Americká firma žádá o pomoc premiéra Zemana, Rusnoka a Kavana
V souvislosti s převzetím Investiční a Poštovní banky (IPB) Československou obchodní bankou (ČSOB) hrozí České republice další mezinárodní arbitráž. Jde o údajné znehodnocení investice americké firmy Monarch v podniku na výrobu pletacích strojů ve Vsetíně. Případ už řeší úřad premiéra, ministra financí a zahraničních věcí a velvyslanec USA v Praze, ale také ČSOB.
„Žádám vás o pomoc kvůli bezohlednému a poškozujícímu zacházení s českou joint venture společností (ve které má moje společnost padesátiprocentní podíl) ze strany ČSOB a Českou republikou,“ začíná svůj dopis Bruce Pernick, prezident a majoritní akcionář americké firmy Monarch Knitting Machinery Corp. Poslal ho 7. února velvyslanci USA v České republice Craigovi Stapletonovi, premiéru Miloši Zemanovi, ministru financí Jiřímu Rusnokovi a ministru zahraničí Janu Kavanovi. Dopis má týdeník EURO k dispozici.
„Česká republika nebyla v tomto případě aktivním účastníkem při počátečním jednání a nebyla ani při strategickém rozhodování ČSOB o jednotlivých krocích. Právě proto, že takové a jim podobné případy vznikají, máme zájem, aby se konkrétně u tohoto případu co nejdříve všechny sporné otázky vyřešily. Pracujeme na tom, aby ČSOB předala všechna aktiva České konsolidační agentuře a v co nejkratší možné době ukončila vzniklý spor,“ sdělil týdeníku EURO ministr financí Jiří Rusnok.
Kajmanský problém.
Monarch působí v New Yorku čtyřicet let a je hlavním světovým dodavatelem průmyslových kruhových pletacích strojů velkých rozměrů. V roce 1999 vytvořil s českou firmou Trustfin joint venture Trustfin-Vanguard (Vanguard je jméno továrny v Severní Karolíně). Trustfin má většinový podíl v podniku Uniplet, který vyrábí pletací stroje malých rozměrů.
Společná firma, v níž oba partneři vlastnili po 50 procentech akcií, měla vyrábět pletací stroje středních parametrů. Monarch měl být hlavním prodejcem strojů s tím, že se využije svého dobrého jména, které si za dlouhé roky činnost vybudoval. Pernick připomíná, že Monarch je známý tím, že má nejpokročilejší a nejspolehlivější pletací stroje, stejně jako svou věrohodností a kvalitními službami.
Podnik úvěroval IPB, což se později stalo osudným. Banka souhlasila se zastavením podílu Trustfinu ve firmě Trustfin-Vanguard ve svůj prospěch a prodloužila úvěrovou linku.
„Příští týden se setkám s panem Richardem Steffensem, obchodním radou velvyslanectví USA v České republice, abychom si vyjasnili stanoviska,“ řekl týdeníku EURO ředitel odboru restrukturalizace ČSOB Marek Ditz. Tvrdí, že situace v Trustfinu, který patří do takzvaných Kajmanských struktur a je kontrolován prostřednictvím nizozemské firmy Tarpa Securities, ČSOB postupně řeší.
Až tři miliardy. V srpnu 1999 vypracoval Trustfin takzvanou Feasibility Study, která považovala za reálné prodej 1200 strojů ročně a cenovou úroveň zajišťující vysokou efektivnost investice. Roční zisk firmy v cílových letech by měl dosáhnout 1,2 miliardy korun a hodnota projektu v roce 2005 se měla blížit třem miliardám korun. Podnik, do kterého se mělo investovat 422 milionů korun, zahájil dobře, firma Trustfin-Vanguard dokonce získala od vládní agentury CzechInvest investiční pobídky ve výši 211 milionů korun. Byly sestrojeny první prototypy strojů, které se v březnu 2001 představily ve Veroně na strojírenské výstavě FAST. Potenciální klienti je přijali příznivě.
Jistota IPB je pryč.
Problémy začaly, když po zavedení nucené správy IPB získala tuto banku s pomocí vlády ČSOB. Ta prostřednictvím firmy Tarpa Securities převzala kontrolu nad Trustfinem v listopadu 2000. „Trustfin měl dohodu s IPB, která zaručovala dlouhodobou finanční stabilitu. IPB obdržela všechny potřebné informace a schvalovala hlavní rozhodnutí, běžná rozhodnutí ale ponechávala na managementu. Ve chvíli, kdy ČSOB převzala IPB, se tato jistota vytratila. Brzy bylo jasné, že ČSOB nemá zájem držet malé společnosti, jako je Trustfin. Nevěděl jsem ani, kdo bude mým eventuálním společníkem. Brzy se moje obavy potvrdily. Snažili jsme se nalézt řešení, jak dát Trustfin do bezpečených rukou. Nejlepším plánem bylo odkoupení Monarchem od banky. I když to byl velký risk a výdaje, byl jsem ochoten je podstoupit. Na konci listopadu 2000 jsem napsal dopis panu Košutovi, kterého ČSOB dosadila do Trustfinu. Nikdy jsem na něj nedostal oficiální odpověď,“ píše majitel firmy Mornarch Bruce Pernick, který v únoru 2001 pověřil advokátní kancelář Čalfa, Bartošík a partneři, aby ho zastupovala.
„Pan Čalfa mi potvrdil, že ČSOB je ochotna prodat Trustfin. Cítil jsem naději, že bychom mohli dohodnout koupi s ČSOB v krátké době, zdůrazňoval jsem, že čas je důležitým faktorem. Nicméně ČSOB místo toho, aby vyřídila moji žádost, poškozovala Trustfin. Propustila klíčové zaměstnance, včetně těch, se kterými podepsal smlouvu Trustfin-Vanguard a s nimiž jsme spolupracovali na projektu,“ tvrdí Pernick.
Jak rozbít projekt. Rok poté, co Pernick poslal dopis Košutovi, se uskutečnila v Praze setkání s ČSOB a CA IB, kterou ČSOB zmocnila prodat Trustfin. „Tam jsme se dozvěděli o záměru, aby byla učiněna obecná nabídka nám a všem dalším konkurentům. Zeptal jsem se, co bude s Trustfin-Vanguard, ale odpověď jsem znal. ČSOB nás informovala o svém záměru změnit strukturu Trustfinu, udělat z něj sesterskou společnost jeho odběratelů, včetně Unipletu. To by v podstatě znamenalo ztrátu veškeré kontroly, kterou Trustfin a Trustfin-Vanguard měly nad továrnou, jež jim dodávala stroje. Trustfin byl mladou firmou s dobrým přístupem v marketingu i financování. Kdyby se Uniplet stal sesterskou společností, rozbilo by to vše, co Trustfin vybudoval. Firma se už tehdy pod kontrolou ČSOB rozpadávala. Proč ČSOB chtěla reorganizovat strukturu společnosti? Můžu jen hádat. Ale reorganizace zřejmě neměla nic společného se slušným obchodem,“ uvádí ve svém dopise prezident Monarchu.
Odlišné zájmy.
Šéf odboru restrukturalizace v ČSOB Marek Ditz tvrdí, že Monarch chtěl koupit celý Trustfin a měl zcela odlišný zájem než banka. Chtěl prý koupit skupinu za co nejmenší cenu. „Navíc ČSOB o podniku Trustfin-Vanguard věděla velmi málo. Nebyla svolána valná hromada, firma do dnešního dne nemá schválené hospodářské výsledky za rok 2000. Jak máme jednat o prodeji něčeho, o čem nevíme, jakou má hodnotu,“ tvrdí Ditz.
Mluvčí ČSOB Milan Tománek na dotaz týdeníku EURO uvedl, že ČSOB nemá k Monarchu žádný přímý vztah, stejně jako neexistuje přímý vztah banky k Unipletu. ČSOB eviduje závazek firmy Trustfin, toho času největšího akcionáře Unipletu, z úvěru poskytnutého bývalou IPB. Řešení úvěrového závazku Trustfinu, s odkazem na státní záruku, závisí zcela na strategii České konsolidační agentury,“ říká Tománek. Týdeník EURO má informace, že úvěrová angažovanost Trustfinu vůči ČSOB, která tyto aktiva zařadila do kategorie „šedá“, se pohybuje kolem 830 milionů korun.
Po schůzce s ČSOB a CA IB Pernick napsal Čalfovi o svém zklamání z jednání v bance a chtěl po něm, aby dal ČSOB a CA IB jasně najevo, že pokud budou trvat na restrukturalizaci, nebude dále jednat. „Také jsem ho informoval, že vzhledem k možné spolupráci s firmou SanGiacomo (výrobce pletacích strojů – pozn. red.), je nutné rozhodnout do šesti týdnů. Ani jeden požadavek nebyl splněn,“ tvrdí Pernick. „A koneckonců poté, co ČSOB převzala IPB, garantovala česká vláda všechny půjčky společnostem převzatými ČSOB, včetně Trustfinu. Jediným důvodem, proč ČSOB takto jednala, byla snaha získat více peněz. Myslím si, že někteří lidé, jako například pan Ditz, chtěli nešťastným způsobem ukázat, kdo je pánem,“ píše šéf Monarchu.
Role státu. Pernick tvrdí, že český stát věděl o investicích Monarchu a byl informován přes svá ministerstva v žádosti o podporu investic. „Přesto nechal ČSOB, která kontrolovala Trustfin, aby poškodila investování Monarchu v České republice a nakonec způsobila jeho konečný neúspěch. Ale role státu se neomezovala pouze na to, že o těchto aktivitách věděl a dovolil je. Prodejem IPB umožnil ČSOB jednat ve špatné víře, aniž by za to nesla ekonomické riziko. Půjčky Trustfinu ve výši 25 milionů dolarů byly garantovány vládou jako součást převzetí,“ končí svůj dopis. Týdeník EURO je informován, že pokud nedojde k dohodě s Monarchem, hrozí České republice další mezinárodní arbitráž.
Protiútok ČSOB.
„Dopis pana Pernicka je napsán v silně urážlivém tónu vůči ČSOB. Zvážíme právní kroky vůči Monarchu za neoprávněný zásah do dobré pověsti ČSOB, včetně žaloby na odškodnění,“ řekl pro týdeník EURO Ditz. Argumenty Američana označuje za absurdní a navzájem si odporující. „Monarch si stěžuje u státu, že ČSOB chce více peněz pro sebe. Z povahy role banky vůči státu je jasné, že tak činí pro stát, protože Tarpa Securities je dlužníkem Kajmanských fondů (jejich akcie jsou v šedé zóně) a Trustfin je dlužníkem ČSOB pod státní zárukou. Nevím, proč by měla ČSOB mít větší zájem na dobrém obchodu Monarchu, jak uvádí pan Pernick, na úkor výtěžnosti šedých aktiv,“ ptá se Ditz.
„Monarch rovněž tvrdí, že nemůže prodávat stroje v dobré víře, když ČSOB prodává Trustfin. Nerozumím, proč nepřijde s návrhem kontraktu, který by rizika ošetřil. Vedení Trustfinu by jej určitě na principu vzájemné výhodnosti zvážilo. Je to, jako bych řekl, že nemůžu svítit, protože vláda prodává ČEZ,“ argumentuje bankéř.
Jeho celkový dojem z reakce Monarchu je následující: „Pro ČSOB je koneckonců dobré vysvědčení, když je kritizována za to, že se nechce s kupci dohodnout a přepustit jim bez výběrového řízení - tím pádem určitě za lidovku - majetek spravovaný pro stát.“
Ze tří miliard na 200 milionů. Zastánci Monarchu přesto tvrdí, že v důsledku liknavosti ČSOB a chaosu, který do celé skupiny Trustfin vnesla (a to včetně chaosu finančního), narostlo zpoždění projektu se všemi negativními důsledky. Propásl se prý optimální čas pro vstup výrobku na trh, a to z hlediska obsazenosti i ceny. V aktualizaci Feasibility Study, kterou provedl Trustfin podle stavu ke konci července loňského roku, poklesla hodnota projektu, počítáno do roku 2005, ze tří miliard korun na 200 milionů.
István Lékó (istvan.leko@euro.cz)
Box:
Ztráty amerického Monarchu
(tvrzení prezidenta firmy Bruce Pernicka)
peníze investované přímo do Trustfin-Vanguard;
součástky dopravené do Unipletu, vyrobené Vanguardem, za které nebylo nikdy zaplaceno;
ztráta zisku;
ztráta dobrého jména Monarchu, nesplněné sliby dané dobrým zákazníkům;
peníze investované na získání Trustfinu od ČSOB, která jednala ve špatné víře.
K čemu se Monarch zavázal, ale nesplnil
(tvrzení ředitele odboru ČSOB Marka Ditze)
investice částky 422 milionů korun do technologií v ČR;
vytvoření 192 pracovních míst v regionu Vsetínska;
vývoj středoprůměrových pletacích strojů bude trvale a stabilně umístěn v Unipletu;
výroba strojů bude v závodě Trustfin ve Vsetíně, který v konečné fázi přejde pod Vanguard, finální zapletení a softwarové oživení bude v Unipletu, kde s touto prací mají zkušenosti;
příslib přemístění výroby velkoprůměrových tkacích stavů do Vsetína, čímž se docílí vytížení kapacity vsetínských výrobních hal a Monarch ušetří náklady, zejména v oblasti pracovních sil.
