SPRÁVNÍ POPLATKY - Plánuje vaše firma koupi nového podniku s více budovami a pozemky? Pak musíte počítat s tím, že od příštího roku zaplatíte za zápis do katastru nemovitostí místo pětistovky až dvacet tisíc korun. Za to budete mít naději, že na zápis nebudete čekat několik měsíců.
Správní poplatek za podání návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí činí dnes podle sazebníku 500 korun. Nebere se přitom ohled na to, zda jde o převod jednoho pozemku, nebo o celý komplex nemovitostí při prodeji podniku. Za některé zápisy, například za změnu zástavního věřitele při postoupení pohledávky zajištěné zástavním právem, se neplatí vůbec.
Vláda chce konstrukci poplatku za vklad, která platí už od roku 1994, změnit. Současná sazba 500 korun má být zachována při zápisu práva k jednomu pozemku nebo budově, ale bude se násobit počtem nemovitostí, ke kterým je zápis navrhován. U velmi častých převodů například rodinných domků se zahradou dosáhne správní poplatek zpravidla „jen“ 1500 korun (za nemovitost, stavební pozemek a zahradu), ale u velkých komplexů nemovitostí (výrobní areály, komplexy administrativních budov a pozemků) to bude částka mnohem vyšší. Neporoste však do astronomických výšin, protože bude limitována maximální hranicí 20 tisíc korun. „Dělali jsme si průzkum, kolik plateb by přesáhlo 20 tisíc korun, kdyby nebyla stanovena maximální hranice. Jde o zanedbatelné číslo – půl procenta,“ říká Petr Baudyš z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
Návrhem se má v nejbližší době zabývat legislativní rada vlády, poté ho projedná kabinet a parlament. „Do vlády by návrh měl jít během února, pokud autoři zákona včas zapracují připomínky našich odborníků,“ potvrdila mluvčí legislativní rady vlády Simona Cigánková. Novela zákona by měla začít platit od ledna příštího roku.
KOLIK ZAPLATÍTE ZA ZÁPIS DO KATASTRU
- *zápis poplatek nyní v budoucnu
- * (pravděpodobně od ledna 2009)
rodinný dům 500 Kč 1500 Kč
se zahradou
areál s více 500 Kč 500 Kč krát počet
nemovitostmi nemovitostí a pozemků
a pozemky (max. 20 000 Kč)
Komora se zvýšením nesouhlasí
I zvýšené správní poplatky za vklad do katastru budou podle odborníků ve vztahu k celkovým nákladům na realitní obchody okrajovou položkou. Transakční náklady (realitní služby, sepsání smluv, daň z převodu a podobně) dosahují u nemovitosti k rodinnému bydlení zhruba pěti procent ceny nemovitosti a pohybují se zpravidla kolem sta až dvou set tisíc korun. „I pro podnikatele je výše správního poplatku zanedbatelným výdajem,“ tvrdí Baudyš.
Stejný názor má i právník Richard Gürlich z advokátní kanceláře Gürlich & Co., která se zabývá realitním právem: „Nedomnívám se, že nově zaváděné poplatky budou mít podstatný vliv na prováděné transakce s nemovitostmi. Výše poplatku vůči hodnotě nemovitostí a ostatním nákladům spojeným s nemovitostními transakcemi je zcela zanedbatelná.“
Hospodářská komora přesto se zvyšováním poplatků nesouhlasí. „Každé zvyšování správních poplatků je krok špatným směrem. Je to jen jiná forma daně. Teď se projednává živnostenský zákon, který má snížit správní poplatky, na druhé straně se připravuje zvýšení poplatků při vkladech na katastru. To je nesmyslné,“ namítá prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Chápe, že zápis více položek vyžaduje vyšší administrativní náklady, i když jsou na jednom vlastnickém listu, ale považoval by za vhodnější, aby byla výše poplatku odstupňována. „Za první položku na listu vlastnictví by se měla zaplatit vyšší částka, za každou další nižší,“ míní Drábek.
Při přípravě novely se objevily i jiné možnosti výpočtu. „Výše poplatku by se mohla také počítat z ceny nemovitosti, bylo by to spravedlivější, ale k tomu by bylo třeba úředního odhadu. Za jeho vypracování by musel vlastník zaplatit, a to by ho finančně zatížilo víc než samotný poplatek,“ vysvětluje Baudyš. Navíc budovy a pozemky se snadno spočítají, kdežto úřední odhady se vypočítávají podle cenové vyhlášky a obvykle neodpovídají skutečné tržní ceně nemovitosti. „Proto jsme volili raději tento způsob,“ dodává.
Pracovníci úřadu předpokládají, že zvýšení poplatků přiměje účastníky vkladového řízení, aby předkládali kvalitnější smlouvy a návrhy. Listiny, i když jsou zpracovány právníky, obsahují často chyby, což vede ke značné a zbytečné zátěži katastrálních úřadů a zpomalování vyřizování jednotlivých návrhů.
V Česku jsou nejnižší poplatky v Evropě
Proč se vláda rozhodla k nepopulárnímu zvýšení poplatků? V porovnání s ostatními zeměmi Unie se v Česku vybírají nejnižší správní poplatky za zápisy práv do katastru nemovitostí. I když uvnitř Unie existuje mnoho rozdílů ve vedení pozemkových evidencí, shodují se všude v tom, že náklady na tyto evidence mají být v maximální míře hrazeny z poplatků za poskytované služby. V Německu a Rakousku jsou poplatky nastaveny tak, že většinou převyšují náklady spojené s provedením zápisu. Například v Německu zaplatí vlastník za zápis rodinného domu zhruba 400 eur, v Rakousku jedno procento z ceny nemovitosti. Ve Velké Británii a v Irsku jsou registrační úřady plně financovány z poplatků. Ve Velké Británii zaplatí vlastník za registraci malého rodinného domku kolem sta liber.
Také v nových členských zemích Evropské unie jsou výdaje za katastrální služby většinou kryty z vlastních příjmů. K podstatným změnám došlo i na Slovensku, kde byl poplatek zvýšen. Od roku 2004 se za návrh na vklad do katastru vybírá místo původních pěti set průměrně 2000 slovenských korun.
Současná výše správního poplatku v Česku je podle předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karla Večeře velmi nízká a neumožňuje financovat zvýšené požadavky na katastr nemovitostí a na urychlení digitalizace katastrálních map. Digitalizace sice začala už v roce 1994, ale kvůli nedostatku peněz pokračuje jen velmi pomalu. Zatím je dokončena pouze jedna třetina území České republiky. Při takovém tempu by digitalizace skončila nejdříve za dvacet let. Přepis katastrálních map z papírové do elektronické podoby přitom pomůže nejen práci katastru, ale i podnikatelům a veřejnosti.
VÝHODY NOVÉHO VÝPOČTU PODLE NAVRHOVATELŮ ZÁKONA
• rozlišení výše poplatku podle pracnosti vyřízení
• zachování současné výše správního poplatku pro nejjednodušší podání často s nejnižší hodnotou nemovitostí
• výrazně vyšší poplatky u rozsáhlých majetků, kde je zvýšení přijatelné a realitním trhem očekávané
• konstrukce poplatku bude vnímána jako spravedlivější, bude blízká nákladům spojeným s posouzením smluv a provedením zápisu
• výrazný přínos pro státní rozpočet
Dražší poplatek – rychlejší zápis?
Jedním z důvodů zvýšení poplatků je snaha získat více peněz na urychlení digitalizace. Zvýšení poplatků se projeví ve zvýšení příjmu státního rozpočtu. Místo nynějších 290 milionů korun, které plynou do státní pokladny ze správních poplatků, by to od příštího roku mohlo být minimálně o 600 milionů korun víc. Vzhledem k tomu, že počet žádostí o vklad každým rokem roste, očekává se, že do státního rozpočtu poteče ještě více peněz. Na urychlení digitalizace půjde však jen kolem 200 milionů ročně, státní pokladna tak získá navíc 400 milionů korun.
„Výše správního poplatku je pro účastníka trhu s nemovitostmi mnohem méně důležitá než rychlost vyřízení vkladu práva. Dlouhé lhůty zápisů mohou navrhovatelům způsobit řádově vyšší ztráty, než kdyby uhradili vyšší správní poplatek, například až ve výši plně pokrývající náklady poskytnuté služby,“ zdůvodňuje zvýšení poplatků Český úřad zeměměřický a katastrální. Pokud má převáděná nemovitost hodnotu tří milionů korun, je kupní cena nebo její větší část obvykle po dobu čekání na vklad do katastru v úschově u notáře nebo na zvláštním účtu. Úrok z hodnoty tří milionů korun představuje při úrokové míře pěti procent náklady ve výši 12 500 korun měsíčně. A v mnoha případech může vklad trvat i více měsíců.
Na katastru z výše vypsaných důvodů očekávají, že podnikatelé zareagují na změny kladně, pokud prostředky získané zvýšením příjmů státního rozpočtu budou investovány do zkvalitnění služeb katastrálních úřadů. V tom se však mýlí. „Je pro mě absolutně nepřijatelný argument, že poplatky se zvýší kvůli dokončení digitalizace katastrálních map. Je přece v zájmu občanů, aby byla digitalizace map provedena bez ohledu na to, jestli se na to vybere z poplatků, nebo ne,“ odmítá prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. S digitalizovaným katastrálním operátem počítá i Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství. Digitalizace by podle ní měla v celé Evropské unii skončit do roku 2014.
