Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který se dlouhodobě angažuje v kauze privatizace těžební společnosti OKD, se v souvislosti s nedávno prezentovanými výsledky sněmovní vyšetřovací komise chce obrátit na státní zastupitelství. Někdejší člen komise nesouhlasí s podáním trestních oznámení na aktéry sporné privatizace, jak je komise avizovala. Chce, aby zprávu i s odbornými stanovisky dostalo k přezkumu státní zastupitelství. Státním zástupcům se chystá předložit i analýzu, kterou připravuje.
„Jsem přesvědčen, že státní zástupce dokáže na rozdíl od poslanecké komise odborně a apoliticky posoudit, zda je trestní oznámení adekvátní. Svou zprávu předám státnímu zástupci v nejbližších týdnech,“ uvedl Zaorálek.
Sněmovní vyšetřovací komise podá trestí oznámení například na expremiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), na bývalého ministra ČSSD Milana Urbana a bývalého ministra za ODA Vladimíra Dlouhého. Trestnímu oznámení budou čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček, kteří byli s OKD spojeni, i další lidé. Sobotka, Urban, nynější prezident Hospodářské komory Dlouhý i Bakala tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustili. Celkem komise podle Zaorálka počítá se 14 trestními oznámeními.
Privatizace OKD Zdeňkem Bakalou podle vás byla:
Postup, že zpráva vyšetřovací komise může být předána státnímu zástupci, vyplývá podle Zaorálka z jednacího řádu Sněmovny. Nasvědčují-li skutečnosti, zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení, citoval Zaorálek. ČSSD podle něj podporuje vyšetření všech podezření a nechce nic zametat pod koberec, ale trestní oznámení by neměla nahrazovat politiku.
Přečtěte si: V OKD zatím dobrý. Těžební společnosti se nebývale daří
Problém podle moravskoslezského politika vznikl v druhé polovině 90. let za vlád Václava Klause, které připustily, aby stát v OKD ztratil majoritu a součástí majetku důlní společnosti bylo i 40 tisíc bytů. „Daroval Karbon Investu akcie za 3,5 miliard za jednu korunu,“ popsal chvíli, od které se podle něj začal příběh odvíjet a kde je třeba hledat viníky.
Členové komise zkoumali snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat, ale i prodej minoritního státního podílu OKD. Předmětem 20měsíčního šetření bylo také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko. Součástí OKD tehdy již nebyly desetitisíce hornických bytů. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně.
Čtěte také:
Komentář: Plácnutí do špinavé kaluže
Soumrak uhelné éry. Tykačovy uhelné doly se loni propadly do ztráty
Fárat se bude. OKD chce prodloužit těžbu do roku 2030
Konec se blíží. Objem těžby černého uhlí v Česku prudce klesá
Uhelné elektrárny škodí ovzduší více než hutě, největším znečišťovatelem Česka jsou Počerady
