Jediným správným řešením konfliktu v Gaze je vznik izraelského a palestinského státu
Před třemi roky se Izrael jednostranně stáhl z Gazy – odvolal své jednotky a vyklidil civilní osady. Od této doby nemají Palestinci v Gaze naprosto žádný důvod podněcovat nepřátelské akce vůči sousedním izraelským městům a vesnicím.
Opakovaná varování
V červnu 2007 se však hnutí Hamás, radikální islamistická organizace podporovaná Íránem, násilným převratem zmocnilo vlády v Gaze. Hnutí vypovědělo administrativu legitimně zvoleného prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, přestože ani ona, ani Izrael, ani umírněné arabské státy vládu Hamásu neuznávají.
Hamás a další radikální islamistické organizace, jako je Islámský džihád, neustále odpalovaly rakety a minometné střely na města a vesnice poblíž hranic s pásmem Gazy. V posledních měsících intenzita útoků vzrostla. Na izraelskou půdu dopadalo zhruba 60 raket denně. Přesto Izrael ve snaze zabránit humanitární krizi nezastavil dodávky potravin, léků, topné nafty a benzinu do Gazy. Opakovaná varování Izraele, že útoky nebude tolerovat a bude jim muset učinit přítrž, byla zbytečná. To vše předcházelo izraelské vojenské operaci proti hnutí Hamás.
Izraelskými cíli byla velitelství Hamásu, výcvikové tábory, výrobny raket, odpalovací zařízení, známí teroristé z řad hnutí a tunely mezi Sinajem a Gazou, které sloužily k pašování zbraní a výbušnin. Izrael nikdy úmyslně nemířil na civilní obyvatele. Ti se ve skutečnosti stali rukojmími Hamásu – hnutí záměrně umístilo zmíněné cíle do blízkosti civilních obydlí, a Palestinci tedy byli zneužíváni jako živé štíty.
Izrael se zavázal, že zabrání humanitární krizi v Gaze. Na žádost Evropské unie, které nyní předsedá Česká republika, zavedl Izrael téměř každodenní přerušení bojů, čímž umožnil dodávky léků, paliv a potravin do Gazy. Samozřejmě že vždy poskytoval pracovníkům mezinárodních a humanitárních organizací v Gaze podporu. Izraelská operace je v souladu s právem každého národa na sebeobranu, jak je zakotveno v Chartě OSN i v mezinárodním právu.
Jak dál?
Za prvé, Egypt vyjednává s Hamásem o vyhlášení nového příměří. To už bylo v platnosti, ale Hamás je 19. prosince porušil. Dle Izraele by závazek klidu zbraní neměl být nijak časově omezen. Egypťané se snaží přesvědčit Hamás, aby přistoupil na příměří alespoň po dobu dvanácti až osmnácti měsíců.
Je třeba zdůraznit, že s Hamásem nevyjednává ani Izrael ani Evropská unie. Hnutí totiž zatím nesplnilo tři podmínky mezinárodního společenství – uznání státu Izrael, odmítnutí terorismu a přistoupení k předchozím dohodám mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou.
Za druhé, mezinárodní společenství se snaží zabránit Íránu, aby znovuvyzbrojil Hamás. USA a Izrael proto podepsaly memorandum o porozumění, které počítá se zákazem pašování raket a výbušnin po zemi i po moři. Naši evropští partneři zkoumají možnosti, jak zabránit výstavbě tunelů a pašování zbraní ze Sinaje do Gazy. Nejdůležitější však je, že tyto snahy teď nalézají podporu i v Egyptě.
Za třetí, Hamás musí propustit na svobodu izraelského vojáka Gilada Šalita, který byl unesen před třemi roky. Za to má Izrael v úmyslu propustit stovky palestinských vězňů.
Za čtvrté, Gaza se dočká významné humanitární pomoci – zejména díky dárcovské konferenci, která se uskutečnila na začátku března v Egyptě a jež pro tento účel vynesla několik miliard dolarů.
Obnova jednání
Navzdory vojenské operaci proti teroristickým základnám v Gaze je Izrael stále přesvědčen, že řešení konfliktu ve formě dvou států – izraelského a palestinského – žijících vedle sebe v míru je jediné správné.
Zbývá jen doufat, že bude možné obnovit jednání s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a konečně dosáhnout řešení, které bude důstojné pro obě strany.
