Americké ministerstvo zahraničí odmítlo odpovědět na dotaz, zda považuje palestinský Západní břeh Jordánu a syrské Golanské výšiny stále za okupovaná území. Termín „okupovaná“ totiž oproti předchozím letům není použit ve zprávě úřadu o lidských právech v roce 2017.
Izrael obsadil Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy a Golany za války v roce 1967, z Pásma Gazy se od té doby stáhl, část Golan a západní břeh ale stále okupuje.
Výroční zprávy amerického ministerstva v minulých letech v kapitole popisující stav lidských práv v Izraeli používaly titulek Izrael a okupovaná území. Zprávu shrnující loňský rok Spojené státy vydaly minulý týden a sekce o Izraeli nese název Izrael, Golanské výšiny, Západní břeh a Gaza. V textu se slovo „okupovaný“ neobjevuje. Upozornil na to dnes izraelský web i24.
Web i24 se po zveřejnění zprávy dotázal amerického ministerstva, zda pohlíží na daná území jako na okupovaná, a v úterý zástupkyně úřadu odpověděla, že k obsahu zprávy nemá co dodat. Na další otázku, že se dotaz týká obecné politiky ministerstva zahraničí, nejen zprávy o stavu lidských práv, tento zdroj sdělil, že politika USA se nezměnila a ve zprávě je obsažená. Otázku, na kterém místě přesně se tento výklad nachází, nechala zástupkyně úřadu bez odpovědi.
Americký velvyslanec v Izraeli David Friedman podle i24 loni ministerstvu doporučil, aby přestalo používat termín „okupovaný“ ve spojení s Jeruzalémem, Samaří a Judeou, což jsou biblické názvy pro Západní břeh Jordánu. Agentura AP tvrdí, že Friedman chce tyto biblické názvy začít používat v oficiálních dokumentech a prohlášeních, namísto termínu Západní břeh Jordánu.
Proč zazlívat Trumpovi Jeruzalém. Čtěte komentář Daniela Deyla
Spojené státy loni oznámily přesun svého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, což minulé americké administrativy odmítaly. Po Washingtonu stejný krok oznámila Guatemala a uvažuje o něm také Rumunsko.
Český prezident Miloš Zeman při středečních oslavách izraelského státního svátku na Pražském hradě oznámil, že bude v květnu v Jeruzalémě otevřen honorární konzulát. Česká republika už honorárního konzula v Jeruzalémě v minulosti měla. Byla to pražská rodačka Tatiana Hoffmanová, která roku 2016 zemřela a od té doby byl tento post volný, upozornil izraelský deník Haarec.
Izraelský tisk o Zemanově projevu informoval, ale poukázal na to, že neobsahoval žádné další časové vymezení přesunu ambasády. Haarec napsal, že Zeman sám nemá pravomoc rozhodnout o přesunu velvyslanectví a že je k tomu zapotřebí souhlas vlády, která už ale dala najevo, že nehodlá jednat v rozporu s politikou Evropské unie. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu doufá, že Česká republika velvyslanectví otevře v Jeruzalému na konci letošního roku.
Podle dopisovatele serveru IsraelValley se tématu věnoval palcovými titulky pouze deník Israel Hajom, který je blízký vládě. Nejčtenější deník Jediot Achronot v článku umístěném na vnitřní stránce napsal, že nikdo v Izraeli rozhodnutí České republiky zřejmě přesně nepochopil.
Palestinci chtěli mít svůj stát na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, hlavním městem měl být východní Jeruzalém. Izrael ale město sjednotil a považuje je za své nedělitelné hlavní město.
Přečtěte si také:
ČLÁNKY DO MAILU