Parlamentní vyšetřovací komise minulý týden oznámila, že stát byl v kauze Diag Human neobratný. Tomu se říká diplomatická mluva. Stát se totiž v kauze Diag Human choval jako úplný idiot. Aféra zčásti připomíná grotesku.
Podnikatel Josef Šťáva, o jehož „obratnosti“ kolují u něj v Bechyni legendy, si stěžuje, že jej český stát ústy bývalého ministra zdravotnictví Martina Bojara poškodil, protože naznačil, že není seriózní. Ukázalo se, že ministr Bojar měl pravdu - z podnikatele Šťávy se mezitím stal mezinárodně hledaný zločinec. Tady legrace končí, protože drtivá většina politiků a státních úředníků srazila paty a chtěla mu v tichosti zaplatit. Zato bývalá ministryně Marie Součková se rozhodla, že svede s Diagem o „jeho miliardy“ tvrdý boj. Svět je plný nespravedlností, a tak se známá nešťastnice Součková nakonec nestala hrdinkou, ale největší obětí celé aféry. Začalo se probírat, zda náhodou neplatí advokátovi českého státu až příliš dobře. Podstata věci šla stranou. Přitom je nejzajímavější sledovat právě ji. Totiž to, kterak šikovný obchodník Šťáva dokázal vyrobit dokonalou boudu a možná na ní ještě vydělat miliardy. Vše začalo docela beznadějně - kdysi dávno prohrál výběrové řízení na zpracování české krevní plazmy. Takových firem, které někdy nevyhrály nějaké výběrové řízení, jsou tisíce. Jenže Diag Human dokázal všechny přesvědčit, že jej tím stát nejen připravil o pohádkové zisky (což vůbec není jisté), ale také že by je měl nějak nahradit. Kdyby měl takové nároky každý, kdo u státních zakázek neuspěl, potom by stát na každé výběrové řízení vydával desetkrát tolik. Musel by totiž zaplatit nejen firmě, která zvítězila, ale i všem ostatním, které „poškodil“ tím, že je nevybral. Že je to absurdní? Ano je. Ale firma Diag Human dokázala právními i jinými kličkami zahrát na všechny zúčastněné divadlo, že to není absurdní ani trochu. Členové vlády i desítky úředníků na ministerstvech, ti všichni si mysleli, že je třeba Diag „odškodnit“. Mnozí z nich mu všelijakými způsoby dokonce i pomohli k tomu, že se jeho úplně nesmyslná pohledávka stala černou můrou státní pokladny. Ale proč máme platit právě Diagu, a ne všem, kdo kdy v historii prohráli nějaké výběrové řízení? Prostě proto, že Diag si počínal ještě mazaněji než ti nejmazanější. Možná taky leckde pěkně podmazal, což by vysvětlilo, proč mu státní aparát doslova šel na ruku. Jenže to je jen domněnka, kterou nemá cenu dokazovat. Teď by bylo třeba dokázat hlavně to, že Diagu nemusíme platit.
