Na ministerstvech uvízlo bezmála 25 miliard
V chaosu po jmenování první Topolánkovy vlády „propašoval“ bývalý náměstek ministra financí Eduard Janota do vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok odstavec, kterým prakticky zmrazil využívání ministerských rezervních fondů. Uvízlo v nich na pětadvacet miliard korun. Noví ministři a jejich náměstci si toho všimli až po několika dnech. Nastala horečná aktivita ve snaze již schválený text návrhu změnit.
Janotův odstavec.
Na všech ministerstvech vypukla s nástupem vlády Mirka Topolánka personální zemětřesení. Přišli noví ministři, noví náměstci, noví ředitelé odborů… Odcházející úředníci neměli očividně příliš důvodů se svými nástupci naplno spolupracovat a vysvětlit jim, na jaké nepříjemnosti se mají připravit. Třeba při projednávání státního rozpočtu na příští rok.
V pondělí 25. září, právě uprostřed hektického období střídání byrokratů, se na jednání vlády dostal bod nazvaný „k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2007…“ Nyní už bývalý náměstek ministra financí Eduard Janota do něj - podle informací týdeníku EURO doslova na poslední chvíli - zapracoval i pasáž, na jejímž základě nesmí být v rezervních fondech jednotlivých ministerstev více peněz než před rokem. Jinak řečeno: čím méně tím lépe. Čerpání z fondů mohlo pokračovat pouze ve vyjmenovaných výjimečných případech, pokud by šlo o „financování odstraňování povodňových škod“, „spolufinancování evropských projektů“ a „financování evropské Společné zemědělské politiky“.
V ministerských rezervních fondech je přitom běžně několik desítek miliard korun na projekty, které úředníci nestihnou dokončit v jednom rozpočtovém roce a rozhodnou se je převést do roku následujícího. Úřady takto smějí postupovat poslední tři roky, předtím musely všechny přidělené peníze utratit v roce přidělení. Stávalo se pak, že na konci roku peníze naprosto chaoticky utrácely za zbytečnosti, jen aby o ně nepřišly.
Proto vláda zavedla rezervní fondy. Nastal ovšem druhý extrém. Řada expertů tvrdí, že resorty nyní své požadavky systematicky nadhodnocují a přebytky si „schovávají“ právě do rezervních fondů. Na počátku letošního roku v nich bylo více než osmapadesát miliard korun. Nejvíce si tímto způsobem nastřádali na ministerstvu zemědělství (šestnáct miliard), obrany (dvanáct miliard) a práce a sociálních věcí (šest miliard korun). Ke konci září se hladina fondů výrazně snížila, celková částka za všechny státní úřady poklesla na necelých pětadvacet miliard korun.
Hromadění prostředků v rezervních fondech v minulosti kritizovala hlavně - tehdy opoziční - ODS. Předseda poslaneckého výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím často opakoval, že „armáda ty peníze buď vůbec nepotřebuje, nebo je nedokáže utratit“. „V obou případech někdo pochybil,“ dodával poslanec Vidím.
Mezi kritiky přeplněných rezervních fondů patřil v minulosti i náměstek z financí a hlavní autor návrhu státního rozpočtu v několika posledních letech Eduard Janota. Loni v listopadu například prohlásil, že „se ukazuje, že resorty žádají po ministerstvu financí více prostředků, než nakonec utratí“.
Stop-stav.
Převody do rezerv však už podle všeho skončily. Z předkládací zprávy ministerstva financí k návrhu rozpočtu na příští rok vyplývá, že ministerské rezervní fondy jsou až na pár výjimek zmrazeny už od počátku listopadu.
„Rozpočtové kapitoly, u nichž je objem rezervních fondů k 1. listopadu nižší než na konci roku 2005, nesmí z rezervních fondů čerpat další prostředky a rozpočtové kapitoly, u nichž je objem rezervních fondů vyšší než na konci roku 2005, mohou čerpat v takové výši, aby byl zachován stejný objem jako na konci roku 2005,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí ministerstva financí Petra Krainová. A protože naprostá většina ministerstev letos množství peněz ve svých rezervních fondech snížila, nastal pro ně „stop-stav“. „Když si to lidé na ministerstvech uvědomili, nastalo zděšení. Ale bylo pozdě,“ komentoval situaci jeden z odcházejících vysoce postavených úředníků Paroubkovy vlády.
Panika zavládla například na ministerstvu obrany, které mělo k 30. září v rezervních fondech dvě a půl miliardy. Nový ministr Jiří Šedivý navrhl - ovšem až s měsíčním zpožděním - vládě změnu usnesení o rozpočtu z 25. září s odůvodněním, že „nezohledňuje specifika hospodaření s rezervním fondem kapitoly ministerstva obrany“.
Šedivý ve své žádosti prosil, aby mu ministři umožnili používat peníze z rezerv bez omezení i na financování „procesu obnovy letadlového parku dopravního letectva“, „operací a projektů spojených s účastí Česka v NATO“ (má jít například o peníze na výstavbu leteckých základen, radarových systémů protivzdušné obrany a systémů velení a řízení) a „reprodukce majetku“ z peněz získaných z příjmů z prodeje armádního majetku.
Nový šéf obrany ale na vládě neuspěl. Ze záznamu z jednání kabinetu vyplývá, že z přítomných čtrnácti ministrů hlasovali „dva pro a devět proti“, tři se hlasování zdrželi. Vláda ale vyzvala ministra financí, aby na návrhu ještě zapracoval a pokusil se problém nějak vyřešit. Do prvního listopadu.
Ministerstvo financí sice nový návrh rozpočtového usnesení připravilo, proti původnímu textu však pouze s jedinou změnou. Z peněz uložených v rezervních fondech mohou být zcela volně a bez limitu financovány ještě výdaje na sociální dávky. Toť vše. Žádná letadla, ani základny, ani radary na seznamu nejsou.
Šedivý zaspal.
Pro obranu to neznamená, že peníze jsou ztraceny definitivně. Úřad o ně ale musí pokaždé, když je bude potřebovat, znovu požádat vládu. „Vláda požadavek ministerstva obrany na výjimku v nakládání s prostředky rezervního fondu odmítla… Ministerstvo obrany - stejně tak jako ostatní rozpočtové kapitoly - tedy musí žádat vládu o předběžný souhlas… Tím není použití těchto prostředků a priori znemožněno, jsou-li pro to legitimní důvody,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Krainová.
Ministr obrany Šedivý udělal chybu, když se pro něj nevýhodné usnesení nepokusil změnit už na prvním jednání vlády 25. září. „Tehdy byla ještě šance,“ tvrdí zdroj týdeníku EURO z ministerstva obrany. „Nejspíš o tom ale vůbec nevěděl, asi nedostal podklady. Starého ekonomického náměstka vyhodil a nový do toho ještě nepronikl,“ dodává.
Samotný Jiří Šedivý nechce na dotaz, proč nezareagoval už v září, odpovídat. „Budeme se chovat seriózně a nebudeme komentovat věc, která je v jednání,“ prohlásil jeho mluvčí Andrej Čírtek.
