Cena zlata směřuje vzhůru. Přiláká žlutý kov k masovým investicím také Čechy?
Zlato je v současné době nejdražší komoditou ve škále obvykle sledovaných drahých kovů. Nemůžeme ovšem hovořit o zlaté horečce ve smyslu skokového nárůstu ceny podloženého iracionálním očekáváním (k takovému došlo například na přelomu let 1979 a 1980 v důsledku poklesu exportu ropy z Íránu a nejisté geopolitické situace). Dnes se jedná o pravidelné posilování hodnoty zlata s občasnými výkyvy na jednu či druhou stranu. Do budoucna bude tento trend nejspíš pokračovat.
Cena zlata nyní roste hlavně kvůli poklesu hodnoty amerického dolaru. Důvody jsou především ve vyjádřeních Fedu, centrální banky Spojených států, ohledně ekonomické situace, zhoršení předpokladů hospodářského vývoje, a tím nutnosti ekonomických stimulů. Konkrétním příkladem je potom rozhodnutí o zahájení třetího kola kvantitativního uvolňování (QE3), což vede k uvolňování peněz do ekonomiky, a tím očekávání inflace.
Prolomení hranice 2000 dolarů za trojskou unci je téměř jisté, je pouze otázkou času, zda to bude ještě tento rok či příští. Osobně si troufám říci, že to bude ještě do konce tohoto roku. Velký vliv na to mají i americké prezidentské volby. Jen díky nim jsou vyjádření Fedu opatrná a zatím nedošlo k radikálnějšímu řešení situace. Především z toho důvodu, že se Fed snaží být co nejvíce neutrální ve vztahu k jednotlivým kandidátům, aby ho ani jeden nemohl obvinit z ovlivnění voleb.
Útěk ke kovům Je však patrné, že tyto zásahy přijít musejí a přijdou. Připomeňme schválení neomezeného nákupu bondů zemí nejvíce postižených evropskou dluhovou krizí Evropskou centrální bankou. Tyto bondy se budou kupovat samozřejmě za peníze, a to za nově emitované peníze, což povede k dalšímu inflačnímu očekávání. Je to vidět na příkladu, kdy německý soud dal souhlas s účastí Německa na tomto opatření, komodity pak ihned vyletěly nahoru – zlato během několika málo minut po oznámení rozhodnutí německého ústavního soudu posílilo.
Dokonce se množí spekulace o tom, že Španělsko chystá opatření na kontrolu institucí prodávajících fyzické zlato. Občané si totiž hromadně vybírají hotovost, kterou buď ukládají do zahraničí, nebo za ni skupují zlato a další drahé kovy vnímané jako lehce směnitelný uchovatel hodnoty. Stejné případy jsou zaznamenány v Řecku i Portugalsku.
Riziko současného boomu je hlavně v tom, že se na zájmu o investiční zlato snaží vydělat poměrně dost nově vzniklých společností. V okamžiku, kdy ho klient bude chtít prodat, již tyto firmy nemusejí existovat, a klient tak bude nucen toto zlato prodat u jiných společností.
Ty mu však mohou nabídnout cenu horší, než by mu nabídly v případě, když by se prvotní nákup uskutečnil u nich. Rizikem je i určitý podíl spekulativních obchodů, kdy je poměrně značná část finančních prostředků krátkodobě investována s vidinou rychlého zbohatnutí. Takové spekulace vedou většinou k výkyvům cen. Tyto nákupy však nemají vliv na dlouhodobý trend ceny zlata. Kde bude dolar Že by dnes mohlo dojít k nějakému dramatickému pádu zlata, si osobně nedokážu představit. Mohl by být například objeven postup jeho „umělé“ výroby, ale i tak by bylo predikování poklesu ceny zlata zavádějící, protože podobný příklad známe u diamantů. Ty přírodní si stále drží svoji cenu a tzv. průmyslové jsou obchodovány za úplně jiných podmínek. Teorie o dovozu zlata z jiných planet je tak fantaskní, jako jsou filmy sci-fi či popisy blízkých setkání třetího druhu. Spíše vidím šanci na výrazný růst jeho ceny, a to například při zavedení „nového“ dolaru nebo kvůli návratu ke zlatému standardu, kdy by dolary byly kryté zlatem a od jeho kurzu by se počítaly kurzy ostatních měn. Základem je uvědomit si, že zlata je na naší planetě omezené množství a případná naleziště jsou již podrobně prozkoumána a ohodnocena. Teď už záleží jen na tom, jak a za jakou cenu bude toto množství rozděleno.
Je poměrně jisté, že zlato uchová hodnotu peněz. Kolik však bude přesně stát, případně zda kontrolu nad jeho distribucí převezme vláda, je velmi těžké odhadovat. Troufám si říci, že do tří let může být překonána cena 3000 dolarů za trojskou unci. Je však otázkou, kde bude dolar a zda to bude tentýž dolar, či dolar „nový“ .
Pro zajímavost uveďme, že největší množství fyzického zlata v soukromých rukou drží Indie. Dalšími velkými držiteli fyzického zlata jsou obyvatelé Vietnamu, kde vláda nyní postupně zavádí absolutní kontrolu nad nákupem zlata jak v investiční formě, tak v podobě šperků. V České republice je množství fyzicky drženého zlata v soukromých rukou až stopadesátkrát menší než v sousedním Německu, na hlavu je to u nás 0,7 gramu a v Německu 105 gramů. Existuje tedy poměrně velký prostor, aby se zlato v dohledné době stalo i v České republice masovou záležitostí. Ostatně k tomu již postupně dochází. l
Do tří let může padnout cena 3000 dolarů za trojskou unci Některé státy chystají kontrolu prodeje zlata
O autorovi| Libor Křapka • manažer linie investičních kovů, Safina