S titulem souvisí i správné oslovení příslušné osoby.
Pracovní funkce (Vážený pane ministře, poslanče, předsedo, řediteli, jednateli) má zpravidla přednost před akademickým titulem (Vážený pane profesore, doktore, inženýre). Nižšími funkcemi a tituly obvykle neoslovujeme.
Ženy se v češtině oslovují přechýleným tvarem své funkce (Vážená paní ministryně, předsedkyně, ředitelko, náměstkyně) nebo titulu (Vážená paní profesorko, doktorko, inženýrko). Oslovení žen podle funkce jejich manžela (Paní radová, paní doktorová) se dnes již považuje za silně zastaralé.
Není obvyklé oslovovat spojením funkce (titulu) a příjmení (například Vážená paní doktorko Nováková; Vážený pane Ing. Nováku; Vážená paní ministryně Nováková). V takovém případě je namístě oslovovat pouze tituly či funkcí: Vážená paní doktorko; Vážený pane inženýre; Vážená paní ministryně.
Anglosaské tituly se uvádějí zpravidla za příjmením. Jedná se o konvenci, která je v zemích západní Evropy ustálená. Zkratky titulů kandidát věd a doktor věd (CSc. a DrSc.), se také uvádějí za příjmením, oddělujeme je čárkami.
Zda psát Ing. JUDr. Jan Novák, nebo JUDr. Ing. Jan Novák neřeší žádný zákon, norma či vyhláška. Pokud jedinec vystudoval dvě vysoké školy a získal tak dva tituly, jsou oba rovnocenné, například Ing. a Mgr. Bývá zvykem, že před vlastním jménem stojí ten titul, který získal absolvent jako první. Dále je obvyklé, že nižší tituly se vynechávají.
Možné je i to, že člověk vystudoval dvě různé fakulty (například filozofickou a matematicko-fyzikální) a na každé z nich obdržel titul Mgr. Pak se mezi obě zkratky může vsunout spojku „a“ (nebo latinské „et“). Verze Mgr. Mgr. Jan Novák by totiž mohla vzbuzovat dojem, že jde o písařskou chybu.
Má-li oficiální podoba zkratky velké písmeno, pak podoba s malým písmenem platí za neoficiální. Použijeme ji tehdy, nespecifikujeme-li druh doktorátu (dr. A. Vomáčková).
Pokud si nejsme jisti, jaký titul osoba má, encyklopedie Wikipedia radí v psané podobě užít jako zástupnou funkci titulu zkratku p. t. (například p. t. Josef Novák). Ta v latině znamená „pleno titulo“ a naznačuje, že osoba nějaký titul má, ale nechceme je zkomolit nebo je všechny neznáme. Proto, abychom neurazili, použijeme zkratku.
Pramen: Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR
