Pro každodenní obchodníky...
… platí, že jakýkoli pohyb je pozitivní, vysvětluje bývalý akciový odborník
To je švunk! Dow Jonesův index klesne jeden den téměř o 300 bodů a příští se o stejný počet zvýší. Zisk 150 bodů v poledne se změní ve stobodovou ztrátu před zazvoněním. Od doby, kdy 19. července Dow Jones dosáhl rekordních čtrnácti tisíc bodů, průměrně jednou za dva týdny nastala trojciferná změna vzhledem k uzávěrce minulého dne. Jedenadvacátého srpna stoupl Dow Jonesův index o pět procent meziročně, ale byl 6,5 procenta pod svou nejvyšší hodnotou. Pro většinu investorů může být pokles neštěstím - dokonce zničujícím. Pro člověka, který obchoduje každý den, čímž jsem si vydělával na živobytí téměř osm let, jsou však tyto výkyvy trhu pravým požehnáním. Akcie se zase hýbou. Trh skvěle funguje.
Denní obchodování obestírá tajemství, nic složitého však na něm není. Při vydělávání peněz jsem se spoléhal na krátkodobé pohyby o bod (jeden dolar) a více - nahoru nebo dolů. Vzhledem k velikosti mých obchodů obvykle od tisíce do pěti tisíc podílů jsem nemohl akcií pohnout. Nechával jsem to na velkých hráčích - tedy na vzájemných, hedgeových a penzijních fondech -, aby to udělaly za mne, a já se svezl.
Od roku 1998 do roku 2000 táhli velcí hráči trh nahoru, ale výstup byl spojen s cenovou nestabilitou, která umožňovala obchodníkům prosperovat. Pak se trh posunoval dva roky dolů a opět s dostatečně velkými výkyvy, které nás zaměstnávaly. Od roku 2000 jsem tři roky vydělával více než 200 tisíc dolarů ročně.
Mou prací bylo „číst pásky“, což je termín, který přetrval z doby dálnopisů. Na třech plochých monitorech nyní již zaniklé bezpečnostní firmy, která vlastnila mou licenci a poskytovala technologii a kapitál potřebné k práci, jsem sledoval obchody, které odhalovaly cenu, při níž akcie naposledy změnila majitele. Sledoval jsem kvóty ukazující dvě ceny - poptávky a nabídky - a počet požadovaných podílů. Z těchto informací jsem se pokoušel odhadnout, kterým směrem se akcie pohnou. Pokud jsem se domníval, že půjdou nahoru, podal jsem nákupní objednávku. Naznačovalo-li vše jejich pokles, rychle jsem je prodal. Mohl jsem to učinit stokrát denně, často několik obchodů se stejnými akciemi.
Abyste na obchodování vydělali, musejí se akcie hýbat - nahoru nebo dolů a nezáleží na tom, jak dlouho, hlavně, že se hýbou. Každé ráno jsem se snažil zjistit akcie, které by se mohly toho dne pohnout. Sledoval jsem zpravodajství společností s finančními zprávami, které analytici nadhodnocovali, či podhodnocovali, nebo s oznámeními nových smluv či promarněných obchodů. Zkoumal jsem cenové přehledy akcií, které se obchodovaly v novém 52týdenním rekordu nebo prodělaly předchozího dne velkou změnu. Pak jsem se pokoušel tento seznam upravit tak, aby byl pro mne přehledný - asi tak 50 akcií.
Během internetové bubliny i ta nejzanedbatelnější zpráva mohla vyvolat podílové šílenství. Větším problémem než určit akcie, které budu obchodovat, bylo rozhodnutí o těch, jichž si nebudu všímat. Totéž platilo pro pokles akcií. Vybrat ty správné nebylo vždy snadné, ale měl jsem štěstí. A pak začal obrovský tržní boom. Dow Jones sice stoupl ze 7500 na čtrnáct tisíc bodů, ale mé zisky v následujících třech letech klesly o 33 procent ročně. V roce 2005 jsem vydělal 50 tisíc dolarů. V roce 2006 jsem obchodoval šest měsíců a vydělal necelých 20 tisíc dolarů. Tehdy jsem se rozhodl pro novou kariéru a přihlásil jsem do magisterského studia žurnalistiky na Newyorské univerzitě.
Nutkání k akci.
Ne všichni, s nimiž jsem spolupracoval, zažili takový strmý pád, ale trh se prostě změnil. Moji obchodní kolegové společně se mnou naříkají, že pohyb akcií není stejný jako dříve. A skutečně tomu tak je. Chicagský SPX Volatility Index, běžně známý jako VIX, je toho dokladem. VIX je měřítkem celkové nestability trhu. V letech 1998 až 2002 se VIX pravidelně pohyboval od 20 do 30 a nejvíce dosáhl 40 bodů. Za tržního boomu v letech 2003 až 2007 však balancoval mezi deseti a 20 body. V červenci VIX poprvé od roku 2003 překročil hranici 20 bodů a akcie jsou stejně nestabilní jako celý trh. Čtrnáctého srpna akcie jednoho ze starých známých, společnosti Pre-Paid Legal Services, při otevření stouply o tři, pak klesly o dva, vrátily se nazpět a pak spadly o tři body a končily toho dne na 90 centech. (To by mi vydělalo mezi třemi až pěti tisíci dolarů.) Společnost Bowne po otevření spadla o více než bod, následně však vyrovnala většinu ztráty. (Další velká příležitost.)
Moji přátelé, kteří vytrvali, jsou v zisku. Jeden z nich mi sdělil, že vydělal deset tisíc dolarů za den - poprvé za více než rok získal pětimístnou částku. Mají obavy - trh už tak dlouho stagnuje -, chovají však naději, že víření znovu propukne. Průměrný investor však celou záležitost vidí úplně jinak.
V uplynulých týdnech jsem se poprvé od doby, kdy jsem přestal každodenně obchodovat, zamyslel nad tím, zda jsem něco neztratil. Nechci se však vrátit. Nyní jsem investorem a na trhu zůstanu dlouhou dobu.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
