Česko bude mít v dalších sedmi letech z Bruselu o více než 6 miliard eur méně než v předchozím období. Hubenější rozpočet by mělo firmám vynahradit zjednodušení komplikovaného systému žádostí o dotace.
Vývoj nového letadla není právě levná záležitost. Než vzlétl nový hornoplošník TL-3000 Sirius, investovala společnost TL-Ultralight z Hradce Králové do projektu 60 milionů korun. Dalších třicet milionů získala z evropské dotace prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace.
Naše společnost v současné době patří mezi největší producenty ultralehkých letadel. Díky dotaci jsme mohli rozšířit portfolio o nový model letadla, který nabízí lehkou, dokonale aerodynamickou a technicky vyspělou konstrukci,“ pochvaluje si jednatel firmy TL-Ultralight Jiří Tlustý.
Firma je na evropském nebi pojmem. Kromě známých letounů Star a Sting se prosadila také zavedením výroby vlastních elektricky stavitelných vrtulí. „Bez evropské a státní podpory bychom vývoj nového typu zvládli financovat jen velmi těžko,“ zdůrazňuje Jiří Tlustý.
Lavina formulářů
Jeho firma je jedním z příkladů úspěšného využívání evropských dotací českými podniky. Ke konci února byly pro tuzemské společnosti schváleny dotace ve výši 72,4 miliard korun z programů CzechInvestu, přes který plynou dotace pro malé a střední firmy, a na účty žadatelů bylo proplaceno téměř 34 miliard korun za období 2007 až 2013.
Jednu z posledních příležitostí, jak si sáhnout na evropské miliony, mají firmy a podnikatelé nyní. Od 8. března mohou předkládat registrační žádosti o dotaci z programu Inovace – inovační projekt. „Tato výzva je v tomto programovacím období pravděpodobně už poslední,“ říká mluvčí CzechInvestu Adéla Tomíčková.
I když firmy mohou z evropských zdrojů dostat výraznou finanční injekci, ne všechny příliv peněz z Bruselu vítají. Hlavně pražské podniky kritizují způsob financování. Sídlí totiž v nadprůměrně bohatém regionu, a tak na dotace nemají nárok.
„Šest našich největších konkurentů, se sídlem mimo Prahu, dostalo z peněz na podporu podnikání asi čtvrt miliardy. To je normální veřejná podpora,“ stěžuje si Martin Jirmann, generální ředitel společnosti Abra Software. Podle něj takové rozdělování peněz deformuje trh.
Martin Jirman
Není rozhodně sám, kdo má k evropským dotacím výhrady. A mezi kritiky nepatří jen firmy, které si na evropské peníze nemohou sáhnout. I ty, které šanci mají, dostávají při slovech „evropské dotace“ mnohdy kopřivku. Dosavadní způsob, jak se finance z Bruselu rozdělují, totiž považují za příliš komplikovaný, administrativně a časově náročný a nevyzpytatelný.
Potvrzuje to i průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ten ukazuje, že 39 procent firem hodnotí proceduru žádostí o evropské dotace jako velmi složitou, dalších 39 procent pak jako složitou. Naopak jako velmi jednoduchý hodnotí tento proces jen jediné procento firem. Formuláře jsou komplikované, požadované dokumenty nadbytečné, formální stránce je ze strany úředníků věnována větší pozornost než samotným projektům, stěžují si podniky.
„Podnikatelé musejí například zbytečně dokládat přílohy jako výpisy z obchodního rejstříku či katastru nemovitostí, které jsou pro úředníky státní správy jednoduše a rychle dostupné. Navíc elektronické systémy předkládání žádostí nejsou vzájemně nijak propojeny. Takže veškerá základní data musejí představitelé firem vkládat stále znovu, ačkoli by bylo snadné je mít v databázi uložené a jednoduše je převzít,“ říká Lukáš Němec, generální ředitel a místopředseda představenstva Grantiky České spořitelny, která se zabývá EU poradenstvím.
Malým a středním firmám přitom složité žádosti škodí více než celostátním gigantům, které si mohou najmout armádu právníků a poradců. „Celý systém je příliš komplikovaný, a tudíž i dopředu odrazuje nebo budí pochybnosti o korektním průběhu. Při čerpání nízkých částek dotací je namístě úvaha, zda má vůbec vynaložená námaha s ohledem na kýženou dotaci efekt,“ říká Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
„Největším nedostatkem evropských dotací je přemíra byrokracie. Stále platí, že jsme v některých oblastech papežštější než papež. Právě tento fakt řadu firem odrazuje nebo nutí najímat si třetí subjekty. Podnikatelé musejí přes den pečovat o svou firmu a po večerech pak studují a vyplňují často složité a nesrozumitelné manuály, to člověku rozhodně nepřidá,“ připojuje se David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků ČR.
Přísnější než Brusel
Jako v mnoha jiných případech, výtky Češi nemohou směrovat k Evropské unii. Komplikované procesy mnohdy nevznikly kvůli požadavkům Bruselu, ale v důsledku místní lidové tvořivosti. „Tuzemské řídicí orgány častokrát nastavily v příručkách pro žadatele přísnější podmínky, než po nich vyžadovala Evropská komise, a pravidla se navíc liší program od programu,“ potvrzuje Jan Hanuš, manažer KB EU Point.
Podniky rovněž nemají jistotu, že dotaci získají, ani v případě, kdy vsadí na řešení, které již jednou uspělo. „Mezi největší problémy patří kromě zdlouhavého procesu schvalování a vyplácení dotací také fakt, že kontrolní orgány velmi často nekoordinují svoji činnost a nepostupují stejně v identických případech,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Petr Kužel. „Mnohé firmy to zbytečně odradilo,“ dodává.
Petr Kužel
Právě kvůli nejednotnému přístupu vznikají absurdní situace. „Není výjimečné setkat se s tím, že do výzvy jsou předloženy dva v podstatě shodné projekty – stejný typ žadatele, obdobná investice – přičemž každý je hodnocen jinými hodnotiteli. V takovém případě se může stát, že jeden z projektů je doporučen k financování, a druhý nikoli, přičemž ve slovním hodnocení jednoho jsou jako nedostatky vytýkány věci, které v druhém hodnocení jsou naopak vypíchnuty kladně,“ popisuje Lukáš Němec.
Příliš komplikovanými pravidly české úřady chytly samy sebe do pasti. „Na tak složitý způsob administrace nemají úřady dostatek lidí. Navíc ti, kteří se této oblasti věnují, nejsou mnohdy dostatečně kvalifikovaní,“ říká Luboš Rambousek z Evropské projektové kanceláře.
Jen některé firmy se současného modelu zastávají a nepovažují ho za nepřekonatelnou překážku. „Podání žádosti a administrace většinou odpovídají obvyklým požadavkům, jako když žádáte o úvěr nebo jednáte o vstupu strategického investora. Je požadována projektová dokumentace a rozpočet, u mnohých projektů i podnikatelský záměr, finanční model nebo studie proveditelnosti. Takto je kontrolováno nejen to, zda je projekt, na který je dotace žádána, realizovatelný, ale i jestli je dlouhodobě udržitelný,“ říká Drahomír Mejzr, zakladatel skupiny Accon Group, která se zabývá zprostředkováním evropských dotací.
I on připouští, že je podání žádostí někdy příliš složité. Poukazuje především na existenci šestadvaceti různých dotačních programů. „Je nepraktické, že se pro tyto programy používá několik různých softwarových systémů jak při podávání žádosti o podporu, tak pro následnou administraci monitorovacích zpráv a žádostí o platbu,“ zmiňuje Drahomír Mejzr.
Úřady výtky na přílišnou složitost systému odmítají. „Podmínky jsou již nyní nastaveny tak, aby se každý žadatel mohl rozhodnout, zda využije služeb konzultační firmy, nebo si žádost zpracuje samostatně. Žadatel může navíc využít bezplatných konzultací, které nabízí CzechInvest prostřednictvím svých regionálních kanceláří a Zelené linky OPPI,“ oponuje mluvčí CzechInvestu Adéla Tomíčková.
I když si firmy stěžují na úřady, někdy si podle odborníků způsobují problémy samy. Velmi často je například vidina dotačních peněz vede k tomu, že přecení svoje schopnosti a pustí se do realizace projektů, které jsou v dané chvíli nad jejich ekonomické síly.
„Někdy uvedou ve snaze získat více bodů v hodnoticím procesu žádostí takové monitorovací ukazatele, které mají v průběhu doby udržitelnosti problém dodržet. Jedná se například o počet nově zřízených pracovních míst, nárůst obratu a podobně,“ popisuje Jan Hanuš. Poměrně časté jsou podle něj také chyby ve výběrových řízeních na dodavatele v rámci dotačních projektů.
„Velkou chybou je i snaha získat dotaci za každou cenu. Denně se setkáváme s podnikateli, kteří slyšeli o možnosti dotace a chtěli by ji získat. Přitom však nemají ani oni představu, na jaký projekt by to mělo být,“ doplňuje Lukáš Němec ze společnosti Grantika.
Zlepšíme se, slibují úřady
Na druhou stranu státní instituce tvrdí, že výtky firem berou vážně a v novém plánovacím období pro evropské dotace, které potrvá od příštího roku do roku 2020, bude mnoho věcí jinak. „Sjednocení a harmonizace řídicích a administrativních postupů přispěje ke vzniku prostředí, které je směrem k příjemcům pomoci přívětivé, přehledné a transparentní.
Důraz bude kladen na srozumitelnost a jednotnou formální úpravu a znění jednotlivých metodických dokumentů. Ministerstvo pro místní rozvoj usiluje z pozice národního koordinátora procesu čerpání o to, aby byla realizace projektů jednoduchá do té míry, že by žadatelé a příjemci k přípravě a realizaci projektu nemuseli využívat, anebo pouze v omezené míře, externích poradenských služeb,“ ujišťuje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková.
A jak bude zjednodušení vypadat v praxi? Především by měly být zavedeny jednotné termíny a shodný výklad pojmů ve všech resortech i institucích. Vše, co půjde, budou moci podnikatelé vyřizovat elektronicky. Důležité bude především to, že elektronické dokumenty budou vzájemně propojené. Stát si mnohé informace o podnikateli získá sám a firmy je nebudou muset dokládat. Nutná potvrzení pak vloží jen jednou a ta pak budou k dispozici pro všechny další případy.
Navíc se kontrola evropských dotací bude odehrávat v rámci jednotného monitorovacího systému. Konkrétní obrysy by měl systém žádostí a jejich zjednodušení nabrat v letošním roce. Podle Jabůrkové se ministerstvo bude také snažit výrazně zkrátit dobu mezi podáním žádosti a schválením úvěru. „To se projeví i na zkracování doby, po kterou je nutno financovat projekt z vlastních zdrojů příjemce či z úvěru,“ dodává mluvčí.
Ke zjednodušení by mělo přispět také snížení počtu operačních programů ze současných 26 na 15, z toho 8 v rámci Investice pro růst a zaměstnanost a 7 v rámci cíle Evropská územní spolupráce. To si podnikatelé chválí. „Dojde-li opravdu ke zmenšení počtu operačních programů a zániku regionálních operačních programů v krajích, uvítáme to. Celý systém se těmito opatřeními výrazně zjednoduší,“ říká David Šeich. Unie malých a středních podniků chce rovněž prosazovat, aby se na některé doposud neuznatelné náklady nahlíželo jako na uznatelné. Jako příklad uvádí DPH.
Firmy se zřejmě nevyhnou nutnosti úvěrů na evropské projekty. I když kritici z řad podnikatelů tvrdí, že proplácením až dokončených projektů zařídil stát zlatý důl pro banky, ministerstvo pro místní rozvoj namítá, že je to pro firmy výhodnější než zálohové platby na jednotlivé etapy projektů.
„Ze zkušenosti ze současného programového období vyplývá zjištění, že administrace zálohových plateb je v konečném důsledku mnohem náročnější, a to jak pro příjemce, tak pro poskytovatele. Předfinancování výdajů za pomoci úvěru se pak může jevit jako ,menší zlo‘ s ohledem na nižší riziko vzniku nesrovnalostí a souvisejících odvodů za porušení rozpočtové kázně,“ uzavírá Jana Jabůrková. Možnost proplácet projekty průběžně existuje již v současném plánovacím období. Záleží však na jednotlivých resortech, zda při vyhlašování konkrétního programu či výzvy průběžné financování umožní.
Právě průběžné proplácení projektů a zálohové platby jsou přitom pro řadu malých a středních firem, které nemají snadný přístup k úvěrům, klíčovou podmínkou k tomu, aby mohly finanční prostředky z evropských fondů využívat. Proto bude výrazně širší užívání tohoto způsobu financování a zjednodušení jeho administrace patřit k hlavním úkolům pro podnikatelské svazy a organizace při jednání se státem o podmínkách poskytování eurodotací pro příští plánovací období.
Co přinesly evropské fondy České republice
(spočítáno od začátku současného finančního období, tedy od roku 2007)
• 64 659 nových pracovních míst
• 4388 malých a středních podniků obdrželo podporu
• 671 kilometrů nových nebo zrekonstruovaných cyklostezek a cyklotras
• 144 opravených památkových objektů
• 4 011 901 osob prošlo školením, kurzem či rekvalifikací
• 1445 kilometrů silnic a dálnic bylo postaveno nebo opraveno
• 373 nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě přispívá ke zlepšení ovzduší
• 34 630 bytů prošlo regenerací.
Zdroj: MMR
Zbývá ještě dvacet
Z dotačních programů CzechInvestu, přes který plynou dotace pro malé a střední firmy, byly ke konci února pro tuzemské společnosti schváleny dotace ve výši 72,4 miliardy korun z peněz pro plánovací období 2007 až 2013. Na účty žadatelů bylo proplaceno téměř 34 miliard. Z celkových 90 miliard, které byly na tyto projekty k dispozici, zbývá vyčerpat ještě necelých 20 miliard. Agentura CzechInvest předpokládá, že by Česko mělo v tomto programu vyčerpat všechny peníze, které jsou k dispozici.
Co firmám nejvíce vadí na evropských dotacích
1. Administrace je nesmírně komplikovaná, složitá a zdlouhavá. Firmy upozorňují na to, že některé podklady, které jsou od nich vyžadovány, jsou nadbytečné a že formuláře jsou nepřehledné. V některých komentářích zástupci firem zmiňují dobré zkušenosti s elektronickými formuláři. 2. Kvůli složitosti musejí firmy nabírat externí specialisty, což jim zvyšuje náklady. 3. Administrace není jednotná a liší se podle jednotlivých programů. Navíc otázky ve formuláři jsou nezřídka kladeny tak, že umožňují dvojí možnost často protichůdných odpovědí. 4. Mění se podmínky v průběhu projektu. 5. Administraci je věnována větší péče než samotnému projektu a jeho přínosu pro firmu a společnost. 6. Střídají se pracovníci. Jeden z komentářů k tomu uvádí: Osoby se mění velmi rychle, klidně i tři do roka. Co jeden povolí, to druhý odmítne s tím, že to první povolil neoprávněně.
Zdroj: Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR
Malí a střední výrazně přidali
Podnikání a podpora malých a středních podniků patří mezi stěžejní oblasti politiky soudržnosti České republiky. „Dobře fungující sektor těchto firem je nezbytný pro ekonomický růst země. I přes komplikace s pozastavením některých programů Operačního programu Podnikání a inovace ve spojitosti s vyjednáváním s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou byl v roce 2012 zaznamenán pozitivní trend v plnění věcných cílů,“ konstatuje ministerstvo pro místní rozvoj.
Čísla jsou výmluvná: od začátku finančního období 2007 až 2013 s dvouletou možností dočerpávání obdrželo dosud podporu celkem 4388 malých a středních podniků. V minulém roce se jich dočkalo 738, což představuje v meziročním srovnání 6,4procentní nárůst dosažené hodnoty proti cílové metě, stanovené na 11,5 tisíce podpořených malých a středních firem. Předloni dosáhlo na dotace z evropských fondů jen 52 malých a středních podniků.
Důvod loňského skoku vidí ministerstvo v postupu prací na Operačním programu Podnikání a inovace a v ukončování naplánovaných projektů. Ze souhrnné sedmileté unijní nabídky 26,7 miliardy eur (683,5 miliardy korun) schválily české úřady k přelomu roku 40 149 záměrů za 642,7 miliardy korun, to je za 81,9 procenta přiznané alokace.
Z národního rozpočtu odešlo na účty předkladatelů projektů a žadatelů o platby (koneční příjemci) 407,9 miliardy korun, z Bruselu se po uznání předložených výdajů vrátilo ke stejnému datu 233,9 miliardy korun (29,8 procenta celkové nabídky). (iza)
