Zatímco většina evropských zemí odsuzuje údajně protiústavní kroky polské vlády, Česko je zdrženlivé. Podle ministra zahraničních věcí je česká demokracie také mladá a nemá právo poučovat cizí státy.
„Věřím, že Polsko nalezne demokratické řešení své situace. Jsem přesvědčen, že základ polské demokracie je silný a i ostrá výměna názorů mezi vládou a opozicí je toho důkazem,“ hodnotí situaci u severního souseda Lubomír Zaorálek.
Jak však pro Euro.cz tvrdí, nejde o tak vážnou situaci, jak se může zvenčí zdát. Situace, kdy vládní strana omezuje práva opozice, zasahuje do soudnictví a omezuje činnost médií, se prý stala předmětem politikaření.
„Demokracie není jednoduchá a i my se stále učíme, proto nechceme ze své pozice někoho poučovat. Přál bych si, abychom všichni ve V4 zůstali věrni principům liberální demokracie jako systému, který má dlouhodobě nejlepší výsledky,“ říká Zaorálek.
Čtěte více o dění v Polsku:
V Polsku se čekají další protesty. Jednat bude i prezident
Polský prezident Andrzej Duda tento týden jmenoval soudkyni Julii Przylembskou prozatímní předsedkyní Ústavního soudu. Przylembská má dočasně nahradit ve funkci dosavadního předsedu soudu Andrzeje Rzeplińského, jehož mandát vypršel. Podle kritiků jde o další vměšování do činnosti instituce, kterou vládnoucí konzervativci vnímají jako baštu opozice.
Český rezort diplomacie to považuje za nešťastné, protože taková instituce by podle něj neměla být politickými spory zasažena. Upozorňuje také na to, že polský Ústavní soud vznikl již v polovině 80. let minulého století a zdědil z té doby způsob volby soudců prostou většinou poslanců Sejmu. Jejich volba tedy podle výkladu českých diplomatů vždy byla vlastně politická, protože byli vybíráni aktuální vládnoucí většinou.
„Politizace sporu o polský Ústavní soud tak z našeho pohledu do něj byla vložena. Polská vláda sama v této věci požádala o stanovisko Benátskou komisi Rady Evropy a vede dialog s Evropskou komisí. Věříme, že politická reprezentace a celá polská společnost spory kolem Ústavního soudu, i všechny ostatní, v demokratické diskusi vyřeší,“ uvádí české ministerstvo zahraničních věcí.
Protesty v Polsku obrazem:
Kromě vládní nominace soudkyně veřejnost pobouřilo také hlasování o státním rozpočtu, které proběhlo mimo hlasovací síň parlamentu a bez účasti některých opozičních politiků. Kontroverze vzbudil také záměr vlády nepouštět na parlamentní jednání média.
Podle české vlády je důležité, že polský parlament s představiteli médií zahájil dialog, a věří, že u sousedů naleznou oboustranně přijatelné řešení.
Tahanice s Bruselem
Evropská komise doporučuje polské vládě vyvarovat se činů a prohlášení, která by mohla podkopávat legitimitu a efektivitu ústavního soudu. Zajistit je podle komise také třeba, aby soud mohl co nejrychleji a nejefektivněji prověřit ústavnost zákonů, které se jeho a jeho soudců týkají, a své nálezy publikovat. Do té doby a do chvíle, než se funkcí ujmou tři zvolení soudci, by podle doporučení komise neměl být jmenován nový předseda soudu.
O stavu právního státu v Polsku Evropská komise s Varšavou vyjednává od loňských Vánoc. Do formální roviny se poprvé v historii unie využívaný mechanismus posunul 1. června, kdy komise poslala do Polska své kritické hodnocení situace, koncem července následovala první série odmítnutých doporučení.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) po svém loňském vítězství v parlamentních volbách učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patřily k nim také personální změny v Ústavním soudu i rychle předložená novela zákona o něm, která posiluje vliv PiS v nejvyšší justiční instanci země.
Čtěte také:
