Zánik stravenek nehrozí

Zásadní změnu přispívání na stravování měla přinést novela zákona o daních z přijmu, kterou připravuje ministerstvo financí. Na současném systému se však nakonec nic nezmění.

Zásadní změnu přispívání na stravování měla přinést novela zákona o daních z přijmu, kterou připravuje ministerstvo financí. Na současném systému se však nakonec nic nezmění.

Místo stravenek měli zaměstnanci dostávat přímo peníze. Takovou změnu obsahoval návrh další novely zákona o daních z příjmů, který připravuje ministerstvo financí. Ve svém důsledku by novinka přinesla zrušení stravenek a pravděpodobně i zánik mnoha pracovních míst v restauracích a jídelnách.

„Na základě pozměňovacích návrhů se ale ministr financí nakonec rozhodl stávající systém neměnit,“ řekl Profitu tiskový mluvčí ministerstva Marek Zeman. 

Místo stravenek hotovost?

Připravovaná novela měla firmám umožnit přispívat na stravování zaměstnanců nezdaněnou částkou ve výši až 50 korun denně. Podle současné právní úpravy může zaměstnavatel přispívat na stravování do výše 55 procent z ceny stravenky, nebo může dotovat provoz vlastního stravovacího zařízení (byť třeba provozovaného jiným subjektem). „Průměrná cena stravenky je kolem 50 korun, takže nezdaněný příspěvek zaměstnavatele činí asi 27,50 koruny,“ upřesňuje Jan Skalický, finanční ředitel firmy Le Chéque Déjeuner, která v Česku provozuje jeden ze stravenkových systémů.

Jestliže by návrh na změnu prošel, příspěvek by se prakticky zdvojnásobil. Podle neoficiálních informací bylo cílem novely zjednodušení administrace spojené s výdejem stravenek ve firmách. Kritici návrhu vyčítají, že by se z cíleného příspěvku stal „pouze“ nezdaněný příplatek k měsíčnímu platu, který by zaměstnanec prakticky nerozlišoval.

„Nemluvme o stravování, ale o oblasti daní. Stravování by v tomto případě šlo stranou,“ domnívá se Skalický. Lidé by podle něj nebyli motivováni k uplatnění příspěvku v jídelně či restauračním zařízení jako dosud, ale mohli by jej utratit jakkoliv. „Změna by přinesla kompletní likvidaci závodního stravování v České republice. Dlouhodobě by se pravděpodobně projevila na zdravotním stavu populace,“ dodává. Výrazný úbytek klientů restaurací a jídelen by pak vedl k propouštění zaměstnanců v oboru.

Kritici návrhu, mezi které vedle stravenkových společností patřili také zástupci restaurací, poukazovali i na nesmyslnost navrhované změny z hlediska státních příjmů. Prakticky by došlo ke snížení odvodů a výnosů z daně z přidané hodnoty. V současné době stravenky využívá téměř 1,1 milionu lidí, závodní jídelny využívá zhruba další milion. Další téměř dva miliony zaměstnanců se stravují za své peníze, nemají tedy žádný benefit. „Pokud by u nich zaměstnavatelé využili novou formu příspěvků, třeba i k fiktivnímu navýšení platů pracovníků, došlo by ke značnému zatížení státního rozpočtu. Máme k dispozici výpočet, že dojde ke snížení výběru daně z přijmu zhruba o šest miliard za rok a ke snížení příjmu pojišťoven na zdravotní a sociální pojistné o 14 miliard. Každý rok by tedy po změně stát přišel o 20 miliard. A samozřejmě předpokládám, že zahraniční firmy, které tady do stravování investují a jejich mateřské firmy disponují dohodou o ochraně investic, by k novele také řekly své,“ říká Skalický.

Výhody pro všechny

Poskytování příspěvku na stravování je nejrozšířenější formou nepeněžních zaměstnaneckých výhod. Stravenky jsou rozšířeny hlavně ve firmách, které nemají vlastní závodní jídelnu. Zaměstnavatel nakupuje určité množství poukázek od některé z firem, která je v Česku nabízí. Rozhodující při výběru konkrétní firmy by vedle ekonomické výhodnosti měla být zejména možnost platit právě tímto druhem stravenek v nejbližším okolí firmy.

Výhody ze systému stravenek mají jak firma vydávající stravenky (díky provizím), tak zaměstnavatel (zmíněných až 55 procent hodnoty stravenky lze zahrnout do daňově uznatelných nákladů, maximálně však 49 korun za jeden den na osobu), zaměstnanec (tento příjem nepodléhá dani ani odvodům) i restaurace a další prodejny v okolí (získávají klienty). „Od konečného příjemce stravenek, tedy typicky třeba restaurací, získáváme provizi kolem tří až čtyř procent z ceny stravenky.,“ upřesňuje Skalický.

Složitou administrativu spojenou s výdejem poukázek se už nyní snaží stravenkové společnosti zjednodušit. Nabízejí větší personifikaci dodávaných služeb nebo dodáním bločků s přesným počtem kuponů pro každého zaměstnance.