Menu Zavřít

Zapomeňte na bazuku

4. 2. 2009
Autor: Euro.cz

Washington se začíná zabývat skutečným jádrem problému

[úvodní rámeček] Finanční krize zblízka

Když vloni začaly vycházet najevo problémy finančního sektoru, hovořil bývalý ministr financí Henry Paulson o tom, že má v kapse bazuku. Byla to metafora, která měla uklidnit investory a ujistit je, že vláda je připravena použít na záchranu finančního systému peníze daňových poplatníků, pokud to bude nevyhnutelně nutné. Kongres v době úřadování Paulsona schválil záchranný program Trouble Asset Relief Program (TARP) v objemu 700 miliard dolarů. Kromě TARP vznikla řada programů centrální banky zaměřených na úvěrování. Wall Street se vloni na podzim sice stabilizoval, banky se však dále hroutily napravo i nalevo.
V těchto dnech Obamova administrativa říká: „Zapomeňte na bazuku, vytáhneme těžké dělostřelectvo.“ Ekonomičtí poradci prezidenta se domnívají, že je pravý čas na zmáčknutí tlačítka pro návrat do výchozího postavení s ohledem na všechny záchranné programy. Teď je třeba se pořádně zamyslet. Zdá se, že není jiná možnost. Nadále se prohlubuje recese, roste nezaměstnanost, zvyšuje se počet lidí, kteří nejsou schopni splácet půjčky na kreditních kartách. Všechny tyto problémy se podílejí na tom, že každé čtvrtletí dopadají na takové instituce, jako jsou Citigroup či Bank of America, mnohamiliardové ztráty.
Jedním ze sanačních opatření je kontroverzní balík výdajů a daňových úlev v objemu 819 miliard dolarů schválený 28. ledna Sněmovnou reprezentantů, ve které mají hlavní slovo demokraté. Fed zároveň rozjíždí programy na odkup cenných papírů jištěných úvěry na nákup automobilů, kreditními kartami či studentskými půjčkami a na odkup akcií jištěných hypotékami. To vše ve snaze rozmrazit úvěrové trhy.
Obamovi poradci jsou přesvědčeni, že systémová stabilizace bank vyžaduje inovativnější metody ve srovnání s kapitálovými injekcemi, které pro půjčovatele navrhoval Bush. Půjčky Fedu a přesuny státních peněz sice pomáhají, Bushovi poradci se nicméně nezabývali důkladným vyřešením samého jádra problému, totiž špatnými aktivy, která rozsáhlé škody v bankovních bilancích způsobila. Dospěli jsme tak do stavu, kdy o úvěru nemůže uvažovat takřka nikdo, s výjimkou těch nejbonitnějších klientů. „Peníze se přesunují sem a tam v rámci systému, přesto sílí všeobecné přesvědčení, že finanční instituce nemají dostatečný kapitál, aby čelily ztrátám ze všech šílených půjček, které poskytly,“ říká Frederick Cannon, bankovní analytik z Keefe, Bruyette & Woods.
Nový ministr financí Timothy Geithner zkoumá možnosti pro vytvoření státem financované „špatné banky“, která by od peněžních ústavů odkoupila akcie jištěné hypotékami a další problematická aktiva, čímž by se mohlo zvýšit jejich kapitálové jmění a mohly by začít zase půjčovat. Daniel Clinton, washingtonský politický analytik ze společnosti Strategas Research Partners, tvrdí, že ministerstvo počítá s tím, že by banku spustilo s pomocí 100 miliard dolarů z programu TARP, dále by přispěl Fed a Federal Deposit Insurance Corp. (Federální agentura pro pojištění vkladů, FDIC). Celkově by na odkup špatných aktiv byl k dispozici bilion dolarů. Vládní úředníci se domnívají, že by ve finále mohly potřebovat až dva biliony dolarů.
Stabilizace bank bude zajisté vyžadovat více než 700 miliard dolarů z programu TARP. Andrew Tilton, analytik společnosti Goldman Sachs, počítá, že finanční instituce utrpí z nekvalitních půjček ztráty převyšující bilion dolarů. Dosud byla identifikována asi polovina. Problém nespočívá pouze v hypotékách na bydlení. Musí se přičíst také komerční nemovitosti a další úvěrové kategorie, které se špatně vyvíjejí. Potom by banky mohly ve svém účetnictví evidovat až pět bilionů ve „špatných aktivech“, dodává. Nouriel Roubini, profesor ekonomie na Newyorské univerzitě, odhaduje, že rekapitalizace bankovních institucí si vyžádá dalších 1 až 1,4 bilionu dolarů ze soukromého i veřejného sektoru.
Ministerstvo financí a Bílý dům také zvažují možnost poskytnutí vládních záruk bankám, čímž by snížily ztráty ze špatných aktiv zajištěných problémovými půjčkami, jak tomu bylo v případě Citi a Bank of America. Daňové poplatníky by takové řešení stálo stejně jako odkoupení bankovních aktiv. Administrativa by se však vyhnula složitému a politicky riskantnímu kroku potenciálního přeplacení za aktiva, která se nyní obchodují za ceny zboží poškozeného požárem. V krajním případě by stát mohl vložit kapitál přímo do bank výměnou za akcie. Zahájilo by se tak dosud decentně zahalené znárodňování nejslabších bank.
Analytici se domnívají, že nejpravděpodobnější je kombinace všech zmíněných sanačních prostředků. „Budou muset vytvořit komplex možností,“ říká Karen Shaw Petrouová ze společnosti Federal Financial Analytics. Vymámit z Kongresu další peníze na rozšíření záchranných programů pro banky bude obtížné. Zároveň je obtížné představit si ozdravení ekonomiky bez zdravých bank. Dosažení cíle nebude levné.

BOX
Vytvoření banky, která převezme toxická aktiva Co bylo zavrženo jako zastaralé, je znova oprašováno. Jen pár týdnů poté, co Bushova administrativa odmítla plány na odkoupení části problematických cenných papírů, které zatěžují finanční instituce, oznámil nově dosazený ministr financí Timothy Geithner, že agentura mimo jiné zvažuje možnost vytvořit „špatnou banku“, která by dělala de facto totéž. Největším otazníkem bude, jak ocenit aktiva a zda by „špatná banka“ měla nakupovat od všech institucí, nebo jen od několika vybraných. Nevyřešenou otázkou také zůstává, kdo bude banku řídit. Možností je řada, od FDIC až po soukromé firmy. Zde je jedna z možností, jak by mohla vypadat struktura „špatné banky“.

1 Ministerstvo financí zakládá banku, financuje ji z části zbývajících prostředků v programu TARP.
2 Banka získává další finanční prostředky, buď si půjčí od centrální banky, nebo prodá podíly soukromým investorům.
3 „Špatná banka“ použije své prostředky na nákup problematických aktiv od Banky A. Bude držet aktiva až do okamžiku splacení, nebo je prodá, až se trh vzpamatuje. Ztráty se dělí mezi investory „špatné banky“ a daňové poplatníky.
4 Ministerstvo financí a/nebo investoři přidělují Bance A dodatečný kapitál na pokrytí ztrát plynoucích z prodeje „toxických“ aktiv.

PRO
Špatná banka by mohla znovu oživit obchodování s akciemi jištěnými hypotékami tím, že by tato aktiva ocenila. Jakmile se trhy vzpamatují nebo jakmile začnou růst ceny nemovitostí, může špatná banka začít pokrývat vlastní náklady, nebo může dokonce začít vydělávat.

PROTI
V případě, že špatná banka přeplatí, dostane prodávající banka nečekaný dáreček z peněz daňových poplatníků. V případě, že bude státem stanovená cena příliš nízká, nebudou banky motivovány prodávat. Pokud budou banky donuceny přistoupit na nepřiměřeně nízkou cenu, může se to negativně projevit v jejich bilančních rozvahách.

bitcoin_skoleni

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Edita Jiráková

  • Našli jste v článku chybu?