Státem masivně podporovaný produkt se hodí pro každého
Možnost pořídit si penzijní připojištění mají Češi už deset let. Jeho cílem měl být „druhý pilíř“ důchodového systému tvořený úsporami účastníků, kteří by tak při odchodu do důchodu kromě státní penze dostávali ještě jednu od penzijního fondu. S odstupem se zdá, že očekávání do systému vkládaná se naplnila. Vždyť do některého z necelého tuctu penzijních fondů spoří v současné době již bezmála tři miliony lidí, tedy více než polovina práceschopného obyvatelstva.
Důchodový šok.
Odkládání peněz na penzi má největší smysl především pro ty, jejichž příjmy jsou nadprůměrné. Ti totiž v okamžiku výpočtu důchodu ztrácejí nejvíc. Pokud ve svém zaměstnání dostáváte dvacet tisíc korun měsíčně, bude váš důchod necelých devět tisíc, ti, kteří si za měsíc přijdou na třicet tisíc, dostanou o pouhou tisícovku víc. Jedinou šancí, jak při odchodu na „zasloužený odpočinek“ neprožít existenční šok způsobený razantním poklesem příjmu, je začít si včas vytvářet úspory na stáří. Možností, jak spořit a investovat, je hodně. Můžete spořit v bance či stavební spořitelně, investovat do akcií nebo si pořídit životní pojistku. Penzijní fond by ale měl být tou první volbou, především kvůli masivní státní podpoře, které se tomuto produktu dostává. Příspěvek státu se počítá z měsíční úložky a pohybuje se od padesáti procent (při úložce sto korun měsíčně) až po třicet procent (pokud si měsíčně uložíte pětistovku), z částky nad 500 korun měsíčně už žádný příspěvek není, můžete si ji ale zase odečíst za základu daně. Podobně jako u životních pojistek i zde lze odečíst až dvanáct tisíc korun za rok. Pokud jsou vaše příjmy zdaňovány v nejvyšším daňovém pásmu, ušetříte každý rok necelé čtyři tisíce.
Výhodné i pro zaměstnavatele.
Abyste mohli od penzijního fondu získat penzi nebo jednorázové vyrovnání, musíte splnit několik podmínek – dosažení věku šedesát let a spořit alespoň pět let. Z tohoto důvodu se penzijní fondy doposud nesetkávají s velkým zájmem mladších lidí. Průměrný věk účastníků penzijního připojištění se stále pohybuje okolo čtyřiceti let. Pokud jste mladší, mohl by vás ke spoření přesvědčit váš zaměstnavatel. Jeho příspěvky až do výše tří procent vaší hrubé mzdy jsou pro něj daňovým nákladem a díky tomu současně možností jak vám levně „zvýšit“ plat. Ze svého příspěvku totiž nemusí platit ani zdravotní ani sociální pojištění a vy si jej nemusíte zdaňovat. Limit pro daňově uznatelný příspěvek zaměstnavatele se navíc bude zřejmě již v průběhu příštího roku zvyšovat. Ministerstvo financí sice nedávný poslanecký návrh na zvýšení limitu na sedm procent nepodpořilo, samo ale chce obdobný návrh, navíc synchronizující systém podpory s životním pojištěním, předložit již v příštím roce. Zatímco u části příspěvku, kterou si platí sami pojištěnci, je u životních pojistek i penzijního připojištění stejný daňově odpočitatelný limit, podpora pro onu část, kterou mohou hradit zaměstnavatelé, se liší: u penzijního připojištění je pro zaměstnavatele daňovým nákladem příspěvek do výše tří procent vyměřovacího základu zaměstnance, u životních pojistek je limit odpočitatelného příspěvku stanoven fixně maximálně na osm tisíc korun za rok. Životní pojištění je tak již dnes u zaměstnanců s vyšším než průměrným platem v nevýhodě.
Nevěřte tabulkám.
V současnosti se již není třeba obávat krachu penzijního fondu, neboť jsou všechny vlastněné silnými finančními koncerny. Rozhodujícím faktorem výběru se tak stávají takzvané připisované výnosy a konstrukce výpočtu vypláceného důchodu. A jeden tip na závěr: pokud budete mluvit s obchodním zástupcem či se dívat do letáků, všímejte si, s jakým zhodnocením jsou předkládaná čísla vypočítána. Fondy občas ve svých materiálech počítají se zhodnocením šesti procent za rok. Za poslední léta však žádný český penzijní fond takového výsledku nedosáhl a vzhledem k aktuální situaci na kapitálových trzích a omezením způsobu investování fondů ze zákona asi ani dosahovat nebude. Přitom jediné procento zhodnocení navíc může za dvacet let při měsíční úložce 500 korun znamenat rozdíl třiceti tisíc korun.
tabulka 1:
Penzijní připojištění v ČR
počet účastníků 2,8 milionu
počet účastníků, kterým přispívá zaměstnavatel 0,7 milionu
průměrný příspěvek účastníka 400 Kč/měs.
průměrný příspěvek zaměstnavatele 400 Kč/měs.
Poznámka: Stav ke konci roku 2003 Pramen: Ministerstvo financí ČR
tabulka 2
Název penzijního fondu 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
ABN AMRO PF* . . . . . . 4,1 3,5 3,34
Allianz PF . . 8,9 9,1 6,0 3,8 4,36 3,71 3,0
CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PENZIJNÍ FOND 12,8 11,45 11,2 10,1 6,5 4,1 4,25 3,41 3,36
ČSOB PF Progres 0 16,4 8,0 10,9 7,7 5,62 3,9 4,26 4,3
ČSOB PF Stabilita 10,4 10,9 10,3 10,02 6,1 4,2 3,2 3,0 2,3
Generali PF 10,3 10,61 14,6 11,4 5,3 3,6 4,6 4,1 3,0
Hornický PF Ostrava 0 3,47 7,84 7,7 4,41 2,04 2,37 3,24 2,44
ING penzijní fond 12,8 12,1 11,0 9,34 6,0 4,4 4,8 4,0 4,0
PF České pojišťovny 10,30 9,20 9,60 9,72 6,6 4,5 3,8 3,2 3,1
PF České spořitelny 4,0 8,1 9,05 8,33 4,4 4,2 3,8 3,5 2,64
PF Komerční banky 9,44 8,36 9,10 9,5 7,2 4,89 4,4 4,63 3,4
Zemský PF 11,8 7,0 7,0 7,0 7,0 5,01 4,6 4,11 4,01
Poznámka: *Fond se od října 2004 sloučil s PF České pojišťovny
Pramen: Asociace penzijních fondů ČR
