Zdůvodňovat pozdní zveřejňování údajů o HDP jejich kvalitou je problematické
V příspěvku věnovaném pozoruhodnostem v revizích čtvrtletních dat o hrubém domácím produktu (EURO 24/2002), které publikuje Český statistický úřad, jsme avizovali samostatné zamyšlení na téma přepočtu běžných cen do stálých pomocí deflátorů. Při analýze jsme však narazili na revizi údajů za jednotlivá čtvrtletí let 1998 až 2001, provedenou v červnu 2002 při zveřejnění dat za 1. čtvrtletí 2002 (čtyři dny po sněmovních volbách). Na rozdíl od poslední revize v prosinci loňského roku - kdy byl změněn odhad meziročního tempa růstu HDP ve 2. čtvrtletí 2002 o 0,6 bodu směrem dolů - která vyvolala zájem (alespoň některých) analytiků a odborníků významných institucí, červnová revize proběhla médii bez větší pozornosti. Podnětné téma deflátorů tedy ponechme a podívejme se na některé zajímavosti loňské červnové revize. Poznamenejme přitom, že procedura revidování hodnot tohoto ukazatele patří mezi běžnou součást statistické praxe, plně v souladu se zvyklostmi vyspělé statistiky.
Předloni dolů.
V souvislosti s údaji o růstu HDP za 3. čtvrtletí 2002 (publikovanými v prosinci 2002) se jako zajímavá jeví revize hodnot za stejné období předchozího roku. Zjistíme, že při revizi byla hodnota HDP za 3. čtvrtletí 2001 snížena z původně odhadovaných 388,0 miliard korun na 382,7 miliardy (ve stálých cenách roku 1995). Ve stejném období v roce 2002 přitom tato hodnota činila 388,6 miliardy. Meziroční tempo růstu HDP tak činí 1,5 procenta, zatímco při původní srovnávací základně by bylo pouhých 0,2 procenta. Obdobně byl o 3,5 miliardy - tedy o jedno procento původně odhadované hodnoty - snížen odhad srovnávací základny pro příští čtvrtletí (za 4. čtvrtletí 2001). Naopak odhad za první pololetí roku 2001 byl navýšen (například ve 2. čtvrtletí 2001 o 3,6 procenta!), stejně jako hodnota HDP za celý rok 2001. V metodické poznámce k revizi, při níž se čtvrtletní údaje mění i více než o tři procenta, statistický úřad lakonicky konstatuje: „Změna podílu jednotlivých čtvrtletí na ročních úhrnech (…) vystihuje s ohledem na strukturu fondu pracovní doby a přehodnocení sezonnosti realitu lépe než doposud.“ Struktura fondu pracovní doby přitom zřejmě revizi nepodléhá. V této souvislosti navíc zarazí metodická poznámka k publikování sezónně očištěných řad, podle níž se „vliv různého počtu pracovních dní v jednotlivých čtvrtletích nejeví jako statisticky významný“. Dodejme ještě, že podobným způsobem byla revidována data v jednotlivých čtvrtletích předchozích let až do roku 1998 včetně, takže nedošlo k výraznějším změnám meziročních temp růstu. Data před rokem 1998 však revidována nebyla, takže na rozhraní let 1997/1998 není možné získat meziroční tempa růstu HDP a jednotlivých složek tvorby a užití ve zcela srovnatelné řadě (což úřad připouští).
Jackpot padá.
Kromě celkové hodnoty revize stojí za povšimnutí revize jednotlivých složek HDP. Na straně užití (výdajů na HDP) revize nejvíce postihla problematický ukazatel změny stavu zásob. Odhad za 3. čtvrtletí 2001 byl snížen o 13,8 (!) miliardy korun (z 18,5 na 4,7 miliardy) v cenách roku 1995. Snížení odhadu této veličiny, o níž statistický úřad připouští, že se do ní promítá při čtvrtletních odhadech statistická diskrepance, tedy činí 3,6 procenta čtvrtletního HDP. Problematice změny stavu zásob, jejich podílu na HDP a jejím značným předchozím revizím včetně zahraničního srovnání byl věnován monotematický příspěvek (EURO 14/2002). V něm jsme uvedli (se znalostí tehdejších dat), že za celý rok 2001 vzrostly zásoby ve stálých cenách o 48,5 miliardy korun s tím, že pokud měla tato veličina pozitivně přispívat k růstu HDP i v roce 2002, musela by změna stavu zásob činit v roce 2002 nejméně oněch 48,5 miliardy. Při revizi bylo z této celoroční částky „umazáno“ více než 15 (částečně „diskrepančních“) miliard, čímž se srovnávací základna snížila na 33,3 miliardy korun. Částečně v důsledku toho byl snížen i údaj o meziročním růstu HDP v roce 2001 z 3,6 na 3,3 procenta.
Daně a jak na ně.
Kromě strany užití byly ve stálých cenách výrazně revidovány i položky strany tvorby. Při porovnání jednotlivých hodnot v jednotlivých čtvrtletích let 1998 až 2001 před červnovou revizí a po ní na první pohled zarazí značné změny na obě strany. Jednotlivé položky jsou revidovány někdy i více než o 20 procent (například stavebnictví v 1. čtvrtletí 2001 z 9,9 na 12,2 miliardy, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ve 3. čtvrtletí 2000 z 10,2 na 14 miliard). Revize postihuje odvětví malá i velká (změna u zpracovatelského průmyslu ve 2. čtvrtletí 2000 ze 102,9 na 109,7 miliardy korun). Někdy se však mění nejen podíl čtvrtletních hodnot na úhrnu, ale i odhad celoročních hodnot (doprava, skladování a telekomunikace ze 123,3 na 139,5 miliardy v roce 2001). Nejpozoruhodnější je změna odhadu daně z produktů (ve 3. čtvrtletí 2001 snížení z 54,6 na 50,6 miliardy, celoročně z 205,3 na 197,7 miliardy). Stojí za všimnutí, že se téměř nesnížily odhady v běžných cenách, které by koneckonců měly být koherentní s vládní finanční statistikou, ale změnil se přepočt do stálých cen. Bohužel, statistický úřad metodiku statistické deflace (přepočtu ukazatelů do stálých cen) zásadně nepublikuje, a tak lze o důvodech snížení odhadu daní, které jsou pozitivní součástí HDP, pouze spekulovat. Snížení roční hodnoty daní je na úrovni 0,6 procernta celoročního HDP a snížení ve 3. čtvrtletí činí 1,2 procenta čtvrtletního HDP.
Co dál?
V souvislosti se značnými revizemi odhadů HDP, a zejména některých jeho složek, vyvstávají závažné otázky. Lze se například ptát, nakolik jsou data, podléhající změnám takového rozsahu, ještě důvěryhodná (strohé metodické poznámky k revizím pochybnosti nerozptylují). K relevanci dat nepřispívají ani revize problematických položek typu změny stavu zásob nebo deflátoru daní.
Společně s generálním ředitelem Eurostatu panem Yvesem Franchetem (EURO 2/2003) se lze též ptát, proč není možné zkrátit dobu potřebnou ke zpracování čtvrtletního odhadu HDP (70 kalendářních dnů). Při konfliktu mezi rychlostí a kvalitou zpracování lze kvalitou zveřejněných dat argumentovat jen velmi obtížně. Nejenže dochází při revizích k více než dvacetiprocentním změnám, ale ani samotná data za poslední zveřejněné čtvrtletí - například za odvětví rybolovu (meziroční pokles hrubé přidané hodnoty o 80 procent v běžných cenách při současném růstu o 50 procent v cenách stálých) - příliš důvěry ve svou kvalitu nevyvolávají.
Do třetice se lze ptát, nakolik jsou odbornými uživateli dat (například ekonomickými analytiky, ale i odborníky z centrální banky či z ministerstva financí) tato data ještě při mikroekonomickém i makroekonomickém rozhodování vůbec brána v potaz. Že jsou přitom údaje o vývoji hrubého domácího produktu pro rozhodování například o měnové a fiskální politice klíčové, jistě není třeba dodávat.
