditní společnosti Thor Holding v hodnotě stanovené posudkem soudního znalce v ceně 168 milionů korun.
Akcionáři se domnívají, že všechny takové a jim podobné obchody jsou jen hrou čísel bez konkrétních převodů odpovídajících peněžních částek.
Personální propletenec.
Na celé věci je rovněž patrný personální propletenec v jednotlivých firmách, kdy se klíčová jména, jako Tomáš Nebeský, Oldřich Chronc, Jiří Tománek nebo Jaroslav Grafek, vyskytují, či přinejmenším vyskytovaly v orgánech jednotlivých spřízněných firem.
Samo personální propojení samozřejmě nepotvrzuje nekalé jednání jednotlivých osob. Dokázat ho je úkolem příslušných orgánů. I tak jsou ale údaje v obchodním rejstříku více než zajímavé. Například Oldřich Chronc a Tomáš Nebeský figurují či figurovali v představenstvu firmy JAG HOND. Chronc seděl v Investiční společnosti Region Invest a v některých lesních firmách. Nebeský zase v orgánech První severočeské poraden ské.
Faktem nicméně zůstává, že Nebeský je podezřelý ze spáchání trestného činu podvodu ve společnostech Tercier a Casino Playing Games, kdy šlo podle právníků o úmyslné jednání s cílem vylákat peníze od občanů. Ty se pak postupně vytrácely ta k, že byly investovány do projektů, které jeden po druhém selhávaly, a konkrétní firmy šly do likvidace. Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem v korespondenci s občanským sdružením Tercier například připouští, že existuje po dezření z fiktivního navyšování základního jmění v některých společnostech.
Křížové vlastnictví.
Znepřehlednění situace ještě napomáhá křížové vlastnictví firem, kdy se jednotlivé spřízněné společnosti navzájem vlastní. Alfa Invest drží například 16,6 procenta Thor Holdingu, Bor Česká Lípa zase 30 procent JAG HOND. Jihočeské lesy vlastní 20 procent Lesní společnosti Jihlava, jedenáct procent Lesní společno sti Svitavy a dvanáct procent Lesní společnosti Lanškroun. Lesní společnost Hořice má v držení čtrnáct procent Fondu pro prosperitu průmyslu, deset procent Dialog Investu, deset procent Lesů Jindřichův Hradec, dvanáct procent Boru Česká lípa a 28 procent JAG HOND. A tak bychom mohli pokračovat. Ve svém účetnictví lesní společnosti vykazují nemalý majetek, za ním se však skrývají znehodnocené akcie sesterských společností.
Zrušit akcie.
Dalším neblahým krokem s dopadem na akcionáře je skutečnost, že několik valných hromad lesních firem nedávno vyslovilo souhlas se zrušením veřejné obchodovatelnosti kuponových akcií. Ty pak zmizí z trhu a jejich emitenti se t ak zbaví přísných informačních povinností, které jim ukládá zákon. To se týká Lesů Jindřichův Hradec, Lesní společnosti Svitavy, Lesů Kaplice, Lesní společnosti Telč, Lesní společnosti Lanškroun, Boru Česká Lípa, Lesů Křivoklát či Lesní společnosti Jihlava.
Zametání stop ale pokračuje. Některé akcie dokonce mění svou současnou zaknihovanou podobu na listinnou, čímž se v podstatě ztratí jakýkoliv přehled o majitelích. To je případ Lesní společnosti Hořice, Lesů Chlumec nad Cidlinou, Lesů Křivoklát či Lesů Protivín.
