Státní podnik začal po roce 2010 díky novému systému tendrů na lesnické práce vydělávat čtyři až šest miliard korun ročně, zatímco dříve šlo o částky desetkrát menší. Zisk na úkor státu inkasovaly dřevařské firmy a vžilo se díky tomu obecné přesvědčení, že nikde se tak neloupí jako v Lesích. Nekorunovaným králem dřevařů byl Jan Mičánek se svou skupinou Less. Nové tendry stlačily ceny lesnických prací opravdu hodně hluboko a roh hojnosti vyschnul. Boj o zakázky byl opravdu tvrdý a pro slabší kusy zničující. Dříve lukrativní byznys se propadal do ztrát a nakonec před rokem zkrachoval i dříve mocný Less.
Andrej Babiš, který ovládal již dříve docela významné lesnické hráče společnosti Wotan a Uniles, byl logickým zájemcem o Mičánkova aktiva. A většinu jich také získal prostřednictvím společnosti Nový Less, nyní k němu putuje i majetek firmy Less & Forest.
A konsolidace dřevařského odvětví bude pokračovat. Lesy ČR se tak dostanou do úplně jiné situace, než byly v posledních letech, protože proti nim bude stát jeden opravdu silný a mocný hráč schopný ovlivňovat cenovou politiku v celém oboru. Zisk se tak opět přestěhuje od státu k privátním firmám.
Šlo tomu zabránit? Částečně určitě ano. Je sice logické, že způsob tendrování lesnických prací musel vést ke konsolidaci odvětví, ale na druhou stranu dal státnímu podniku šanci revidovat privatizační omyl z počátku 90. let, kdy se v režii dvou úředníků ministerstva zemědělství – právě Jana Mičánka a také pozdějšího mnohaletého ředitele Lesů ČR –, bývalé státní lesy rozdělily na státní firmu, které patřily ty stromy a hájenky a dřevařské kapacity, které prošly privatizací.
Lesy ČR se mohly ucházet o majetek Lessu a také ho získat. Byly by tak schopny část prací dělat vlastními silami a udržovat ceny lesnických prací na úrovni, která by dokázala spravedlivěji dělit zisk z toho, co v lese vyroste. Jenže tak nějak nebyla politická vůle. A tak to bude zase všechno Babišovo.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
