Naprostá většina manažerů považuje trest za nepřiměřený
Odpovídá výše trestu pět a půl roku pro exministra Vladimíra Mlynáře jeho provinění v kauze Testcom servis?
- Ano 4 %
- Ne 84 %
- Nevím 12 %
Organizace ministerstva informatiky Testcom založila v listopadu 2003 „eseróčko“, které mělo zajišťovat provoz internetového portálu veřejné správy. V únoru 2004 se bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář po upozornění ministerstvem financí rozhodl, že Testcom servis zruší, protože nový zákon jeho vznik neumožňoval. V dubnu 2005 státní zástupce obžalovává Mlynáře, protože měl způsobit škodu přes deset milionů korun. U soudu v červnu 2006 se Mlynář hájí tím, že Testcom servis zapsal rejstříkový soud. Bylo-li založení firmy protiprávní, proč ji zapisoval? Nakonec byl 24. ledna tohoto roku Vladimír Mlynář odsouzen k pěti a půl rokům vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele a za zneužívání informací v obchodním styku, přestože státní zástupce navrhoval jen trest podmínečný. Taková je tedy stručná historie kauzy, která vyvolala mnoho emocí. Na naši otázku 84 procent respondentů odpovídá, že výše trestu pro exministra je nepřiměřená.
Tento manažer má ve věci jasno: „Domnívám se, že trest Vladimíra Mlynáře s ohledem na (nepotrestané) průšvihy jiných politiků je nepřiměřeně vysoký. Celá kauza na mne dělá dojem, že si nestačil udělat 'politické kamarády', kteří by ho podrželi.“
V této záporné odpovědi se respondent zamýšlí nad rozhodnutím soudkyně Silvie Slepičkové: „Pokud se soudní moc snažila vytvořit precedent pro pochybení státních úředníků, vybrala pro něj z široké nabídky politiků tu nejméně vhodnou osobu a kauzu. Jsem přesvědčen, že soud vyšší instance bude skutečně rozhodovat dle míry 'zavinění' Vladimíra Mlynáře.“
Zevrubně celou kauzou rozebírá manažer, který si s ní však neví rady: „Opravdu nevím. Nemám tolik informací, abych kauzu dokázal posoudit, i když na první pohled skutečně připomíná pokus o malý 'tunýlek'. Nicméně, kdyby skutečně šlo o pokus o tunýlek a za činnost této velikosti - to znamená v řádu milionů korun - by měl být udělen trest ve výši pět a půl roku, pak máme v politických kruzích jedince, kteří by podle amerického trestního práva byli kandidáty na trest sedmadvacetkrát 887 let vězení.
Exministr Mlynář zjevně doplatil na to, že politická strana, jejíž barvy hájil, ztratila veškerý vliv a nikdo ji už nepotřebuje. Mám pocit, že by výše trestu byla jiná - dostala-li by se věc vůbec před soud -, kdyby US-DEU měla i dnes ve sněmovně pár křesel. Myslím si, že by aktivita policie i státního zastupitelství byla podstatně menší a věc by byla odložena stejně jako mnoho podstatně větších kauz v minulosti. Je zábavné pozorovat, jak v zemi, kde se beztrestně 'vytratily' stovky miliard, končí politické kariéry kvůli stovkám tisíc nebo několika milionům, když viník ztratí politický vliv nebo se stane z nějakého důvodu nepohodlný. Mohlo by se zdát, že osoby, které toho díky svému minulému zapojení v establishmentu nepochybně hodně vědí a jež vypadly z kola ven - tedy již nemají důvod pokračovat ve hře já na bráchu, brácha na mě -, se stávají slabým článkem a rizikovým faktorem a jsou záměrně kriminalizovány, aby se otupila jejich potenciální chuť někde hlásat pravdu o tom, jak systém funguje, a zlikvidovala se tím jejich důvěryhodnost.“
S výší trestu nesouhlasí ani tento respondent, ale na rozdíl od ostatních si myslí, že Vladimír Mlynář je vinen: „Výše trestu asi neodpovídá míře zavinění. V daném případě je však mnohem důležitější si uvědomit, že na rozdíl od podobných případů, kdy byli odsouzeni i nevinní a nikde se to neprezentovalo, jde o podstatně jiný případ. Mlynář je rozhodně odsouzen oprávněně, protože se protiprávního skutku dopustil. A jeho obhajoba, že k žádné škodě nedošlo a jde jen o pochybení, je velmi slabá.“
Přestože tento manažer s ním vůbec nesouhlasí, jeho odpověď je také záporná: „Myslím, že bychom těžko hledali lepší příklad podjatosti a neprofesionality české justice. Nejde ani o to, zda se Vladimír Mlynář vědomě či nevědomě něčeho dopustil. Jde o naprostou nepředvídatelnost soudních rozhodnutí až příliš často založených na pouhém subjektivním názoru soudce bez ohledu na odborné posudky, společenskou nebezpečnost činu a na zdravý rozum. Mnohem častější jsou však případy opačné, kdy závažný a společensky extrémně nebezpečný čin není potrestán vůbec anebo je trest nezvykle mírný. Preferování litery zákona před jeho duchem je velkou bolestí české justice. Když si k tomu přidáme alibismus, neschopnost a korupci, dostaneme žalostný obraz jednoho z pilířů demokracie v této zemi.“
Odpovídalo 86 manažerů
