Veterináři nařídili vyšetřovat divočáky ze šumavského národního parku na radioaktivitu. V Bavorsku šli mnohem dál
Je libo kančí gulášek s černobylskou příchutí? Specialitu je možné připravit z divočáka uloveného na Šumavě. Ještě čtvrt století po havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu běhá po šumavském národním parku radioaktivní černá zvěř. Polovina vzorků odebraných z letošních úlovků překročila přípustných 600 becquerelů na kilogram. Zpravidla mnohonásobně, v jednom případě byla hodnota dokonce téměř 10 700.
Čeští veterináři proto přistupují k mimořádným opatřením. Zkušenosti sbírají i v sousedním Bavorsku, které je v tomto směru mnohem dál. Německé úřady dbají o to, aby spotřebitele chránily před konzumací masa z radioaktivních divočáků. Myslivcům stát platí za likvidaci kontaminovaných zvířat víc, než by dostali za prodané kusy. S něčím podobným nemohou zdejší nimrodi počítat. Naopak. I kdyby povinně museli nechávat testovat divočáky na radioaktivitu, vyšetření by hradili sami. Měření stojí přibližně patnáct set korun. Ani náhrady za ozářená prasata spálená v kafilériích by jim nejspíše nikdo nevyplácel.
Zatím se u nás situace monitoruje, pak se uvidí. Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben uklidňuje: „Sporadicky zjišťované nadlimitní hodnoty radioaktivity u divokých prasat nepředstavují nebezpečí ohrožující zdraví konzumentů.“ V Bavorském lese navazujícím na šumavský park se zvěřina pro jistotu vůbec neloví, tedy ani nejí. Po vysokém spadu po Černobylu se oblast vnímá jako riziková.
Promořený park
Zdejší veterináře uvedl do pohotovosti pětiletý kňour zastřelený letos v lednu v Paštích u Hartmanic. Ve svalu měl 4029 becquerelů na kilogram, tedy skoro sedmkrát víc, než je povolená mez. Na radioaktivního divočáka veterináři narazili při takzvaném monitoringu cizorodých látek. Konkrétně radioaktivita se v celé republice prověřuje ročně u 26 vzorků, přitom nejde jen o černou zvěř, u které jsou nálezy nad přípustnou hranici nejpravděpodobnější. „Po tomto nadlimitním vzorku jsme z oblasti ihned odebrali další tři vzorky z divočáků. U dvou byl limit opět překročen. Od jara se proto plošně vyšetřují všichni divočáci ulovení ve třech velkých příhraničních honitbách v Národním parku Šumava,“ vysvětluje ředitel Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj Richard Bílý. Jaká je bilance? Z 24 vzorků odebraných od začátku roku do poloviny listopadu bylo dvanáct nadlimitních. Rekordních 10 700 becquerelů naměřili veterináři u selete střeleného v březnu v Srňském Boru. Čtyřicetikilogramový lončák ulovený v září ve Zhůří měl v kilogramu svaloviny přes 5800 becquerelů, s nimiž v žebříčku zjištěné radioaktivity obsadil druhou příčku.
Divočáci k neuhlídání
Z honiteb na území Národního parku Šumava, kde loví správci parku, proto veterináři s vyšetřováním postupují dál do šestnácti menších honiteb sousedících s parkem, které spravují převážně myslivecká sdružení. Lépe řečeno, chtěli by postoupit dál. Jenže zbystřili zřejmě i myslivci. Úlovky zatím nedodávají do výkupů, kde se vzorky pro testování úředně odebírají. Maso z divokých prasat údajně snědí sami. Dobře totiž vědí, že pokud by se přišlo na nadměrné radioaktivní zatížení, znamenalo by to další povinné testy. V národním parku toto omezení tolik nebolí. Jsou tam vybudované chladírny, kde je možné divočáky na pár dnů do výsledku vyšetření pozastavit. Testy i případnou likvidaci nadlimitních kusů platí správa parku, v okolních honitbách by to už bylo na myslivcích.
„Zatím byl dodán a úředně vyšetřen jediný divočák, který byl podlimitní,“ upřesňuje šéf plzeňské veterinární správy. Ta ovšem při takové frekvenci nemá na čem situaci v radioaktivitě řádně monitorovat, když myslivci zvěřinu oficiálně neprodávají. Veterináři se přitom zaměřili na všechny zvěřinové výkupy v Plzeňském kraji. Od prosince budou sledované i jižní Čechy. „Pokud se do konce roku nepodaří odebrat rozumný počet vzorků, budeme muset uživatelům honiteb přilehlých k šumavskému parku přímo nařídit, aby dodali vzorky z ulovených kusů,“ předesílá Bílý. Vzorky budou na náklady veterinářů úředně vyšetřeny a dle výsledků se pak budou odvíjet další opatření.
V poslední lovecké sezoně od loňského dubna do konce letošního března bylo v celé republice odstřeleno více než 143 tisíc divočáků. Tamara Latini z plzeňské veterinární správy upřesňuje, že v celém šumavském národním parku to bylo 260 kusů. „Letos je ulovena zhruba polovina toho, co loni. Divočáci tolik nechodí na takzvaná vnadiště, kam je myslivci lákají, a tím je lov složitější,“ uvědomuje si ředitel Bílý. Zvěř má letos totiž dostatek přirozené potravy z úrody žaludů a bukvic. Hostinu jí připravují také zemědělci tím, že pěstují stále více řepky pro bionaftu a kukuřice pro bioplynové stanice.
Zákeřná jelenka
„Havárie jaderného reaktoru v Černobylu uvolnila radioaktivní mrak, který se natřikrát přenesl napříč kontinentem. V místech, kde z něj pršelo, dopadlo na půdu spolu s deštěm poměrně velké množství radioaktivních látek. Mezi tyto oblasti patřilo i Prášilsko a Hartmanicko na Šumavě,“ připomíná veterinářka Latini. Z německé statistiky ví, že nejvíc nadlimitních nálezů u divočáků je od prosince do února, kdy prasata nemají co žrát a ryjí v zemi, která je stále zamořená. Velkým zdrojem radioaktivity je také houba jelenka obecná, ve které se radioaktivní látky koncentrují. „Je podobná pýchavce, ale roste pod zemí a prasata ji hojně vyhledávají,“ dodává Latini. Nadlimitní hodnoty se většinou zjišťují u selat a menších prasat. Jak s radioaktivní zvěřinou nakládají v sousedním Bavorsku? Bavorský les po černobylské havárii prohlásili za zamořený a tamní divočáky ocejchovali jako nevhodné k lidské spotřebě. Ve vzdálenějších lokalitách této spolkové země je povinné plošné testování. „Myslivci v celém Bavorsku mají k dispozici 82 přístrojů, na kterých radioaktivitu sami vyšetřují. Vedle nich testují také kontrolní orgány,“ uvádí veterinářka. Jak dodává, němečtí kolegové nedávno nabídli českým myslivcům bezplatné vyšetření masa divočáků. V Bavorsku se v uplynulých dvou letech musela kvůli nadměrné radioaktivitě zlikvidovat asi dvě procenta divokých prasat. Náhrada, kterou tamní lovci od státu za tyto kusy dostanou, je často vyšší než cena, za niž by je prodali na trh. Hospodští nyní lákají na zvěřinové hody. Jsou bezpečné? „Provozovatelé restaurací vědí, že chodí kontroly hygieniků společně s veterináři a nedovolí si tolik riskovat, aby nabízeli nezkontrolované maso,“ je přesvědčen Bílý. Přiznává však, že se obtížně zjišťuje, zda je skladované či uvařené maso z jednoho nebo dvou kusů. „My to sice umíme laboratorně prokázat, ale do takové hloubky se nikdy nešlo. Nebyl důvod,“ dodává. Po požití radioaktivního masa se zřejmě nikomu nic nestane. Škodliviny se z těla během pár týdnů vyloučí, podobně jako se očistí také prasata. Limit do 600 becquerelů na kilogram ale není předepsaný pro nic za nic. Rozhodně je zákonem pro všechny, kteří divočinu uvádějí do oběhu.
