Rázná opatření mají posílit konkurenceschopnost finančního sektoru
Mezi státy, které se v posledních dnech rozhodly k resuscitaci svého bankovního systému, se zařadila i Jižní Korea. Ta předminulou neděli oznámila, že se zaručí za zahraniční dluh nashromážděný jihokorejskými soukromými bankami až do výše sta miliard dolarů. Pomoc se bude týkat půjček sjednaných v období mezi 19. říjnem 2008 a červnem příštího roku.
Tento krok by měl finančním institucím umožnit snáze dosáhnout na dolarové půjčky ze zahraničí. Právě nedostatek dolarů, stejně jako místní měny wonu, jihokorejské banky v uplynulých dnech škrtil. Podle tamního deníku Čungang ilbo jde o oficiální signál korejské vlády, že jsou půjčky jihokorejským bankám bezpečné – právě proto, že za nimi stojí stát, který nakonec věřitelům zaplatí, selžou-li tyto banky.
Jak uvedl korejský ministr financí a plánování Kang Man-su, „postup je preventivním opatřením, jehož smyslem je zabránit tomu, aby se korejské banky ocitly při půjčování ze zahraničí v nevýhodné pozici.“ Opatření má rovněž utišit nervozitu na domácím finančním trhu. Ta podle ministra pramení z toho, že vlády vyspělých zemí už se za půjčky vytvořené „svými“ bankami zaručily.
Vzkaz bezprostředně zafungoval. V reakci na vládní oznámení stoupl index jihokorejské burzy o více než dvě procenta. Předtím byl jeho vývoj opačný – propadl se až o 126,5 bodu, což byl podle deníku The Korea Herald největší denní pokles od dob asijské finanční krize před jedenácti lety.
Korejská vláda také oznámila další příliv americké měny. Třicet miliard dolarů, které korejští politici hodlají sužovanému finančnímu trhu poskytnout, mělo za cíl především zpevnit kurz korejského wonu vůči dolaru. Nejde přitom o první pomoc. Patnáct miliard dolarů, které byly do systému napumpovány minulý měsíc, se ukázalo jako nedostatečných.
Původní pomoc nestačila
Také toto opatření alespoň krátkodobě zafungovalo. Místní měna vůči dolaru bezprostředně posílila téměř o jeden a půl procenta na 1,315 wonu za dolar. I tak od začátku letošního roku vůči dolaru oslabila přibližně o třicet procent. Není ale jisté, zda bude mít tento zásah pouze žádoucí účinky. Paradoxně by podle některých názorů mohl vyvolat neklid na korejském finančním trhu vzhledem k tomu, že se o oněch třicet miliard dolarů ztenčí korejské devizové rezervy.
Jak někteří analytici uvádějí, korejská administrativa byla k pomoci místním bankám v podstatě dotlačena. „Pokud by se korejská vláda za zahraniční dluhy bank nezaručila a ostatní země ano, existuje možnost, že by dolarové půjčky začaly proudit do těchto zemí,“ prohlásil například Kim Čong-jol, prezident Hana Financial Group.
Podle původních názorů mohl tento tah korejské vládě vyjít. „Opatření snad budou mít krátkodobý vliv na devizy a akciové trhy, ale to, zda pomohou zastavit zmatek na místních finančních trzích, bude záležet na vnějších faktorech globálních trhů, kde problémy vznikly,“ uvedl pro Korea Herald Kim Čin-song, analytik Prudential Investment & Securities Co.
Už koncem minulého týdne se ale korejským politikům začala prvotní opatření jevit jako nedostatečná. Vláda proto přidala zhruba čtyři miliardy dolarů zadluženým stavebním společnostem. Navíc se začalo vážně uvažovat o tom, že by korejská centrální banka mohla co nejdříve snížit úrokové sazby. Ve snaze zamezit nárůstu nezaměstnanosti podnikla centrální banka kroky umožňující malým podnikům snadnější přístup k levným půjčkám.
Klíčový bude také vývoj situace v sousední Číně, která je hlavním jihokorejským exportním partnerem. Poslední zprávy ale vůbec nejsou povzbudivé – čínský národní statistický úřad minulý týden oznámil, že v posledních třech měsících rostla čínská ekonomika rychlostí okolo devíti procent (viz s. 66). Jde zhruba o procentní pokles oproti předchozímu čtvrtletí a třetí po sobě jdoucí v řadě. To podle řady ekonomů nasvědčuje tomu, že finanční krize dolehne na Čínu mnohem silněji, než se původně očekávalo.
