Menu Zavřít

Zapomenutý manuál

23. 3. 2020
Autor: Euro.cz

Vláda má od roku 2016 plán, jak pracovat s hrozbami včetně pandemií. Nikdo o něm už očividně neví

Usnesení vlády číslo 1125 ze dne 14. prosince 2016. Pod tímto štítkem se schovává rozsáhlý materiál nazvaný Audit národní bezpečnosti. Ministerstvo vnitra o něm tehdy psalo: „Na jeho vypracování se podílelo více jak 120 expertů z bezpečnostní komunity, kteří se věnovali deseti oblastem vyhodnoceným jako nejzávažnější hrozby pro vnitřní bezpečnost České republiky.“

V rámci přírodních hrozeb se odborníci zaměřili i na epidemie. Závěr byl před více než třemi roky jasný. Je třeba přidat. „Audit potvrdil, že takzvané moderní hrozby a zejména jejich kombinace vyžadují mnohem zásadnější pozornost, než tomu bylo v minulosti. Schopnost státu detekovat a koordinovaně řešit propojené útoky musí být podle auditu posílena,“ informovalo vnitro.

Na schvalování dokumentu se podílel i tehdejší vicepremiér Andrej Babiš. Jeho kroky z posledních týdnů však dokazují, že na strategický bezpečnostní materiál úplně zapomněl. A navíc se ani jako ministr financí a následně premiér neřídil doporučeními materiálu, jež mají snížit rizika.

Slabé rezervy

Pokud se dnes člověk pozastavuje nad tím, jak málo ochranných prostředků a potravin má Státní správa hmotných rezerv k dispozici, jeho údiv bude ještě větší, jakmile si přečte právě tento dokument. Ten mluví poměrně jasně: „Problémem zůstává opakovaná disproporce mezi schváleným plánem nezbytných dodávek a přidělenými finančními prostředky v rozpočtové kapitole Státní správy hmotných rezerv k jeho realizaci.“

Současná vláda v souvislosti s rezervami volí opačný postup. Loni se objevil plán ministerstva průmyslu, které přišlo s tím, že státní sklady by měly prodat zásoby základních kovů. Získané peníze přitom neposlouží k nákupu jiných zásob, ale odtečou do státního rozpočtu.

Ale zpět k Auditu národní bezpečnosti. Mezi vypíchnutými hrozbami dokument upozorňuje i na „nepřipravenost občanů k sebeochraně“. Společně s vybrakovanými zásobami Státní správy hmotných rezerv a nedostatkem ochranných pomůcek v armádních skladech a na trhu je to velmi nebezpečný koktejl, který si všichni obyvatelé České republiky vychutnávají už několik týdnů. Začalo to nedostatkem antibakteriálních prostředků v drogeriích, pokračovalo téměř nulovými zásobami respirátorů a domácí výrobou roušek.

Kvůli chybějícímu materiálu, na což dokument z prosince 2016 upozorňuje, je tak v ohrožení zdravotnický personál a některé obchodní firmy dokážou roušky prodávat za nesmyslně vyšroubované ceny.

Krabička poslední záchrany není

Zásadní moment ovšem najdeme v jiné části materiálu, u něhož by Babišovo hnutí, které už od začátku roku 2014 vede ministerstvo financí, mělo zpozornět. V doporučeních pro posílení odolnosti se píše: „Zajistit dostatečnou výši finančních prostředků na přípravu a řešení mimořádných událostí a krizových situací.“

Byť tedy v posledních letech zažíváme jedno z nejlepších ekonomických období, současná pandemie přehledně odkryla, že ministerstvo financí žádnou takovou miliardovou „krabičku poslední záchrany“ nemá.

Aby vůbec republika napumpovala nějaké peníze do ochranných opatření a následné injekce do zpomaleného hospodářství, musí provést velmi bolestivé zásahy do státního rozpočtu. Ostatně už minulý týden Andrej Babiš oznámil, že jednou z obětí budou strategické zakázky české armády. Především tedy nákup pásových bojových vozidel za 53 miliard korun.

Přestože by vláda a ministerstva měly vědět, jak se v případě hrozící pandemie chovat, slepě zkouší cesty, které už někdo před více než třemi lety prozkoumal. Pravděpodobně proto, že se na Audit národní bezpečnosti zapomnělo. #

bitcoin_skoleni

Audit národní bezpečnosti vznik: 2016 Autoři: 120 expertů české bezpečnostní komunity Účel: úkolem jednotlivých týmů bylo vytvořit rámcový přehled problémů dané oblasti, ten vyhodnotit a identifikovat ty nejzávažnější hrozby pro další vývoj naší země. výsledný materiál má proto obecnou povahu a ukazuje směr, kterým se vláda má při řešení bezpečnostních výzev vydat. Kromě vytyčení směru dalších kroků v oblasti vnitřní bezpečnosti musí materiál plnit i informační úlohu směrem k veřejnosti. Ta má právo vědět, jakým hrozbám společnost čelí a na jaké výzvy je stát povinen se připravit. posuzované hrozby: terorismus, extremismus, organizovaný zločin, působení cizí moci, migrace, přírodní hrozby, antropogenní hrozby, kyberzločin, hybridní hrozby zDROJ: MINIsTERstvO VNITRA ČR

  • Našli jste v článku chybu?