Bohužel se zdá, že rok je pro daňovou sazbu příliš dlouhá doba a vývoj rozpočtů i soudržnost vládních poslanců jsou až příliš nevyzpytatelné
Scénářů, jak to dopadne se sazbami DPH, bylo ještě necelé dva měsíce před koncem roku až příliš mnoho. Ani vlastníci křišťálové koule se před hlasováním Poslanecké sněmovny o daňovém balíčku neodvážili tipovat, která varianta bude ta vítězná. Téměř s podivem je, že nejmenší naději na úspěch měla ta, na které se shodly všechny strany vládní koalice, kterou odhlasovaly navzdory nesouhlasu Senátu výraznou většinou 110 poslanců Sněmovny a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů již na sklonku roku 2011. Tato varianta počítala (stále ještě) od 1. ledna 2013 s jednotnou sazbou daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 procenta.
Na otázku, zda je zvyšování sazeb DPH cestou k naplnění státního rozpočtu, lze zřejmě odpovědět pozitivně. Na rozdíl od přímých daní je u daní ze spotřeby změna sazeb vždy prostředkem k poměrně bezpečnému navýšení příjmů státu. Tolik alespoň daňová teorie. Přinejmenším podle slov některých ekonomických expertů se však zdá, že v letošním roce, kdy došlo k nárůstu snížené sazby DPH, by tento předpoklad nemusel být zcela naplněn. Podle údajů ministerstva financí byl i přes tuto změnu celkový výběr DPH za prvních osm měsíců letošního roku v porovnání s očekáváním o zhruba 20 miliard korun nižší. Jedním z důvodů je pokles spotřeby soukromého sektoru, která má na výběr DPH rozhodující vliv.
Odložený příjem Namístě je bezesporu otázka, zda by k něčemu takovému nedošlo i v roce následujícím. Podle vyjádření ministerstva financí byl za propadem výběru DPH (mimo změny způsobené metodikou) zejména pokles výběru DPH u zboží a služeb v základní sazbě (tedy v té, u níž ke změně nedošlo). Jeho příčinou byl předpokládaný odklad spotřeby vyvolaný opatrností s ohledem na vývoj evropské ekonomiky.
Ne že bych chtěl pro evropskou ekonomiku predikovat růžové vyhlídky, koneckonců i Česká národní banka zůstává s aktuálním odhadem růstu českého HDP o 0,2 procenta v roce 2013 opatrným hráčem. Je ale zřejmé, že i když se spotřeba či nákup některého typu zboží nepochybně dá po určitou dobu odkládat, dříve či později dojde k realizaci. Nebylo-li tomu tak v roce letošním při sazbě DPH 20 procent, může k tomu dojít v roce následujícím.
Přestože růst výběru DPH zcela jistě nebude přímo úměrný zvýšení sazeb, můžeme očekávat dodatečné prostředky pro státní rozpočet. Na tom zřejmě nic nezmění ani fenomén příhraničních nákupů, neboť ten, kdo v zahraničí nakupovat chce, to dělá už teď – a změna sazby DPH o jedno procento motivaci nejspíš příliš nezvýší.
Perný silvestr Růst sazeb by tak pro státní pokladnu bezesporu představoval pohodlnou a celkem bezpečnou cestu k nalezení chybějících miliard. Z hlediska soukromého sektoru je rozhodující, jakým způsobem se změna sazeb promítne do celkových výdajů domácností či do inflace. Podle finančních analytiků by inflace daná změnou sazeb DPH neměla přesáhnout 0,8 procenta. Dle této prognózy by tedy nejméně pětinu celkového zvýšení ceny způsobeného změnou sazeb měli absorbovat obchodníci a výrobci. Výdaje domácností by se pak měly zvýšit o zhruba 190 Kč měsíčně. Zda je to únosné, či nikoli, to musí posoudit již každý sám. Pro podnikatelský sektor však z velké části platí, že ať už bude změna sazeb jakákoli, musí přijít brzo.
Stav, kdy existují více než dvě možnosti a pravděpodobnost schválení je nejasná, rozhodně nenahrává cenovým jednáním pro další období ani snaze plátců DPH se na změnu připravit a přenastavit své účetní systémy. Správný výběr DPH v prvních dnech a měsících následujícího roku tak může být obtížný a náklady podnikatelského sektoru na změnu budou i kvůli časovému tlaku vysoké.
Zcela v pozadí a téměř nepovšimnuta pak zůstává pro podnikatelský sektor možná zásadnější „technická“ novela zákona o DPH. Ta přináší několik významných novinek, ať již rozšíření ručení za odvod DPH, využití elektronických dokladů či změny v rozsahu osvobození od DPH u nemovitostí. Bohužel i tato novela byla (se svými technickými detaily z politického hlediska nezajímavými) v rámci boje za daňové sazby koncem října Senátem vrácena do Poslanecké sněmovny, a to s doplněným návrhem na zachování současné výše daňových sazeb. Zdá se proto, že konec roku bude v oblasti DPH a příprav na schválené či neschválené změny velmi perný.
O autorovi| Petr Toman • director, daňové poradenství, KPMG Česká republika
