Ekonomiku hnalo vpřed utrácení vlády i domácností
Poslední rok „neunisonovaného“ Česka byl poznamenaný růstem ekonomiky a kapitálových trhů, způsobeném euforií investorů a ekonomů z blížícího se vstupu do EU a zvýšenou spotřebou domácností, obávajících se z téhož důvodu zdražování. Předběžné odhady dokazují, že Češi si jen kvůli nakupování vánočních dárků letos půjčili bezmála dvacet miliard korun. Svou roli v růstu zadlužení domácností sehrál pokles mezibankovních úrokových sazeb. Ty v polovině roku poklesly až na dvě procenta, když na jeho počátku byly na 2,75 procenta. Jejich pád spolu s růstem konkurence ve splátkovém prodeji (nástup Beneficial Finance ze skupiny Household a Franfinance od Komerční banky / Société Générale), spotřebitelských půjčkách, kreditních kartách (v současnosti je vydávají všechny retailové banky) a hypotékách (na trh s nimi vstoupil Wűstenrot a eBanka), přiměl ČNB opakovaně k varování, že zadlužování domácností roste příliš rychle. Retailová orientace - bezpečný a výnosný bankovní segment - přispěl ke slušným výsledkům bank. Jen za tři čtvrtiny roku vydělalo šest největších akcionářů přes sedmnáct miliard korun čistého. Bankovní sektor nebyl doposud nikdy v tak dobré kondici. Po únorovém krachu Union banky (více strana 45) a březnovém Plzeňské banky mají už všechny ústavy strategické partnery.
TelSource se radoval ze ztráty.
Zisky zvyšovala také většina dalších „globalizovaných“ firem prošlých restrukturalizací a majících za zády silné akcionáře. Jejich dobré výsledky se projevily na kapitálovém trhu. Index PX 50 meziročně vzrostl o 36 procent. Zájmu investorů o české akcie využilo počátkem prosince konsorcium TelSource, které v prosinci dokončilo prodej svého 27procentního podílu v Českém Telecomu a získalo za ně 680 milionů eur (21,7 miliardy korun). Při prodeji organizovaném investičními bankami Morgan Stanley, Credit Suisse First Boston a Patria Finance dosáhla cena 255 korun za akcii. TelSource sice své osmileté působení v ČR ukončil se ztrátou zhruba třinácti miliard korun (v roce 1995 koupil svůj podíl za 1,32 miliardy dolarů), přesto byl s dosaženou cenou spokojen. Jiní na telekomunikačně-internetové horečce devadesátých let prodělali daleko více.
Kunert, Grund a Rusnok.
Poté, co získala v roce 2002 akcie Živnostenské banky italská UniCredito, začal se zpožděním oproti konkurenci razantní příklon banky k retailu. Staronový šéf Jiří Kunert se vrátil z jedenapůlročního angažmá ve slovenské UniBance a oznámil záměr mít padesát poboček a mimo jiné pomocí akvizic prudce expandovat. Restrukturalizaci provázela změna loga, nabídky produktů a od prosince i obměna představenstva. Počet jeho členů se snížil ze sedmi na tři. Již počátkem roku nahradil Karla Kratinu v čele tuzemské pobočky HVB Bank David Grund. Akcionář se tak rozhodl vyřešit neudržitelnou situaci, kdy uvnitř banky nefungovala komunikace mezi šéfy z původní Bank Austria Creditanstalt a HypoVereinsbank. Protože tuzemskou pobočku řídí Bank Austria Creditanstalt, nahradil Kratinu, pracujícího původně v HypoVereinsbank, Grund z „rakouské větve“ banky. Na konci roku ohlásil tuzemský šéf ING Ron van Oijen po více než osmi letech strávených v ČR svůj návrat do holandské centrály. Ještě předtím stačil v bance zaměstnat jako poradce bývalého ministra průmyslu Jiřího Rusnoka.
Slabí z kola ven.
ČSOB od ledna sloučila své dvě pojišťovny. Nově vzniklá ČSOB Pojišťovna, patřící v současnosti do první pětky největších pojišťoven, vznikla na základech IPB Pojišťovny, jméno ale převzala od slabšího ze sloučených ústavů. Vedle vlny konsolidace pojišťovacího byznysu dochází také k hledání partnerů pro spolupráci mezi bankami a pojišťovnami. Kooperativa uzavřela strategickou spolupráci se skupinou České spořitelny (ČS) a podepsala smlouvu o převzetí neživotní části Pojišťovny ČS. Zatímco Česká pojišťovna a Kooperativa již „své“ banky nalezly, třetí největší hráč Allianz zatím žádnou významnou partnerskou banku nemá. Partnerem by se mohla stát například Komerční banka, v úvahu přichází také HVB Bank a Živnostenská banka. Dalším pojišťovacím soustem, o které se v současnosti uchází Česká pojišťovna a Kooperativa, je prodej České podnikatelské pojišťovny. Jméno České pojišťovny, respektive jejího penzijního fondu, je skloňováno též v souvislosti s hledáním nového vlastníka ABN Amro penzijního fondu. V průběhu podzimu ze seznamu zájemců vypadla Česká spořitelna a Raiffeisenbank. Česká pojišťovna tak zůstala jediným vážným zájemce o středně velký fond spravující dvěma stům tisícům klientů pět miliard korun. Zatímco v případě ABN Amro zřejmě nakonec k podpisu smlouvy o prodeji dojde, investiční společnost Citicorp takové štěstí neměla. Od jara její akcionáři jednali o prodeji se skupinou České spořitelny. Jednání se protahovala a objem majetku pod správou Citicorpu klesal. K dohodě nedošlo a Citicorp skončila v likvidaci.
ČLÁNKY DO MAILU