Nad projektem Evropského hlavního města kultury, který pro rok 2015 získala Plzeň, bylo v uplynulých dnech pořádně horko. Personální spory mezi uměleckým vedením a správní radou projektu však nejsou to hlavní, o co se na západě Čech hraje. Hovoří se o přílišném vlivu politiků na celou akci, v které se točí mnoho peněz. Co víc, v Evropské komisi údajně padla zmínka o odebrání titulu. Byť šlo zatím jen o náznak ze strany evropských úředníků, jeho naplnění by znamenalo blamáž mezinárodních rozměrů, srovnatelnou s neslavným vyústěním evropského předsednictví.
Jde tu o víc
„Jsme ve fázi, kdy už jsme skončili se psaním kulturně odborných pojednání. Není to projekt jednoho člověka a čeká nás spousta práce. Ten projekt bude úspěšný, o tom nepochybuji,“ říká předsedkyně správní rady společnosti Plzeň 2015 Marcela Krejsová. Když ve své kanceláři, umístěné v pozdně gotické věži v centru Plzně, nadšeně vyjmenovává jednotlivé body plánu, který má za tři roky změnit západočeské město k nepoznání, je vidět, že jde o hodně. Samotný titul EHMK sice obsahuje pouze jednorázovou dotaci ve výši 1,5 milionu eur (asi 37 milionů korun) od Evropské komise, nicméně součástí projektu jsou rozsáhlé investice naplánované městem i krajem již nyní převyšující jednu miliardu korun. A to hovoříme jen o finanční stránce.
Právě Krejsová, jakožto předsedkyně správní rady společnosti Plzeň 2015, schválila odvolání dosavadní umělecké ředitelky projektu Yvony Kreuzmannové. Ta se svým vyhazovem (či „neprodloužením smlouvy“) nesouhlasila a rozhodla se bránit. Následná mediální přestřelka možná na první pohled vypadala pouze jako vyhrocený osobní konflikt – jedna strana hovořila o přemrštěných finančních požadavcích a špatné komunikaci, druhá to samé vyvracela. Nicméně Kreuzmannová upozorňuje také na politické pozadí a netransparentní praktiky.
„Už někdy v létě jsem pochopila, že to je závažný problém. Nerozumím tomu, proč si nesrovnají v hlavě, že se tady nehraje o jejich místní poměry, že tu jde o víc,“ řekla Kreuzmannová týdeníku Euro. Renomé bývalé ředitelky se zdá skutečně působivé. Zakladatelka a donedávna ředitelka jedné z nejdůležitějších pražských kulturních akcí, festivalu Tanec Praha, je zároveň uznávanou odbornicí na kulturní politiku. Pochlubit se také může francouzským Řádem za zásluhy, který se uděluje za mimořádné zlepšení vztahů Francie s jinými zeměmi.
Odvolaná umělecká šéfka projektu sice potvrzuje, že o jejím finančním ohodnocení se vedly diskuse (týdeníku Euro doložila, že její plat nepřekročil 40 tisíc), nicméně hlavní problém vidí někde jinde. Kritizovala totiž fakt, že se personální posty ve vedení společnosti neobsazovaly pomocí výběrového řízení. To nebylo vypsáno ani na pozici ředitele Tomáše Froudy, který Kreuzmannovou odvolal, tak na jejího nástupce, divadelníka Petra Formana.
„Nevidím v tom žádný problém,“ říká k této otázce Krejsová. Podle ní je nutné umělce a manažery v kultuře oslovovat přímo, protože by se o takové posty za normálních okolností vůbec nezajímaly. „Navíc s tím nemáme zrovna dobré zkušenosti,“ doplňuje. Potíž je v tom, že sama Evropská komise na výběrových řízeních poměrně trvá. A sama Plzeň dokonce přislíbila transparentní personální politiku dodržovat v přihlášce, kterou do Bruselu poslala v rámci kandidatury ve druhém kole výběru.
Jeviště za miliardu
Další věc, která v Plzni budí obavy, jsou naplánované investice. Z celé řady jednotlivých projektů byly od začátku stěžejní hlavně tři. První z nich, vybudování nové výstavní galerie, už padlo z důvodu nedostatku financí. Druhý je ve vážném ohrožení. Jde o plán na výstavbu nové divadelní budovy na zelené louce za téměř jednu miliardu korun. Tento záměr má celou řadu odpůrců. Nejde jen o to, že zdejší divadlo už jednu budovu má, a sice historickou dominantu Plzně z 19. století. Především začíná být stále méně jisté, zda se na velkolepý projekt najdou peníze. Zvlášť vezmeme-li v úvahu plánovanou změnu rozpočtového určení daní, které by Plzeň připravila o nemalou část příjmů.
„Nemůžeme si to dovolit, raději bychom volili úspornější variantu,“ říká lídr plzeňské opozice za TOP 09 Ondřej Ženíšek. Názor této strany je třeba brát v potaz i proto, že do roku 2015 se zastupitelstvo stihne jednou obměnit. Navíc projekt v médiích zpochybnili i zástupci ČSSD, kteří jsou společně s ODS zastoupeni v městské radě, a dokonce mají ve svých řadách náměstkyni pro kulturu a cestovní ruch. Na stavbu divadla už byla vypsána veřejná zakázka, přihlásilo se šest uchazečů. Pokud jejich nabídky nebudou výrazně nižší než původně plánovaná cena, není vyloučeno, že zastupitelstvo stavbu zavrhne „Řekl bych, že je to docela reálně možné,“ říká Ženíšek.
Problémy s financováním už vzbudily obavy v Bruselu. V monitorovací zprávě se píše, že úředníci jsou “velmi znepokojeni finanční situací“. Jak navíc týdeník Euro zjistil, na setkání monitorovacího výboru dokonce zaznělo, že Plzeň by si měla rozmyslet, zda se titulu nevzdá.
Asi nejvíc znepokojující jsou ale známky toho, že se vývoj projektu s mezinárodním významem dostává do spárů provinčních politických vztahů. Dokladem toho může být i fakt, že správní radu společnosti obsadili hlavně politici.
Krejsová výtky z politizace odmítá. „Rozhodně to není tak, že by nám někdo z radnice diktoval, co máme dělat,“ říká. Ona sama je však členkou ODS a už od devadesátých let silně ovlivňovala dění na radnici, mimo jiné jako náměstkyně bývalého primátora. Byť v současnosti není aktivní političkou, na dotaz Eura nevyloučila budoucí kandidaturu v blížících se krajských volbách.
Politici si zřejmě neuvědomují, že u titulu evropského hlavního města kultury jde o mnohem víc, než o investice nebo kulturní akce. Na příkladech z některých jiných evropských měst, například rakouského Lince, který titul držel v roce 2009, lze vysledovat pozitivní příklady toho, jak se provinční město stalo moderním regionálním centrem. Mladí umělci a nadšenci příležitosti využili, aby probudili tamní ulice k životu. „Plzni fandím. Potkala jsem tam skvělé lidi a byla by škoda, kdyby si tu příležitost nechala ujít. Snad se to podaří,“ říká Yvona Kreuzmannová.
