Pro komunikaci s veřejnou správou přes internet je doposud v řadě případů povinné potvrzení zprávy zaručeným e-podpisem.
Vzhledem k jeho malému rozšíření tato povinnost částečně brzdí rozvoj elektronické komunikace. Změnit by to mohly už letos datové schránky.
Nekomunikujete s úřady elektronicky, protože je pro vás příliš komplikované používání zaručeného elektronického podpisu? Už od poloviny letošního roku se to může změnit. V červenci totiž začne fungovat systém takzvaných datových schránek. Ty jsou určeny právě pro dopisování si s úředníky – pro firmy povinně, pro fyzické osoby volitelně.
A právě datové schránky umožní zasílání dokumentů veřejné správě i bez zaručeného elektronického podpisu. „Informační systém datových schránek nebude vyžadovat podepisování odesílaných datových zpráv zaručeným elektronickým podpisem,“ potvrzuje Vladimír Řepka z ministerstva vnitra, které bude datové schránky spravovat. Ministerstvo se podle něj snaží vyjít vstříc těm občanům, kteří budou chtít využívat datové schránky při komunikaci s úřady, a nebudou mít v úmyslu odesílané dokumenty elektronicky podepisovat. Elektronický podpis nebude podle něj nutný kvůli tomu, že zodpovědnost za doručování přebere správce datových schránek, tedy ministerstvo vnitra.
Řepka ale upozorňuje, že kdo bude chtít kvůli větší bezpečnosti e-podpis použít, bude moci. „Záleží na povaze dokumentu, který je doručován pomocí datové schránky. Systém totiž umožňuje doručovat i elektronicky podepsané zprávy, vyžaduje-li to jiný právní předpis. To je případ třeba soudních rozhodnutí,“ dodává Řepka. Datové schránky podle něj ovlivní i fungování současných internetových aplikací, které provozuje například ministerstvo financí pro podávání daňových přiznání nebo Česká správa sociálního zabezpečení pro zasílání evidenčních listů důchodového pojištění. „Lidé dostanou novou možnost volby dalšího způsobu, jak komunikovat s úřady. Dá se předpokládat, že současné on-line aplikace ve veřejné správě se budou postupně integrovat s ISDS,“ vysvětluje Řepka.
Vydavatelé certifikátů k e-podpisu nicméně nemají obavy, že by datové schránky snížily zájem o e-podpis a poškodily jejich podnikání. „Zůstane zachována možnost elektronický podpis používat i při komunikaci prostřednictvím datových schránek. Navíc v současné době již existuje mnoho projektů využívajících kvalifikované certifikáty, které kvůli datovým schránkám nezaniknou,“ tvrdí mluvčí České pošty Marta Selicharová.
Používání komerčních certifikátů podle ní pak datové schránky ovlivní naopak spíše pozitivně. „Datové schránky budou umožňovat bezpečnější autentizaci pomocí komerčních certifikátů, takže spíše očekáváme zvýšenou poptávku po těchto certifikátech,“ uzavírá Selicharová.
Zaručený e-podpis si oblibu nezískal
Jedním z hlavních důvodů, proč se ministerstvo vnitra při plánování projektu datových schránek rozhodlo upustit od povinnosti elektronicky podepisovat dokumenty, je právě jeho malá obliba mezi lidmi. Zatímco mezi firmami se používání certifikátů k elektronickému podpisu rozšířilo poměrně úspěšně, fyzické osoby i kvůli technické náročnosti většinou na e-podpis rezignovaly. Potvrzují to i statistiky počtu vydaných certifikátů. „Nepodnikající fyzické osoby tvoří zhruba pět procent naší klientely,“ konstatuje mluvčí České pošty Marta Selicharová. Pošta je jednou ze tří firem, které jsou v Česku oprávněny certifikáty k e-podpisu vydávat.
V české praxi přitom existují dva základní typy certifikátů: komerční a kvalifikované. První z nich slouží k bezpečnější komunikaci například s obchodními partnery nebo k šifrování odesílaných elektronických zpráv. Kvalifikované certifikáty k zaručenému e-podpisu jsou pak určeny k elektronické komunikaci s úřady. Jsou přitom doposud povinné například pro zasílání daňového přiznání nebo jiných formulářů úřadům přes internet. Daleko úspěšnější jsou zatím certifikáty komerční.
Podle Vladimíra Řepky vydaly tři certifikační autority – Česká pošta, eIdentity a První certifikační autorita – za dobu fungování e-podpisu v Česku přibližně 85 tisíc kvalifikovaných certifikátů určených pro komunikaci s úřady. Některé z nich jejich majitelé neobnovili, jiné byly zneplatněny. Řepka odhaduje, že v současnosti používá v Česku kvalifikované certifikáty přibližně 80 tisíc lidí. To je pouhý zlomek oproti počtům vydaných komerčních certifikátů. Například jen První certifikační autorita jich vydala celkem téměř milion a půl, z toho 150 tisíc loni.
