Garance se ziskem nesouvisí, tvrdí generální ředitel Komerční banky
Radovan Vávra (37) Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, poté pokračoval ve vzdělávání na University of South Carolina. V letech 1990 až 1992 pracoval u DHL Int l Czechoslovakia. Prováděl analýzu klientů a jejich bonity, kontrolu pohledávek a vymáhání dluhů. V roce 1993 přestoupil do řad investičních bankéřů a manažerů. Nejprve působil jako specialista na fúze a akvizice v makléřské firmě Creditanstalt Securities. Po roce přešel do sesterské investiční společnosti. V roce 1996 stál jako jednatel a generální ředitel u zrodu firmy Citicorp Securities (ČR), aby opět po roce přestoupil do sesterské investiční společnosti Citicorp. V ní působil jako předseda představenstva a generální ředitel. V roce 1998 zamířil do mateřské banky Citicorp, české dcery americké Citibank, kde se postupně stal členem představenstva a viceprezidentem pro malou a střední podnikovou klientelu. Od předposledního dubnového týdne letošního roku je generálním ředitelem a předsedou představenstva Komerční banky.
EURO: Tím, že poslanci odmítli novelu zákona o dražbách, umožnili vlastně fungování institutu nucené dražby. To má pro celou ekonomiku obrovský význam. Jaký to má pro Komerční banku?
VÁVRA: Tato otázka má dvě roviny. Jedna je společná pro všechny banky – ty, které mají ve svých portfoliích zástavy kryté nemovitostmi, budou mít jednodušší život při jejich realizaci. Není to samozřejmě tak, že by mohly někomu prodat továrnu pod zadkem, stále musí učinit nutný sled kroků, nicméně vyjímá to proces realizace zástavy z mašinérie soudních systémů v České republice a dlouholetých lhůt. Pro Komerční banku to znamená, že se podstatným způsobem mění její tržní ohodnocení. Vydání informačního memoranda, jednání MMF a zákon o dražbách tak vytvářejí příznivý mix pro naši privatizaci.
EURO: Pokud by teď mělo jít všechno rychleji, za jak dlouho byste mohli vidět první finanční efekty z prodaných zástav?
VÁVRA: Pro nás už se vlastně celý koloběh rozběhl. Nečekali jsme na to, až se zákon změní či nezmění, a pracovali jsme podle v té době platného systému. V tuto chvíli máme rozjeto zhruba 350 dražeb, ze kterých bychom mohli získat tři až pět miliard korun. Přitom u sto čtrnácti z nich už máme jinou než nulovou situaci. Je dobře, že svým rozhodnutím poslanci včera (14. září – pozn. red.) dali našemu procesu další impuls.
EURO: Bude to mít vliv na hospodaření banky?
VÁVRA: Mluvíme o třech až pěti miliardách, které banka vedla v podrozvaze, tudíž pro nás měly hodnotu nula. Jakákoliv vyšší hodnota tedy pro nás bude čistým ziskem. Jak vysokým, nejsem schopen odhadnout.
EURO: Za jak dlouho by mohly být ony zmiňované zástavy prodány?
VÁVRA: My jsme celý proces nastartovali zhruba před dvěma měsíci. Pokud bude pokračovat stejným tempem, tak do konce roku bychom měli vidět v bance první peníze.
EURO: Takže by to mohlo ovlivnit letošní výsledky hospodaření.
VÁVRA: Marginálně. Samozřejmě pokud z oněch 350 žalob bude u konce tak dvacet třicet, tak adekvátně tomu.
EURO: Nejde ale jenom o výsledky letošního roku. Dopad zákona o dražbách na celý bankovní sektor může být velký. Vždyť všechny ztrátové úvěry jištěné nemovitostmi musí mít banky podle zákona vybaveny stoprocentními oprávkami.
VÁVRA: Dopad v té faktické realizaci je pro mě až na druhém místě. Otázkou číslo jedna je, jakým způsobem banky tyto úvěry účtují. Na základě opatření centrální banky o povinné tvorbě stoprocentních rezerv ke ztrátovým úvěrům mají vlastně všechny tyto úvěry nulovou hodnotu. Teď je vlastně na tahu ČNB, která by měla nový posun reflektovat. Její logika byla – tyto úvěry mají nulovou hodnotu, protože v České republice je obtížné jejich hodnotu realizovat. Když teď už přestala platit slova „je obtížné realizovat , musí podle mého názoru centrální banka zareagovat a čekám, že do konce roku tomu tak bude. Vždyť jen samotná platnost zákona o dražbách bude mít dopad do bilance, opravných položek a rezerv všech bank v České republice, aniž by vymohly jediný úvěr.
EURO: Vraťme se k portfoliu Komerční banky. Úvěry, jejichž zástavy už čekají na mimosoudní dražbu - oněch 350 – jsou již odepsané. Jistě to nejsou všechny ztrátové úvěry banky jištěné nemovitostmi.
VÁVRA: Bohužel musím říct, že Komerční banka má pořád dostatečnou zásobu propadlých zástav. Než se ale z podrozvahy dostaneme do rozvahy, ještě chvíli potrvá.
EURO: Vy jste překlasifikovali úvěrové portfolio a na základě toho jste zvýšili objem plánovaných rezerv ke špatným úvěrům o dvě miliardy na 9,6 miliardy korun. Šlo pouze o vaše vlastní analýzy, nebo jste vycházeli i z kontroly portfolia, kterou prováděl auditor?
VÁVRA: Tady se sešly tři procesy, které probíhaly nezávisle a došly ke stejnému cíli. Deloitte & Touche jako statutární auditor ve svém dopisu managementu už za rok 1998, ale i za rok 1999 upozorňuje na to, že její systém klasifikace, ratingu a scoringu není propojen.
Systém klasifikace úvěrů do pěti tříd vychází z doporučení basilejského výboru a je minimální praxí v ekonomikách, kde není dostatek finančních výkazů ze společností, nedá se příliš věřit výrokům auditorů a vůbec dostupnost finančních dat od společností je obtížná. Soudí dlužníka ex post – až když přestane splácet. Celá řada zahraničních sofistikovaných bank působících v ČR měla bohatší způsob klasifikace. Do platební morálky promítali finanční zdraví klienta a prováděli jeho rating a scoring. Tím mohli dojít k závěru, že klient sice dnes splácí, ale jeho hospodaření má sestupnou tendenci a za pár let už splácet nebude. A vůči takovému klientovi již začali podnikat kroky – doporučili přefinancování úvěrů, restrukturalizaci. A přesně to nyní zavedla Komerční banka. Proto se nyní úvěry v nominální hodnotě zhruba 27 miliard přesunou v klasifikaci směrem dolů a zvýší se potřeba tvorby rezerv a opravných položek.
Vedle tohoto našeho projektu běžel druhý – privatizační poradce doporučil, aby nezávislá strana, jíž se stala Deloitte & Touche, provedla velmi hloubkovou analýzu portfolia. Tento auditor prověřil přes šestnáct tisíc úvěrů, přes padesát procent našeho portfolia. Došel ke stejným doporučením jako náš projekt.
EURO: Nový projekt chtělo rozjet již staré vedení banky.
VÁVRA: Ano. To je ten třetí v řadě. Představenstvo, jmenovitě pánové Lašák a Palečka, ho rozběhlo zhruba v dubnu, tedy těsně před mým příchodem do Komerční banky. Pracovně bych ho nazval „kápněte božskou . Jednou z noh projektu byla analýza poboček a centrály podle principu: nebudete trestáni za to, že řeknete skutečný stav portfolia. A všechny tyto tři aktivity, o nichž jsme teď hovořili, došly ke stejnému výsledku. Takže nutnost vytvoření dodatečných opravných položek a rezerv ve výši dvou miliard korun ještě v letošním roce je nevyhnutelná a neposkytuje žádný manévrovací prostor.
EURO: Týká se to hlavně standardních a sledovaných úvěrů?
VÁVRA: Týká se to průřezově celého portfolia. Potvrdilo se tady, že v České republice není mnoho firem, kterým říkáme áčkové.
EURO: Nakolik vás překvapila ta konkrétní čísla, tedy 27 miliard a dvě miliardy? A co pro vás znamenají?
VÁVRA: O velké překvapení rozhodně nešlo. Původní plán starého představenstva pro tvorbu rezerv a opravných položek na tento rok byl 7,6 miliardy. Vycházelo to z určitého statistického vzorku rizika v portfoliu. Protože jsem se vždy domníval, že riziko v portfoliu Komerční banky je vyšší, než se vykazuje, čekal jsem určitý posun. Musím ale přiznat, že já jsem byl o něco méně skeptický. Namísto konečných 9,6 jsem očekával tak 8,5 miliardy.
EURO: Jak se to promítne do celoročního zisku banky?
VÁVRA: Můžeme s jistotou říct, že čistý hospodářský výsledek banky bude o dvě miliardy horší, než jsme si mysleli před měsícem. Dnes ještě nevíme zcela přesně, jak dopadne provozní hospodářský výsledek. Známe plán a každým dnem jej měníme směrem nahoru. Od doby spuštění nového plánu motivace zaměstnanců k nám přišlo šedesát tisíc nových klientů. Telefonické bankovnictví má přes padesát tisíc klientů, zatímco na jaře to bylo třicet. Protože nemohu předpovídat, jak se budou tato čísla vyvíjet dál, nedokáži vám v tuto chvíli říct, jak dopadne naše letošní hospodaření. Ale určitě to bude v červených číslech a v řádech miliard.
EURO: Jelikož jste na poslední tiskové konferenci hovořili výhledově o minus miliardě, půjde zřejmě tak o třímiliardovou ztrátu.
VÁVRA: Když se v oblasti provozního zisku nepodaří dosáhnout něčeho dramatického, tak skutečně očekávám tři miliardy jako spodní hranici.
EURO: Nic nečekaného nepřipouštíte.
VÁVRA: Z vnějších šoků by se nás nějaký nečekaný vývoj v úrokových sazbách asi příliš nedotkl, měnové trhy možná více. Ale skryté, mně neznámé riziko v Komerční bance neexistuje.
EURO: Ovlivní konečný hospodářský výsledek banky případné státní garance?
VÁVRA: Ty s tím absolutně nesouvisejí. Banka má kapitálovou přiměřenost téměř na úrovni šestnácti procent, nemá nedostatek likvidity, naopak hledá nové příležitosti k umisťování aktiv, protože má mnoho primárních zdrojů. Situace banky a to, zda vláda vydá garance, jsou dvě odlišné věci.
EURO: Jak to? Vždyť garance by vám mohly posunout kvalitu některých úvěrů směrem nahoru.
VÁVRA: My je na to, aby se Komerční banka udržela v podnikání a dál rostla, nepotřebujeme. Naše modely říkají, že během dvou až tří let můžeme banku bez garancí a bez privatizace otočit do zisku. V naší instituci máme ale dvě banky, dobrou a špatnou. Vláda se rozhodla, že prodá obě najednou. Zatímco dobrá banka má pozitivní hodnotu, špatná má negativní. Když je prodávám zároveň, musím ty dvě hodnoty vzájemně poměřit. A ten výsledek je něčím, co oceňujeme my, kteří tu banku známe. Ale abychom mohli přitáhnout kvalitního investora, bude dobré, když vláda garance poskytne. Tím ještě nevyplatí žádné peníze. Řekne: já nejen tvrdím, že banka je v takovém a takovém stavu, ale zároveň na to dávám sázku.
EURO: Váš kolega z představenstva Tomáš Spurný tvrdí, že na konci roku bude mít Komerční banka zhruba padesát miliard klasifikovaných úvěrů, k tomu dvacet miliard oprávek. Bude zahraničním investorům takové zajištění stačit?
VÁVRA: To je otázka ceny. Půjde o to, co se vláda bude snažit maximalizovat. Zda nejvyšší nominální prodejní cenu, nebo přivedení kvalitního investora, nebo transparentnost celého procesu. Tyto věci stojí proti sobě. Navíc buďme realisty, čtvrtou komponentou každé privatizace je jistý politický kapitál, který opět stojí proti těm zbývajícím třem. Já se domnívám, že optimální scénář musí začít přesnou kvantifikací rizika v bance, což jsme provedli. Pokud na to vláda položí garance, tak přiláká kvalitního investora, který je buď využije, nebo nevyužije. Z toho mi vyplývá, že tady po technické stránce téměř není co řešit.
EURO: Pro každého investora budou mít garance jinou váhu.
VÁVRA: Nemyslím. Já se totiž domnívám, že to není o penězích, ale o pocitech. Jestli si řeknu o nižší cenu za dobrou banku, nebo dám garanci na špatnou, je přece matematicky jedno.
EURO: Garance ale snižuje riziko, takže i hodnocení investice.
VÁVRA: Matematicky ne.
EURO: Ale například Erste Bank měla problémy s ratingem poté, co koupila Českou spořitelnu. Větší banka by je třeba neměla,takže by ani nepotřebovala takové garance.
VÁVRA: Erste a spořitelna patří do stejné velikostní skupiny. Když se podíváte na dnešní finanční svět a na to, kdo by byl vhodným privatizátorem pro Komerční banku, tak podobná transakce téměř není možná. Banka velikosti srovnatelné s naší, čímž myslím třeba i dvakrát třikrát větší, by nebyla dobrým partnerem. Když si představím její manažerskou pyramidu, kolik lidí v seniorských pozicích k nám může přijít, tak by to nebylo dostačující.
EURO: Když jste nastupoval do banky, považoval jste za svůj první úkol nastartování funkčního marketingového mixu. Zatím se hovoříhlavně o personálních a organizačních změnách a vytváření rezerv a oprávek. O marketingu se toho moc neproslýchá.
VÁVRA: Já jsem s marketingem spokojen. Banka mimo jiné zcela opouští image červenočerné banky s vážnými lidmi. Také absolutně zastavila reklamu zaměřenou čistě na image. Odešli jsme ze sponzoringu. Namísto toho budeme podporovat jednotlivé produkty. Už se o nás nedozvíte, že jsme první dámou.
EURO: Jak dlouho se chcete zdržet kampaní na image?
VÁVRA: Nejméně dva roky. Myslím si, že v tomto období před námi nestojí úkol oznámit veřejnosti, že Komerční banka existuje. Naopak musíme ukázat klientům, co pro ně máme a proč by si od nás měli koupit víc produktů.
EURO: A proč opouštíte kampaň na image zcela? Domníváte se, že lidé vědí,co je Komerční banka, nebo že jim bude jedno,od koho mají svou kartu?
VÁVRA: To poslední si rozhodně nemyslím. Svět spěje naopak k posílení vztahu s klientem. Musíte své instituci věřit a posunem k internetu a mobilní telefonům to bude ještě významnější. Internet je velice odosobněné médium a abyste jej používali, musíte mít s někým vztah. Proto je tvář instituce velice důležitá. Komerční banka je ale v jiné situaci. Všichni ji znají, má image, s níž není spokojená, a musí pohnout svými zákazníky na matici tvořené klienty a produkty.
