(EURO 35/2005)
Většina bank dodržela stanovený termín a vrátila 30. srpna na poslední chvíli ministerstvu financí zpět vyplněný dotazník s 88 otázkami ke Konzultačnímu materiálu MFČR pro změny v bankovním sektoru. Musím konstatovat, že „vstřícný“ postoj bank mě překvapil. Není nic divného na tom, že každá banka chce mít dobré vztahy se státní mocí a nebýt vysloveně v opozici. Připadá mi ale, že některé finanční ústavy (ČS, ČSOB a KB) jako by zapomněly, že již nejsou státní. U těch ostatních to ve mně vyvolává ještě větší údiv.
Povinností banky, která na trhu působí jako reprezentant zájmů svých akcionářů, je hospodařit tak, aby jim mohla dát co nejlepší „vyúčtování“, což znamená maximální zisk. Jestli je někdo proti tomu a ona banka neporušuje žádné zákonné úpravy, pak se musí co nejlépe bránit každému tlaku, který ohrožuje její zisky. Je mi též jasné, že všechny kroky v této otázce byly konzultovány v centrálách všech zmíněných bank a že banky působící na českém trhu, dostaly k tomuto jednání „pomazání“ od svých nadřízených. Jsem zvědav, jak svým akcionářům vysvětlí případný propad zisků.
Mám dojem, že svým chováním napomohly jednomu, a to posílení pozice ministerstva financí, z čehož zvláště ministr Bohuslav Sobotka a jeho náměstek Tomáš Prouza musí mít upřímnou radost. Také z historie víme, že požadavky se většinou stupňují, nikoli naopak. Rád bych ukázal jeden příklad. Největší český předválečný bankéř a dlouholetý šéf Živnostenské banky Jaroslav Preiss vždy tvrdě odpověděl vůči požadavku prezidenta Edvarda Beneše, který soudil, že stát se může podle potřeby kdykoli zadlužovat a vždy se najde někdo, kdo mu půjčí, což bylo v příkrém rozporu s Preissovým myšlením bankéře. Ten v této praxi viděl nebezpečí státního zásahu do soukromé, tedy bankovní sféry. To, že s ním Beneš po válce zúčtoval, ponechme stranou. Je velká škoda, že se mezi současnými bankéři nenajde někdo tak odvážný, jako byl Preiss.
Ministr Sobotka pohrozil, že pokud banky na návrhy ministerstva financí nepřistoupí a nepřijdou ani s vlastními návrhy, chce debatu ukončit a své návrhy prosadí pomocí změn v zákoně. Možná by to měly být samy banky, kdo tento proces ukončí jako první. Koneckonců je známo, že i do zákonů v České republice se dá prolobbovat ledasco.
Jan Vinter,
finanční konzultant
