SYSTÉM PAYDPro svátečního řidiče poloviční sazba, pro fanatického motoristu naopak taxa zvýšená. Možnost takového vyměřování pojistného pro motorová vozidla je v Česku zatím v plenkách.Pojištění škod způsobených provozem motorového vozidla (takzvané povinné ručení) je jedním z nejfrekventovanějších pojistných produktů.
SYSTÉM PAYD Pro svátečního řidiče poloviční sazba, pro fanatického motoristu naopak taxa zvýšená. Možnost takového vyměřování pojistného pro motorová vozidla je v Česku zatím v plenkách. Pojištění škod způsobených provozem motorového vozidla (takzvané povinné ručení) je jedním z nejfrekventovanějších pojistných produktů. Způsoby výpočtu pojistného se ale liší. Zatímco v Evropě je rozhodující kubatura pojištěného auta, v USA a Kanadě již řadu let používají také systém PAYD (Pay-As-You-Drive, volně přeloženo „kolik ujedeš, tolik zaplatíš“). Pojistné se počítá podle intenzity využívání vozidla, tedy podle počtu ujetých kilometrů. PRŮKOPNIČTÍ AMERIČANÉ
PAYD je založen na jednoduché myšlence: možnost nehody, tedy pojistné události, úměrně stoupá s počtem ujetých kilometrů. Severoamerické pojišťovny proto už několik let nabízejí pojistky, jejichž cena se odvíjí právě od frekvence jízd. Přitom existuje několik způsobů kalkulace. Nejčastější je předplatné - pojistné se vypočítá podle předpokládaného počtu ujetých kilometrů a na konci roku se provádí přesné vyúčtování. Pro výpočty jsou klíčové informace o délce jízd. Z technického hlediska jejich sběr není zásadním problémem. Ke slovu přichází hlavně elektronický přenos dat, nejčastěji systém GPS (Global Positioning Systém), druhou možnosti je to, že stav tachometru nahlásí klient nebo oprávněná osoba (například autoservis při pravidelné roční prohlídce). Praxe ukazuje, že trh na tuto nabídku reaguje vstřícně. PAYD volí u jednotlivých pojišťoven 10 až 30 procent zákazníků. Na odborné bázi se často argumentuje jeho větší „spravedlností“. Pojistné se totiž všude odvíjí od počtu nehod a souvisejících škod - na těch by ovšem takzvaní „sváteční řidiči“ měli mít menší podíl než ti, kteří automobil užívají denně. Bylo by to tedy logické, kdyby jejich pojistky byly levnější. „Je otázka, zda to, že málo jezdíte, je pro pojišťovnu výhodou. V praxi takové pochybnosti potvrzují zkušenosti se svátečními jezdci, kteří na silnice vyrážejí třeba jen o Dušičkách. Jejich nejistota a malá praxe je častou příčinou pojistných událostí,“ zpochybňuje nicméně systém PAYD a hlavní argument jeho zastánců Václav Balek z České pojišťovny. OPATRNÁ EVROPA**
Nizozemská pojišťovna Polis Direkt dnes nabízí produkt nazvaný „Kilometrová pojistka“. Základní roční sazba pojistného je 500 eur na 20 tisíc kilometrů. Kdo ujede více, zaplatí navrch ještě 50 procent zmíněné částky, kdo méně, získá stejně velkou slevu. V Itálii zase společnost SARA zavedla pojištění na denní bázi: klient ho sjednává přes mobil.
Tyto pokusy jsou ovšem ojedinělé, jinak se v Evropě zatím systém PAYD jenom testuje. „Od jara naše mateřská společnost realizuje pilotní projekt. Z technického hlediska je to systém podporovaný satelitem, který komunikuje se zařízením instalovaným ve vozidle. Do dispečinku se tak přenášejí informace o ujetých kilometrech, ale také o trase jízdy a poloze vozidla. Akce se účastní zhruba tři stovky vozidel a skončí počátkem příštího roku,“ popisuje jeden z právě probíhajících výzkumů Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.
Podobný test před časem prováděla britská pojišťovna Norwich Union. Technickou stránku věci stejně jako v předchozím případě zajišťovala firma IBM. Výsledky tohoto projektu se zpracovávají, už nyní je ovšem jasné, že jednou z klíčových otázek jsou náklady na snímání a přenos dat. Hlavně proto se hledají jednodušší cesty, jednou by mohlo být předávání údajů o ujetých kilometrech při běžném tankování. Takový způsob by zároveň alespoň částečně řešil jiný sporný bod. Totiž obavy, že přesný monitoring pohybu automobilu by byl ohrožením soukromí jejich uživatelů - záznamy o jízdách by mohly sloužit ke kontrole zaměstnanců a podobně.
I proto je dnes postoj tuzemských pojišťoven k tomuto typu pojistky poměrně jednoznačný. „Doba, kdy by bylo možné využívat tento princip výpočtu pojistného, ještě nepřišla,“ tvrdí Václav Balek. Marek Vích z Kooperativy upozorňuje hlavně na ekonomický aspekt: „Vzhledem k nákladnosti celého systému o jeho zavedení v dohledné době neuvažujeme.“ Trochu pozitivněji hodnotí systém Eva Svobodová: „Pro nás je zatím systém příliš nákladný. Domníváme se ale, že z výzkumů můžeme vyčíst i jiné skutečnosti, které bychom mohli pro tvorbu tarifů a segmentaci klientely v budoucnosti dobře využít.“
