Izraelská vláda chce ochránit své aerolinie na úkor evropských dopravců
Izraelská vláda se v prospěch národní letecké společnosti El Al rozhodla omezit lety zahraničních aerolinií. Záměr se týká například Austrian airlines, Swiss či Alitalie, ale nejcitelněji měly být restrikcemi postiženy měly Lufthansa a ČSA. Izraelský správní orgán letecké dopravy koncem loňského roku požadoval, aby svoji nabídku letů snížily až o padesát procent. To by pro ČSA znamenalo pokles z osmi na čtyři lety týdně. Izraelská vláda odůvodnila tento drastický zářez do liberalizovaného prostředí letecké dopravy jedinečnou politickou situací země.
Konkrétně se tím míní, že společnost El Al je poškozena krizovou geopolitickou situací, protože nemůže získat žádné cestující ze sousedních zemí jako přestupující zákazníky pro mezinárodní lety. To je ale jeden z faktorů úspěchu leteckých společností.
Slabá pozice.
Jako další argument Izrael uvádí fakt, že zahraniční společnosti mohou díky své silné pozici nabízet lety levněji. Lufthansa přepravuje ročně zhruba 340 tisíc cestujících a České aerolinie, kterým se v poslední době v Izraeli daří, až 70 tisíc pasažérů ročně. El Al podle informací týdeníku EURO konkrétní čísla neposkytuje. „S tím El Al nemůže držet krok,“ řekl izraelský velvyslanecký rada v Berlíně Jonathan Miller německým médiím. Ředitel ČSA v Izraeli Robert Rus to potvrzuje. El Al nemá kapacitu, dostatečný letecký park. Disponuje jen 25 letadly. „Na druhé straně, my jsme si zvykli na tento trh, rádi bychom jednali, zejména když existuje poptávka, kterou El Al není schopen uspokojit,“ komentuje situaci Robert Rus.
Izraelská strana ovšem argumentuje: „Izrael je sice pro liberální cenový systém, ale nesmí to zruinovat národního operátora. Protože jakmile dojde v této citlivé oblasti ke krizi, zastaví všechny letecké společnosti své lety. Jen El Al musí fungovat dál, aby země nezůstala odříznutá od světa,“ prohlásil Miller.
Oko za oko.
Proti restrikcím ze strany izraelské vlády podala Lufthansa úspěšně rozklad u izraelského Nejvyššího soudu. Ten definitivně rozhodne v červenci. Do té doby bude Lufthansa létat neomezeně, jako doposud dvakrát denně. „Před červencovým slyšením u Nejvyššího soudu nechceme spor s Izraelským úřadem civilního letectví nijak vyhrocovat,“ slíbil prezident Lufthansy pro komunikaci Klaus Walther, „nicméně musím říci, že jsme už dvakrát společnosti El Al nabízeli místo sporů spolupráci, ale ani jednou jsme se nedočkali odpovědi.“
V reakci na právní spor pak šéf El Al Amos Shapira nečekaně obrátil: „Já nemám žádné problémy účastnit se soutěže s jinými nabízejícími.“
Spor ovšem nepříjemně zatěžuje německo-izraelské vztahy. „Ani rozhovor mezi německým ministrem zahraničí Joschkou Fischerem a jeho izraelským protějškem Silwanem Schalomem v této otázce nepřinesl žádnou dohodu,“ uvedl ve svém online vydání izraelský časopis Jediot Achronot. Při setkání v půlce února se Schalom přidal k pozici Izraelského úřadu pro civilní letectví, který k ochraně národní letecké společnosti El Al nakonec nařídil Lufthanse snížit kapacitu o dobrou třetinu. Na oplátku chce nyní Berlín zastavit lety El Al do německého hlavního města.
Vyostřující se tlak na Lufthansu přiměl šéfa Luftahnsy Wolfganga Mayrhubera k neobyčejně tvrdým slovům. Během únorové konference o turismu v Jeruzalémě, na které vystupoval jako hlavní řečník, odsoudil „zamýšlené dirigistické snížení kapacity“ jako „úplně kontraproduktivní a nesrozumitelné“. „Jsem velice rozhněvaný,“ řekl šéf Lufthansy izraelským novinám.
Aspoň sedmkrát.
I v Izraeli se záměr úřadu stal terčem kritiky coby hrubý zásah do soutěže, který má posílit El Al před jeho chystanou privatizací. Šéf ČSA v Izraeli Robert Rus tyto spekulace týdeník EURO potvrdil: „El Al se má privatizovat do konce roku.“
Privatizační linku potvrzuje také Yoam Naor z česko-izraelské smíšené obchodní komory, který se společně s vedením ČSA v Izraeli snažil problém vyřešit: „V posledních dvou letech El Al ztratil kvůli ČSA a Lufthanse hodně zákazníků, a když se pak rozhodlo o privatizaci, izraelská vláda omezila letovou kapacitu ostatních společností, aby národní firmu ochránila,“ uvedl pro týdeník EURO „V našem boji o zachování letových frekvencí jsme byli zajedno s izraelským ministrem turismu Benny Elonem, ale Jicchak Levy, izraelský ministr dopravy, odmítal odstoupit od svého stanoviska - lety omezit,“ dodává Naor.
V druhé polovině března se podařilo urovnat alespoň spor mezi Izraelem a ČSA. „Během jednání mezi ČSA, izraelskou vládou a EL Al se nepříjemná situace i díky pomoci českého velvyslance v Izraeli Michaela Žantovského urovnala,“ sdělil týdeníku EURO Robert Rus. ČSA bude nadále létat do Izraele denně; udrželi jsme si sedm letů týdně. Během léta se bude dále řešit budoucnost našich vztahů s El Al a vůbec letecká přeprava mezi Izraelem a Českou republikou,“ dodal Robert Rus.
S nově nalezeným kompromisem ČSA nachází i pochopení pro El Al. Prý neochraňoval dostatečně své národní zájmy, byl velice vstřícný a nyní je izraelská ekonomika taková, že země musí, stejně jako například evropské státy, tvrději vystupovat vůči cizím leteckým dopravcům. „El Al jde do privatizace a chce vystupovat rezolutněji, zvýšit své renomé. Je to pochopitelné, až se budeme jako společnost privatizovat my, také bude prioritou zlepšení imagei. Respektujeme to. Osobně to vidím jako schůdnější než jít do soudních sporů, jako například Lufthansa,“ dodává Robert Rus.
Kanadský precedent Není to poprvé, kdy se Izraelský úřad pro civilní letectví rozhodl ochraňovat El Al před zahraničními aeroliniemi. V devadesátých letech Lufthansa žádala o zvýšení letové frekvence na lince Frankfurt – Izrael, ale po tlaku ze strany El Al byla žádost odmítnuta. Explicitním případem byla žádost letecké společnosti Air Canada, která chtěla v roce 2000 zvýšit četnost letů ze sedmi na devět, na čtrnáct v roce 2001 a v roce 2002 na dvacet jedna. Kvůli odmítnutí El Al podpořeného právě úřadem pro civilní letectví, se z letecké krize stala politická. Kanada hrozila, že pokud se počet letů nezvýší, zamezí El Al v přeletech kanadského území. Do rozepře se angažoval i kanadský premiér. Nakonec se v květnu 2000 až s pomocí izraelského ministerského předsedy Ehuda Baraka dosáhlo kompromisu.
