Způsob renovace komunikací stále zvyšuje potřebu finančních prostředků
Na opravy silnic a kolejí po zimě vláda přidala 2,25 miliardy korun. Zapotřebí by ale byla daleko vyšší suma, zhruba 6,5 miliardy. Státní fond dopravy přitom po zkušenostech z minulých let počítal na zimou způsobené škody pouze s částkou 2,7 miliardy korun. Navýšení rozpočtu jen pomůže snížit rozdíl mezi skutečnými náklady a sumou, která je k dispozici. Vedení fondu dopravy přislíbilo, že se bude ještě snažit převést část prostředků na opravy z nějaké stavby, pokud to bude možné. Nedostatek potřebných financí spouští spirálu. Způsob, jakým stát k opravám a údržbě silnic přistupuje, vede k tomu, že do budoucna se náklady na renovaci budou stále zvyšovat. Kvůli chybějícím penězům totiž místo plošné rekonstrukce často provádí jen lokální opravy. A ty rozhodně nemají takovou životnost jako kompletní renovace.
Miliardy navíc
Z 2,25 miliardy korun pošle ministerstvo dopravy 750 milionů krajům na silnice druhé a třetí třídy. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které spravuje komunikace I. třídy a dálnice, dostane přibližně miliardu korun, 100 milionů korun je vyčleněno pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Největší díl přislíbených peněz, téměř dvě miliardy korun, zajistí ministerstvo dopravy z privatizačních příjmů ministerstva financí, zbytek se uvolní z prostředků ministerstva dopravy. Vláda kvůli úsporám podvázala ministerstvům část peněz v rozpočtech, především na běžné výdaje. Tyto peníze nesmějí ministerstva využít bez souhlasu vlády.
„Celá problematika odstraňování škod po zimě souvisí s dlouhodobým plánováním oprav a údržby a s dostupnými finančními zdroji, které jsou na tuto oblast vyčleněny,“ říká Alfréd Brunclík, generální ředitel ŘSD. V mnoha případech by se měly opravit komunikace pásmově. To znamená v celém rozsahu vyměnit povrch, stabilizovat spodní část, zajistit nové odvodnění. Životnost takto opravené komunikace je až třicet let. „V mnoha případech ale děláme jenom lokální výspravy. Nic jiného nám nezbývá,“ dodává Brunclík. ŘSD musí zajistit sjízdnost komunikací a zdroje vystačí jen na dílčí renovaci. Životnost je daleko nižší než po kompletní opravě. „Tím pádem dlouhodobě zvyšujeme nákladovost, protože roste plocha komunikací, které nutně potřebují vysprávku celoplošnou. Po dílčích renovacích se k opravám musíme neustále vracet,“ říká šéf Ředitelství silnic a dálnic.
ŘSD chce v budoucnu výdaje na nové projekty a na opravu a údržbu komunikací posuzovat důkladněji. „Se Státním fondem dopravní infrastruktury jsme se domluvili, že budeme nastavovat plánované výdaje nikoliv z možností, ale ze skutečných potřeb pro opravu a údržbu,“ vysvětluje Brunclík. Netvrdí ale, že bude mít nezbytné peníze k dispozici. Investice do nových staveb totiž ŘSD zcela zastavit nemůže. „V průběhu roku totiž odezní situace, která nastala nyní po zimě, kdy jsou údržba a opravy komunikací aktuálním problémem, a dostaneme se pod jiné tlaky,“ říká Brunclík s tím, že požadovat se bude výstavba obchvatů, další úseky dálnic, rozvoj rychlostních komunikací. „Stále hledáme rovnováhu mezi vynaloženými penězi na opravy a údržbu a na investice,“ tvrdí šéf ŘSD.
Jen snížení deficitu
Z jedné miliardy, kterou dostane ŘSD navíc od vlády na odstraňování škod po zimě, půjde 800 milionů na snížení deficitu, jenž vznikl při financování oprav škod po zimě, 200 milionů je určeno na údržbu. ŘSD totiž za zimu vysoce přečerpalo peníze vyčleněné na údržbu v tomto období a chybějící finance bralo ze sumy určené na celý rok. „Zimní údržba nás přišla na 1,5 miliardy korun, v ročním plánu jsme měli 1,2 miliardy korun,“ upřesňuje Brunclík. Pokud by mělo ŘSD pokrýt optimálně všechny náklady na opravy a údržbu spravovaných komunikací, potřebovalo by ročně zhruba devět miliard korun. Od počátku 90. let se neustále rozevírají nůžky mezi optimálními a skutečnými prostředky, které má organizace k dispozici.
Z celkového rozpočtu ŘSD jde na opravy a údržbu přibližně dvacet procent financí, osmdesát procent je určeno na investice. V Rakousku nebo v Německu je situace odlišná. Podíl financí určených na opravy a údržbu je podstatně vyšší. To je dáno tím, že budování základní komunikační sítě je v mnohem pokročilejší fázi než v Česku. „My musíme základní síť teprve postavit. Je jasné, že čím je vyspělejší síť, tím logicky rostou náklady na údržbu a opravy,“ říká Alfréd Brunclík.
Peníze nejsou Kvůli nedostatku financí ŘSD chce, aby vláda zařadila rekonstrukci dálnice D1 mezi projekty PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru). Předpokládané dobudování rychlostní komunikace R35 mezi Opatovicemi a Mohelnicí, která by ulehčila nejfrekventovanější české dálnici, je totiž kvůli nedostatku financí a stavu přípravy nutné považovat za dlouhodobý projekt. Během pěti šesti let se ale dálnice D1 dostala na pokraj uživatelských možností. „Domnívám se proto, že je nutné přistoupit k razantnímu řešení opravy a rozšíření dálnice D1,“ tvrdí Brunclík. To by se mělo týkat části od Mirošovic u Prahy až po Kývalku u Brna. Jde o 160kilometrový úsek. Předpokládané náklady projektu byly vyčísleny zhruba na 18 miliard korun. Ty ŘSD k dispozici nemá. „Pokud bychom opravovali D1 standardním způsobem, kdy je investorem stát, tak by to trvalo deset dvanáct let. To je neúnosné,“ konstatuje Brunclík. V případě, že by opravu zajišťoval koncesionář, mohlo by se to podařit za pět let. O konkrétních podmínkách smlouvy je ale předčasné hovořit, protože o tom, zda bude renovace D1 zařazena mezi PPP projekty, musí rozhodnout vláda.
Tabulka:
Náplast za škody zimy
Peníze na pokrytí mimořádných nákladů
Rozpočet fondu dopravy a MD Prostředky (v tis. Kč)
Fond dopravy pro ŘSD 1 031 823
Fond dopravy pro SŽDC 100 000
Fond dopravy pro kraje na opravy silnic II. a III. třídy 750 000
MD pro správy a údržby silnic 368 177
Celkem 2 250 000
Pramen: ČTK
Graf:
Nůžky se rozevírají
Rozdíl mezi optimálními a skutečnými výdaji na opravu silníc I. třídy a dálnic
