Platební karty
Bankovní a identifikační karty bývaly před dvaceti lety i na západě symbolem bohatství a exkluzivity. Dnes jsou běžnou součástí každodenního života i obyčejných smrtelníků. Ve Spojených státech si bez kreditní karty nepůjčíte auto ani se neubytujete v hotelu a platba stodolarovou bankovkou je velmi podezřelá. A tímto směrem, tedy nahrazováním anonymních bankovek přesně identifikovatelnými platbami, se vydal celý svět. Na světě byla již vydána více než jedna miliarda platebních karet a nepočítaně karet identifikačních. Navíc množství platebních karet v mezinárodním systému roste o patnáct procent ročně a v zemích méně rozvinutých (například v České republice) se počet karet ročně zdvojnásobuje. Kniha Pavla Juříka Svět platebních a identifikačních karet komplexně, ale zároveň i velmi podrobně mapuje tento dynamicky se rozvíjející sektor. „Každé dva dny přibývá jeden milion nových karet. Obrat provedený kartami společnosti VISA, Europay, MasterCard, American Express, Japan Credit Bureau (JCB) a Diners Club dosáhl v roce 1997 více než 2108 miliard USD, vypočítává autor (s. 185). Pavel Juřík (35) vystudoval VŠE v Praze a platebním kartám se věnuje již od roku 1984. Na téma platebních karet napsal více než sto padesát článků a dvě knihy. V letech 1994 až 1998 zastupoval české banky ve výboru Business and Marketing Advisory Committee asociace pro platební karty Europay International. Osm let pracoval v Komerční bance, mimo jiné jako vedoucí oddělení kartových obchodů a oddělení rozvoje platebních karet. V současné době je vedoucím Nonstopbank v české pobočce Bank Austria Creditanstalt. Ve své knize Juřík probírá karetní problematiku systematicky v několika rovinách: od historie přes současnost k budoucím trendům, různé druhy karet (podle možné využitelnosti i podle technologie výroby), mezinárodní platební systémy a bezpečnost karet. A nabízí rozsáhlý faktografický materiál, včetně desítek tabulek a grafů. Čtenář může v knize hledat i odpověď na otázku, jaká platební karta je pro něho nejužitečnější. Jedním z důležitých kritérií jsou například údaje o počtu bankomatů a obchodů akceptujících různé druhy karet. Dominantní postavení mají nyní v celém světě produkty asociací VISA a Europay/MasterCard - s odstupem vedou jak v počtu bankomatů, tak v počtu obchodů, kde jejich kartami lze platit. Společně tvoří 90 procent světového obratu v transakcích uskutečněných kartami. Zajímavá je informace, že čtyři pětiny všech mezinárodních bankomatových transakcí se uskutečnily pouze v tuctu měst, mezi nimiž je též Praha (s. 192), nebo že asociace VISA svým členům v USA a Kanadě zakázala v polovině devadesátých let vydávat karty konkurenčních společností American Express a Dean Witter, Discover. Ty zažalovaly VISA pro porušování podmínek volné soutěže a spor v roce 1998 vyhrály (s. 189). Budoucnost je v čipových kartách, které by měly nahradit magnetické do roku 2010. Budou nejen výrazně bezpečnější, ale umožní zároveň i mnohem širší použití. V paměti mikroprocesoru čipové karty bude uloženo množství dat - osobní data o držiteli včetně jeho fotografie, transakční limity stanovené bankou, digitalizovaný podpis a PIN kód. Prozatím byly zkoušeny především elektronické peněženky na bázi čipových karet. Ty by mohly být využívány pro drobné nákupy (například noviny nebo svačina), čímž by odpadla nutnost nosit drobné mince a odbavení klientů, například v trafikách, by se mohlo podle výsledků pilotních testů výrazně zrychlit. Elektronická peněženka, formátem podobná klasické telefonní kartě, navíc pojme peníze v několika měnách a pamatuje si řádově posledních deset transakcí. Experti různých bank se ale zatím nedohodli na standardizaci elektronické peněženky, a tak je její masivní zavádění stále odloženo na neurčito.
Juřík, Pavel: Svět platebních a identifikačních karet. Grada Publishing. Praha 1999. 248 stran. Cena neuvedena.
