Usnesení vlády číslo 1125 ze dne 14. prosince 2016. Pod tímto štítkem se
schovává rozsáhlý materiál nazvaný Audit národní bezpečnosti. Ministerstvo
vnitra o něm tehdy psalo: „Na jeho vypracování se podílelo více jak 120 expertů
z bezpečnostní komunity, kteří se věnovali deseti oblastem vyhodnoceným jako
nejzávažnější hrozby pro vnitřní bezpečnost České republiky.“
V rámci přírodních hrozeb se odborníci zaměřili i na epidemie. Závěr byl
před více než třemi roky jasný. Je třeba přidat. „Audit potvrdil, že takzvané
moderní hrozby a zejména jejich kombinace vyžadují mnohem zásadnější pozornost,
než tomu bylo v minulosti. Schopnost státu detekovat a koordinovaně řešit
propojené útoky musí být podle auditu posílena,“ informovalo vnitro.
Na schvalování dokumentu se podílel i tehdejší vicepremiér Andrej Babiš.
Jeho kroky z posledních týdnů však dokazují, že na strategický bezpečnostní
materiál úplně zapomněl. A navíc se ani jako ministr financí a následně premiér
neřídil doporučeními materiálu, jež mají snížit rizika.
Slabé rezervy
Pokud se dnes člověk pozastavuje nad tím, jak málo ochranných prostředků a
potravin má Státní správa hmotných rezerv k dispozici, jeho údiv bude ještě
větší, jakmile si přečte právě tento dokument. Ten mluví poměrně jasně:
„Problémem zůstává opakovaná disproporce mezi schváleným plánem nezbytných
dodávek a přidělenými finančními prostředky v rozpočtové kapitole Státní správy
hmotných rezerv k jeho realizaci.“
Současná vláda v souvislosti s rezervami volí opačný postup. Loni se objevil
plán ministerstva průmyslu, které přišlo s tím, že státní sklady by měly prodat
zásoby základních kovů. Získané peníze přitom neposlouží k nákupu jiných zásob,
ale odtečou do státního rozpočtu.
| Audit národní bezpečnosti |
| Vznik: 2016 |
| Autoři: 120 expertů české bezpečnostní komunity |
| Účel: úkolem jednotlivých týmů bylo vytvořit rámcový přehled problémů dané oblasti, ten vyhodnotit a identifikovat ty nejzávažnější hrozby pro další vývoj naší země. výsledný materiál má proto obecnou povahu a ukazuje směr, kterým se vláda má při řešení bezpečnostních výzev vydat. Kromě vytyčení směru dalších kroků v oblasti vnitřní bezpečnosti musí materiál plnit i informační úlohu směrem k veřejnosti. Ta má právo vědět, jakým hrozbám společnost čelí a na jaké výzvy je stát povinen se připravit. |
| Posuzované hrozby: terorismus, extremismus, organizovaný zločin, působení cizí moci, migrace, přírodní hrozby, antropogenní hrozby, kyberzločin, hybridní hrozby |
| Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR |
Ale zpět k Auditu národní bezpečnosti. Mezi vypíchnutými hrozbami dokument
upozorňuje i na „nepřipravenost občanů k sebeochraně“. Společně s vybrakovanými
zásobami Státní správy hmotných rezerv a nedostatkem ochranných pomůcek v
armádních skladech a na trhu je to velmi nebezpečný koktejl, který si všichni
obyvatelé České republiky vychutnávají už několik týdnů. Začalo to nedostatkem
antibakteriálních prostředků v drogeriích, pokračovalo téměř nulovými zásobami
respirátorů a domácí výrobou roušek.
Kvůli chybějícímu materiálu, na což dokument z prosince 2016 upozorňuje, je
tak v ohrožení zdravotnický personál a některé obchodní firmy dokážou roušky
prodávat za nesmyslně vyšroubované ceny.
Komentář: A čínská chřipka zrodila hvězdu. Plukovníka ve výslužbě
Krabička poslední záchrany není
Zásadní moment ovšem najdeme v jiné části materiálu, u něhož by Babišovo
hnutí, které už od začátku roku 2014 vede ministerstvo financí, mělo zpozornět.
V doporučeních pro posílení odolnosti se píše: „Zajistit dostatečnou výši
finančních prostředků na přípravu a řešení mimořádných událostí a krizových
situací.“
Byť tedy v posledních letech zažíváme jedno z nejlepších ekonomických
období, současná pandemie přehledně odkryla, že ministerstvo financí žádnou
takovou miliardovou „krabičku poslední záchrany“ nemá.
Aby vůbec republika napumpovala nějaké peníze do ochranných opatření a
následné injekce do zpomaleného hospodářství, musí provést velmi bolestivé
zásahy do státního rozpočtu. Ostatně už minulý týden Andrej Babiš oznámil, že
jednou z obětí budou strategické zakázky české armády. Především tedy nákup
pásových bojových vozidel za 53 miliard korun.
Přestože by vláda a ministerstva měly vědět, jak se v případě hrozící
pandemie chovat, slepě zkouší cesty, které už někdo před více než třemi lety
prozkoumal. Pravděpodobně proto, že se na Audit národní bezpečnosti zapomnělo.
