Šéf Contactelu potvrzuje, že firma převzala zákazníky od ČRa
Michal Čupa (40) Generální ředitel telekomunikační společnosti Contactel. Profesní dráhu zahájil před patnácti lety v Telekomunikačních montážích Praha. Od roku 1992 do února 1999 působil ve vysokých manažerských funkcích v SPT Telecom (nyní Český Telecom), naposledy byl viceprezidentem pro sítě a služby s přidanou hodnotou. Zodpovídal zejména za modernizaci telekomunikační sítě, hlavní části programu změn a aktivity v oblasti datových služeb a internetu. Vystudoval ČVUT v Praze, obor telekomunikační technika. Je také absolventem postgraduálního studia na Delft Univerzity of Technology (Nizozemsko) a Univerzity of Chicago (USA).
EURO: Vámi řízená telekomunikační firma Contactel podle našich zjištění získává nyní řadu velkých zákazníků převodem od svého spoluvlastníka, dosud polostátních Českých radiokomunikací (EURO 48/2000). Znamená to snad, že nejste schopni si klientelu obstarat sami? ČUPA: České radiokomunikace, tedy ČRa, na nás převádějí část svých „datových zákazníků v souladu s akcionářskou smlouvou. Abych vysvětlil smysl transakce, musím se vrátit do roku 1998 a 1999, kdy ČRa učinily rozhodnutí, že chtějí být významným hráčem na českém telekomunikačním trhu. Společně se svým partnerem, dánskou společností Tele Danmark, která vlastní 20,8 procenta akcií ČRa, založily Contactel. Bylo rozhodnuto, že tato firma bude poskytovat služby koncovým zákazníkům, radiokomunikace si ponechaly právo poskytovat služby zákazníkům–provozovatelům. Contactel by se měl starat o retailový, maloobchodní trh a České radiokomunikace mají fungovat na velkoobchodní bázi, budou poskytovat „carrier services . Pro zákazníka je důležité, že bude oslovován z jednoho konkrétního místa. Stejné rozhodnutí v určité fázi vývoje učinila většina světových telekomunikačních společností. Také Český Telecom je organizován podobně. I on má jednotku, která poskytuje síťové služby a obsluhuje konkurenty, a vedle ní je jiná jednotka, jež poskytuje služby pro maloobchodní část trhu.
EURO: Kolik firem bylo z Českých radiokomunikací do Contactelu transferováno a jaký roční výnos tito zákazníci generují? ČUPA: Převedeno jich bylo několik desítek, samozřejmě všechny s převodem souhlasily. Pokud jde o objemy tržeb a další finanční údaje, naše společnost takovéto věci nezveřejňuje. Váš časopis čtou i naši konkurenti a nechceme jim poskytovat podobné informace.
EURO: Založení specializované retailové firmy bylo asi správné, ovšem existence Contactelu by také mohla zkomplikovat chystanou druhou etapu privatizace Českých radiokomunikací. A obráceně, výsledek privatizace může znepříjemnit život vaší firmě. Volba Tele Danmark jako strategického partnera totiž předjímá určité privatizační rozhodnutí, které ale vůbec nemusí nastat. ČUPA: Žádné komplikace nevidím, a to ani z akcionářského hlediska. Radiokomunikace jsou sice naším padesátiprocentním vlastníkem, jsou i preferovaným poskytovatelem telekomunikačních kapacit, nikoliv však exkluzivním. Pokud jde o poskytování služeb a nakupování kapacit od ČRa, tak vše podléhá běžným komerčním kontraktům. Jinými slovy, ať bude jejich majitelem kdokoliv, nemůže to ohrozit fungování Contactelu. Každý vlastník bude muset respektovat uzavřené kontrakty. Jsem navíc přesvědčen, že činnost Contactelu vede ke zhodnocení majetku akcionářů Českých radiokomunikací. Naopak, pokud by radiokomunikace neučinily krok, který loni učinily, nezaložily Contactel a nepřipravily se na liberalizaci, tak by se velmi pravděpodobně podstatně snížila jejich hodnota. Myslím si, že udělaly správné rozhodnutí ve správný čas.
EURO: Ovšem odlišná situace asi nastane, když majoritu v ČRa získá právě Tele Danmark, a jiná, jestliže to bude někdo z ostatních zájemců. ČUPA: Nevidím v tom problém. Smlouva o založení Contactelu mezi ČRa a Tele Danmark řeší i to, co se stane v případě privatizace. O tom všem se vědělo již dříve a počítalo se jak s první, tak s druhou variantou. Určitě nenastane nepředvídaný vývoj.
EURO: Situace uvnitř Contactelu je ale komplikovanější. Pokud je známo, obchodní podíly obou vlastníků jsou stejné, ovšem kapitálové vklady rozdílné – ČRa vložily více. Tele Danmark zase firmě poskytl konvertibilní půjčku, přičemž právě nyní má možnost konverzi provést a majetkové vklady vyrovnat. Uskuteční se konverze? ČUPA: To je otázka na akcionáře, já ovšem nevím o ničem, co by mělo znamenat odchylku od loni uzavřené smlouvy.
EURO: Pokud Dánové radiokomunikace nezískají, mohou údajně uplatnit buď opci na prodej svého podílu v Contactelu, nebo naopak opci na odkup podílu svého partnera, tedy Českých radiokomunikací. Druhá varianta by ale příbuzenské vazby mezi ČRa a Contactelem zcela zpřetrhala… ČUPA: …Nemůžete po mně žádat odpověď na otázku, co udělá Tele Danmark. Ovšem změny vlastnictví by neměly být nijak démonizovány. Podobné věci jsou v telekomunikačních společnostech naprosto běžné. To, co se nyní děje ve světě, není ničím jiným než permanentní změnou vlastnictví.
EURO: Pokud by ovšem Tele Danmark odkoupila i druhou polovinu Contactelu, mohou ČRa o část svého byznysu zcela přijít stejně jako o řadu zákazníků, kteří jim donedávna patřili. ČUPA: To je ovšem otázka vzájemného vypořádání vlastníků. Není možné zastavit vývoj jenom proto, že nikdo přesně neví, co se stane za rok či za dva. Koneckonců privatizace asi není poslední vlastnickou změnou, která České radiokomunikace postihne.
EURO: Za první pololetí měl Contactel výnosy něco přes 50 milionů korun a ztrátu převyšující 300 milionů. Jak budou vypadat výsledky na konci roku? ČUPA: O výsledcích management nehovoří. Na to mají právo pouze naši vlastníci. Musíte brát v potaz, že České radiokomunikace i Tele Danmark jsou kótovány na světových burzách. Nemohu tudíž komentovat ani průběžná čísla, o nichž hovoříte vy.
EURO: Zjara letošního roku jste učinili poměrně významnou akvizici, koupili jste komerční síť Cesnet. Chystáte ještě něco podobného? ČUPA: Po pravdě řečeno, na českém telekomunikačním trhu již nenajdete příliš prostoru pro akvizici stejného významu. Cesnet – to byla naprosto vynikající příležitost a jsme rádi, že se nám podařilo síť získat. I díky ní jsme se dokázali stát vedoucím internetovým poskytovatelem v oblasti profesionálního internetu. Druhý Cesnet nám ale už asi nikdo v České republice nenabídne.
EURO: Kolik máte nyní zákazníků? ČUPA: Asi 150 tisíc, většina využívá naší služby Internet Raz Dva.
EURO: Za necelý měsíc by měl být český telekomunikační trh liberalizován. Na co nového se mohou uživatelé těšit? ČUPA: Zcela jistě žádný velký třesk nepřijde, zejména proto, že ke skutečné liberalizaci nedochází. Bude pouze ukončena exkluzivita Českého Telecomu. To samo o sobě neznamená, že přichází liberalizace. Zákazník by také musel dostat možnost svobodně si zvolit poskytovatele služeb, což se u nás nestane.
EURO: V čem bude nabídka vašich služeb příští měsíc bohatší oproti nynějšímu stavu? ČUPA: Po 1. lednu zcela jistě rozšíříme naši nabídku a rozšíří se i segment trhu, který můžeme obsluhovat. Budeme poskytovat služby větší skupině firemních zákazníků. Nebudeme ale moci nabízet produkty drobným zákazníkům, bytovým stanicím, myslím tím základní telefonní službu. To je velmi vážný problém. Jestliže občan nemá možnost zvolit si provozovatele, zůstává rukojmím současného uspořádání a pravděpodobně bude i obětí dalšího zdražování. To, co se tady v lednu stane, se bude diametrálně lišit od průběhu liberalizace v západní Evropě i od našich původních představ.
EURO: Domácnostem tak budete nabízet stejně jako doposud pouze internetové služby? ČUPA: Ano. Pokud jde o výběr internetového providera, má drobný zákazník řadu možností, ale ty měl již před liberalizací.
EURO: Hlasové služby tedy budete nabízet jen firmám. Mají o změnu poskytovatele vůbec zájem? ČUPA: Zcela určitě, nabídka hlasových služeb je pro ně velice atraktivní. Našim „datovým zákazníkům jsme doposud byli schopni nabídnout internetové služby a mezinárodní hlasovou službu prostřednictvím internetového protokolu. Nyní tedy hlasové služby rozšíříme.
EURO: Nedávno jste prohlásili, že v České republice jsou ceny komutovaného připojení k internetu, tedy vytáčeného připojení prostřednictvím modemu a telefonní linky, druhé nejdražší v OECD, alespoň podle parity kupní síly. Kdo je nejdražší a kolik by podle vás služba mohla stát?
ČUPA:
Před námi je ještě Maďarsko, ale ten rozdíl je relativně velmi malý. Za normálních okolností by cenu měl stanovit trh, ne jediný poskytovatel. Měla by být taková, aby Česká republika nezaostávala za zeměmi OECD, aby přinejmenším s nimi držela krok. Nyní ale ztrácíme. To je velmi špatné. Pro příklad vstřícného chování by se mohlo jít do Velké Británie k British Telecomu, který poskytuje takové řešení internetovým providerům, že zákazník pak platí „flat fee . To znamená, že zaplatí měsíční paušál a může trávit na internetu tolik času, kolik chce. Myslím si, že je to vynikající řešení, a pokud chce být Česká republika v evropském kontextu úspěšnou zemí, tak v tom vidím vhodný recept. Problém našeho zaostávání se netýká pouze samotného internetu, ale ovlivňuje celou společnost, hrubý domácí produkt, konkurenceschopnost podnikatelské sféry a kvalitu života našeho obyvatelstva…
EURO: …Z vaší kanceláře je hezký výhled na Olšanské hřbitovy. Netrpíte zbytečnou trudnomyslností? ČUPA: Kdybych trpěl, tak bych působil v jiném byznysu, než jsou telekomunikace, a v jiné zemi. Já jsem ale optimista. Myslím si, že stále máme fantastickou příležitost. Měli bychom ale daleko více přemýšlet o tom, jak můžeme prostřednictvím telekomunikací a informatiky získat náskok před okolním světem. Máme k tomu dobré předpoklady – relativně solidní telekomunikační síť, kvalifikovanou pracovní sílu i dobrý systém vzdělávání. Klíčovou myšlenkou letošního e–summitu, který uspořádala Evropská unie v Lisabonu, bylo, že pokud unie nechce zaostávat za USA, tak v tomto desetiletí musí dosahovat minimálně tříprocentního růstu HDP. Jediná možnost, jak to zajistit, je velmi intenzivně rozvinout všechny aspekty, které souvisejí s telekomunikacemi a internetem. Evropská unie se dohodla na řadě opatření, jak posílit svou pozici zejména v oblasti internetu. Pokud se ale ambice Evropy na tříprocentní meziroční nárůst splní a naplní se i dosavadní prognózy o nepříliš vysokém HDP v České republice, tak v konečném důsledku se naše zpoždění za Evropskou unií ještě zvýší. Jestliže unie dělá řadu kroků, aby posílila svět infokomunikací, tak je to pro nás dvojnásobný imperativ. Záleží jenom na nás, zda se chceme zařadit mezi země úspěšné, či neúspěšné. Pokud chceme být úspěšní, musíme skutečně liberalizovat.
EURO: Každý asi ocení váš zápal pro věc, ale právě vám je často předhazováno, že jste byl ještě loni viceprezidentem Českého Telecomu a ani v té době nebyla firma vůči zákazníkům nijak zvlášť vstřícná. ČUPA: Jsem hrdý na to, že jsem měl možnost v Telecomu pracovat a být zodpovědným za oblast rozvoje sítě a poskytování služeb na konkurenční části trhu. Telecom má nyní velmi moderní síť a mám radost, že jsem k tomu mohl přispět. Otázce rozvoje internetu jsem se věnoval již dříve. Například spuštění služby Internet 99 – což znamenalo určitý průlom – bylo spojeno i s mým jménem. Domnívám se, že jsem udělal dobrý kus práce, aby Česká republika zpoždění za Západem dohnala. Je věcí nynějšího vedení Telecomu, ale i ministerstva dopravy a spojů, aby udělaly další krok. Nejde již o pouhé budování sítí a dostupnost základních služeb, jak se po nás žádalo dříve. Jde o to, aby si zákazníci mohli vybrat z určité nabídky, zejména nabídky pokročilých služeb, a to za slušnou cenu.
EURO: Aktuálním problémem jsou debaty o propojovacích smlouvách s Českým Telecomem. Jste připraveni čekat tři měsíce, jak praví telekomunikační zákon, aby poté choulostivou věc direktivně rozhodl Český telekomunikační úřad, či se budete snažit s Telecomem na podmínkách propojení nějak domluvit, abyste mohli zákazníkům nabízet služby co nejdříve? ČUPA: V žádném případě nejsme připraveni podepsat dohodu založenou na absurdních poplatcích za propojení. V tuto chvíli, tedy na začátku prosince, ovšem nevidím důvod, proč by se tak muselo stát. Při vyjednávání má vždy prodávající a kupující jiný pohled na věc. Postupně by se měla stanoviska sbližovat tak, abychom měli rozumnou propojovací dohodu. Jaké jsou parametry rozumné propojovací dohody, to říká Evropská unie a existuje i řada metod, například metoda „benchmarkingu , tedy porovnání s cenami v západní Evropě. Znovu říkám, že jsem optimista. Český Telecom zatím jedná velmi konstruktivním způsobem. Proto není vyloučeno, že se nám podaří dosáhnout dohody tak, abychom mohli začít nabízet služby zákazníkům od 1. ledna.
EURO: Prohlásili jste, že se chcete stát prvním alternativním operátorem na trhu. Tím se ale chtějí stát například také GTS a Aliatel. Proč byste jím měli být zrovna vy? ČUPA: Skutečně chceme být první alternativou pro uživatele. Je dobře, že je více adeptů na toto místo. Bylo by tragédií, kdyby byl jenom jeden. Samozřejmě to nebude nikdo jiný než telekomunikační zákazník, kdo souboj rozhodne. My máme připraveny produkty, o nichž jsme přesvědčeni, že budou atraktivní.
