Zapatero naslouchá odborům

18. 12. 2009

Nedůvěra v ekonomiku pyrenejského království stoupá

Když španělský státní tajemník pro evropské záležitosti Diego López Garrido poodhalil 8. prosince priority nadcházejícího předsednictví své země Evropské unii, zmínil mimo jiné boj s hospodářskou krizí a vytvoření nových pracovních míst. Nikoliv náhodou, protože Španělsko patří k zemím eurozóny, jež se potýkají s nejvyšší nezaměstnaností (zatímco v říjnu dosahovala v eurozóně průměru 9,8 procenta, ve Španělsku to bylo 19,3 procenta a do konce roku se očekává prolomení dvacetiprocentní hranice). Aby toho Španělsko nemělo na práci málo, několik dní na to zhoršila ratingová agentura Standard & Poor‘s (S&P) výhled úvěrového hodnocení země z neutrálního na negativní a varovala Madrid, že mu hrozí i snížení ratingu. Ten by dle agentury mohl být opět degradován do dvou let v případě, že vláda nepodnikne dostatečně razantní kroky proti vysokým rozpočtovým deficitům (naposledy agentura snížila rating Španělska z AAA na AA+ letos v lednu). Madridská burza na zprávu zareagovala okamžitým poklesem o 2,27 procenta a úroková výnosnost státních dluhopisů se zvýšila o osm setin procenta.

Přehnané varování

Dle španělského eurokomisaře pro ekonomické a měnové záležitosti Joaquína Almunii je ale změna výhledu evidentní reakcí na situaci v Řecku. „Žijeme v době globálních finančních trhů a cokoliv se stane u našich sousedů, jako je Řecko, má vliv i na další země jako Irsko, Itálie či Portugalsko, které před sebou mají kvůli krizi mnohem těžší úkoly než před ní,“ uvedl Almunia pro rozhlasovou stanici Punto Radio. A ujistil, že oživení španělské ekonomiky bezpochyby přijde, i když o něco později než v jiných zemích. Státní tajemník pro sociální zabezpečení Octavio Granado považuje varování agentury S&P za „mírně přehnané“. Zároveň ale dodává, že míra zadlužení země je sice nízká, nicméně kvůli vládním finančním stimulům rapidně narůstá.
Vláda od počátku krize napumpovala do ekonomiky miliardy eur, jež putovaly především do stavebnictví a podpory nezaměstnaných. Socialistický premiér José Luis Zapatero ještě vloni obhajoval jedenáctimiliardovou injekci vytvořením 200 tisíc pracovních míst a záchranou malých a středních firem. Opozice však stále hlasitěji obviňuje Zapatera z nesystémových řešení, která povedou k dalšímu zadlužení budoucích generací. V nedohlednu je i změna neproduktivního systému fungování trhu práce, jenž nepřiměřeně chrání pracovníky se smlouvami na dobu neurčitou a firmám svazuje ruce v oblasti personální politiky. Socialista Zapatero totiž raději naslouchá odborům, a ty si změny nepřejí.

Závislost na cihlách

Letos v červenci vicepremiérka a ministryně hospodářství Elena Salgadová přiznala, že ekonomická situace Španělska je mnohem horší, než vláda doposud tvrdila. Zatímco ještě v roce 2007 hospodařil stát s rekordním přebytkem ve výši 2,2 procenta HDP, letos dosáhne deficit státního rozpočtu deseti procent. Ze zemí eurozóny vzrostl veřejný deficit rychleji pouze v Irsku, u něhož se letos odhaduje ve výši patnáct procent HDP. Guvernér centrální španělské banky navíc již v polovině roku varoval, že zadlužení země by v příštím roce mohlo přesáhnout 60 procent HDP.
Jedním z evidentních dopadů krize ve Španělsku je propad realitního trhu, který se dle některých analytiků bude ze současné situace vzpamatovávat minimálně pět let. Největší podíl na růstu španělské ekonomiky měla právě realitní bublina: v letech 2001 až 2007 byla zhruba třetina nových nemovitostí v celé Evropské unii postavena ve Španělsku. Dle odhadů Národního svazu podnikatelů ve stavebnictví zůstává v zemi neprodaných na 600 tisíc bytů a v letošním roce se ve stavebnictví očekává téměř třináctiprocentní pokles. Přestože se ve třetím čtvrtletí zpomalil meziroční propad prodejů nemovitostí na 13,6 procenta (v období červen až srpen poklesly meziročně o 23,6 procenta), výraznější oživení v brzké době čekat nelze, protože ceny bytů ve Španělsku jsou dle konzultantské společnosti Aguirre Newman nadhodnoceny v průměru o 27 procent.
Při sestavování rozpočtu pro příští rok se španělská vláda rozhodla osekat fiskální stimuly oproti původním plánům na čtvrtinu a zvýšit daně. Premiér Zapatero zároveň ujistil, že zadlužení země nepřesáhne 65 procent HDP (jedno z nejnižších v eurozóně) a letošní desetiprocentní deficit státního rozpočtu zkrotí do roku 2013 na tři procenta, jak po členských zemích vyžaduje Brusel. Negativní výhledy agentury S&P přitom relativizuje poukazem na nejvyšší hodnocení od zbývajících dvou velkých ratingových agentur Fitch a Moody’s. S&P ale Zapaterovi nevěří a předpovídá nárůst španělského dluhu na 90 procent HDP. Což ale v porovnání například s průměrem zemí skupiny G20 není tak špatné: v roce 2007 činilo jejich zadlužení v průměru 80 procent HDP a Mezinárodní měnový fond odhaduje, že v roce 2014 dosáhne 120 procent.

*
TABULKA
Nebezpečný růst**
Vývoj hrubé zadluženosti Španělska v procentech HDP