ČSTV marně čeká na 249 milionů korun od Sazky
Sportovní organizace sdružené do Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV) začínají mít finanční potíže. Jednotlivé oddíly svazu jsou totiž částečně závislé na finančních prostředcích, které dodává sázková společnost Sazka. Jenže příděl peněz poněkud vázne. Jen za letošní rok chybí na zálohách sportovním svazům takřka 100 milionů korun. Další peníze scházejí i za léta 2006 až 2007. Některé menší svazy kvůli nedostatku peněz musejí začít šetřit, omezují provoz jen na nejnutnější úroveň, ruší sportovní akce. ČSTV rozděluje svým členům peníze, které pak využívá zhruba 1,6 milionu sportovců.
MILIONY V LUFTĚ „Některým svazům chybí za poslední tři roky tolik peněz, že se v některých případech blíží celkovému ročnímu slíbenému příspěvku. Letos dostaly sportovní svazy sdružené v ČSTV zhruba 60 procent z celkové slíbené sumy od Sazky, za loňský rok 75 procent financí. Za rok 2006 na účtech chybí zhruba 20 procent slíbeného příspěvku,“ tvrdí dobře informovaný zdroj. Jednotlivé svazy nechtějí o konkrétních částkách, jež jim na účtech od Sazky chybí, hovořit. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že jen Českomoravský fotbalový svaz postrádá za léta 2006 až 2008 celkem 51 milionů korun, hokejisté necelých deset milionů. Postižené jsou však i další svazy: tenistům schází zhruba jedenáct milionů korun, necelé čtyři miliony atletům a stolním tenistům, takřka po třech milionech pak i lyžařům a plavcům. A tak by mohl výčet pokračovat svaz od svazu. Pavel Pávek, který má na starosti v ČSTV ekonomiku, nepovažuje situaci za až tak dramatickou, jak ji popisují někteří členové organizace. „Naše přidružené svazy si prostě nejsou schopny zvyknout, že je zcela jiná situace než před pěti šesti lety,“ tvrdí. Na otázku, jaký je tedy reálný stav přísunu peněz ze Sazky do ČSTV, odpověděl s tím, že je nejdříve nutné vysvětlit, jakým způsobem přísun prostředků vůbec probíhá. K tomu může posloužit jednoduchý příklad roku 2005. Sazka za zmíněný rok vyplatila ČSTV část přislíbených peněz formou záloh, a to v průběhu září až prosince. Zbytek prostředků pak uhradila do poloviny září následujícího roku. Jenže tento systém se poněkud zadrhl. „Je pravda, že doplatek za rok 2007, který odpovídá částce 154 milionů korun, se posunul a letos uhrazen nebude,“ konstatoval Pávek. Za rok 2007 má Sazka poslat ČSTV celkem 470 milionů korun. Pávek ale pevně věří, že doplatek přijde na účet svazu počátkem příštího roku. Jenže aby toho nebylo málo, je tu další problém. Tentokrát se zálohou plateb za letošní rok. Ta dosahuje výše 95 milionů korun. „Letos nebude zcela určitě,“ vysvětlil Pávek. Důvod je jediný – Sazka se musela kvůli výstavbě O2 Arény v pražských Vysočanech (dříve Sazka Aréna) zadlužit. Náklady na budování sportovní haly uhradila vydáním emise obligací, které pravidelně splácí. „Další splátka bude v lednu příštího roku,“ upozornil ekonom ČSTV. A od tohoto termínu se odvíjí i současné problémy s hrazením záloh pro sportovce za letošní rok. Sazka se již několikrát v minulosti s držiteli obligací dohodla na pozdějším termínu splatnosti, a byla tak schopna uhradit i zálohy na příspěvky pro sportovce. Jenže majitelé obligací nyní pod vlivem světové ekonomické krize prohlásili, že budou trvat na přesném dodržení splátkového termínu. Sazka tak musí nejprve vyplatit věřitele a až poté zaplatí svazům.
FINANČNÍ PING-PONG
Problémy s nedostatkem financí mají především menší organizace. „Samozřejmě, nejvíc peněz chybí fotbalistům a hokejistům, jenže tyhle svazy jsou tak trochu stát ve státě, mají jiné příjmy, z nichž jsou schopni současnou situaci překlenout takřka bez problémů,“ vysvětlil týdeníku EURO dobře informovaný zdroj. Zdůvodnil to tím, že fotbalový svaz získává velké peníze třeba od UEFA a za postupy reprezentace na mistrovství Evropy. Hokejisté pak mají relativně dost peněz i kvůli tomu, že se nejvyšší soutěž pravidelně vysílá v televizi. „Další sporty jsou na tom ale mnohem hůře,“ konstatoval zdroj.
Například Česká asociace stolního tenisu kvůli tomu, že nedostala včas od Sazky slíbené peníze, zrušila s výjimkou mistrovství Evropy a světa všechny reprezentační starty. Tedy i turnaje Pro-Tour, kde hráči sbírají body do světového žebříčku. Pokud se některý z reprezentantů hodlá těchto turnajů zúčastnit, musí si sehnat sponzora nebo sám uhradit náklady. Navíc stolní tenisté zřejmě kvůli nedostatku financí budou muset alespoň na čas uzavřít svůj sekretariát v Praze. „Ano, již se o tom hovoří jako o možném řešení aktuálních problémů,“ konstatovala jedna ze zaměstnankyň sekretariátu. A výčet svazů ve finančních těžkostech může pokračovat. „Máme problémy s cash flow, potvrdil šéf atletického svazu František Fojt. Jak upozornil, atleti současnou situaci přežijí, částečně i za pomoci půjčky, kterou si vzali od ČSTV. Ohroženo není financování reprezentace, sportovních středisek a trénink talentované mládeže, to se hradí z jiných příspěvků, třeba z dotace ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. „Problémy mohou být s hrazením mezd zaměstnancům krajských sekretariátů svazu, školením rozhodčích, s placením schůzové činnosti. Peníze nejsou ani na úhradu závodů nižších kategorií, třeba krajských úrovní,“ upozorňuje člen z vedení atletického svazu.
JÁ TO VĚDĚL Mnohem ostřeji hodnotí aktuální stav předseda Českého svazu jachtingu Karel Bauer: „Počítali jsme s tím, že to takto dopadne, a připravili se na to, že slíbené peníze nebudou. Utáhli jsme opasky a pracujeme dopředu s nižšími rozpočty.“ Bauer nešetřil ani vedení ČSTV, když naznačil, že současnou situaci nezvládá. „Každý, kdo se v této problematice pohybuje, si to musel umět spočítat. A kdo věří ujišťování ČSTV, že situaci zvládá, žije v bludu. ČSTV od počátku informuje neobjektivně,“ doplnil. Některé svazy přežijí bez problémů současný stav jen díky sponzorům a dobrým kontaktům na byznysmeny. „Končí časy hojnosti, kdy od Sazky do sportu přitekla miliarda korun ročně, a začínají být velké problémy. My ale přežijeme i současnou ekonomickou krizi. Peníze sháníme odjinud. Využívám při tom své dobré obchodní kontakty a přátele z byznysu,“ sdělil týdeníku EURO prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka. A jak říká, jen díky tomu může tenisový svaz dál financovat své důležité aktivity, jako jsou podpora talentované mládeže, tréninková centra a podobně. Kaderka navíc tvrdí, že si pečlivě hlídá, jak byla vynaložena každá koruna, kterou svaz přispíval na jednotlivé akce. Jenže ne každý svaz může profitovat z dobrých obchodních kontaktů svých šéfů. Mimo jiné i proto, že jeho sport není tak populární a masový.
HLAVNĚ ARÉNA Proč přísun peněz do ČSTV od Sazky vázne? Většina členů tělovýchovné organizace tvrdí, že hlavním důvodem byla angažovanost sázkové firmy při dostavbě arény v pražských Vysočanech. „Oproti stavu, než se začala stavět Sazka Aréna, se blížíme polovině peněz, které od Sazky dostáváme. Přesná čísla nepovažujeme za podstatná a v rozpočtech tyto příjmy rovnou zkracujeme,“ tvrdí šéf Svazu jachtařů. Důvody pro krácení se podle něj vždycky najdou. „Jednou je to sazba DPH, potom finanční krize, vždy se to ,okecá‘. Sazka Aréna stála místo původně garantovaných 2,5 miliardy patnáct miliard, prodej pozemků pod arénou nestačí ani na úroky z půjček, je to všechno jeden blábol. Ať jsou stanoviska ČSTV a odpovědných funkcionářů jakákoliv, my jim nevěříme a počítáme si to sami,“ tvrdí Bauer. Částečně s jeho tvrzením souhlasí i Kaderka, který si myslí, že současné problémy s financováním začaly před osmi lety, kdy výkonný výbor ČSTV rozhodl o tom, že Sazka bude investorem nové arény. Zároveň je však přesvědčen, že se Sazka neměla na budování haly podílet sama. „Ideální by bylo řešení, kdyby se z jedné třetiny podílel na financování stát, stejným dílem pak Praha a Sazka. Stát však dal přes miliardu korun na sanace pozemků ve Vysočanech, pak již nepřispěl a nechal v tom Sazku samotnou. Přitom je jasné, že novou halu Česko potřebovalo,“ upozornil. Zástupce další členské organizace ČSTV však oponuje: „Šéf Sazky Aleš Hušák bral výstavbu arény jako budování svého pomníku. ČSTV jako hlavní akcionář sázkové firmy měl těmto snahám zabránit. Jenže tak neučinil a teď se menším příspěvkům nemůže divit.“ Dalším důvodem, proč se zmenšuje objem peněz, které vyplácí Sazka na podporu sportu, je daň z přidané hodnoty. Tu firma odvádí ze svého výtěžku od roku 2005. „V roce 2005 musela firma zaplatit na DPH 219 milionů korun, o rok později pak 260 a loni 288 milionů korun. A to jsou peníze, které teď sportovním svazům chybí,“ upozornil Pávek z ČSTV.
PŘÍSUN JSME NEZASTAVILI Samotná Sazka tvrzení, že zastavila odvod peněz sportovním svazům, odmítá. „Je to nesmysl,“ reagoval mluvčí firmy Zdeněk Zikmund. Ten tvrdí, že výši firemních odvodů na sport především ovlivňují dvě podstatné skutečnosti. Tou první je loterijní zákon. „Z něj jasně vyplývá, kolik peněz máme sportovním svazům, nejen ČSTV, platit. Nutno upozornit, že v letech 2005 až 2007 jsme na tuto činnost vynaložily dohromady zhruba o 1,6 miliardy korun více, než nám zákon ukládá,“ vysvětlil. Druhou skutečností je, že výši vynaložených prostředků stanovují samotní akcionáři Sazky (majoritním vlastníkem je přitom ČSTV). Ročně se tento příspěvek pohybuje zhruba kolem miliardy korun. Z uvedené částky však Sazka ještě před tím, než ji pošle akcionářům, zaplatí státu daň z přidaného hodnoty. A to je údajně právě ten problém, jenž zavinil aktuální problémy několika sportovních svazů. „Ty kvůli placení DPH přišly v letech 2005 až 2007 zhruba o 800 milionů korun. V těchto letech jsme sice z vlastních zdrojů dopad platby DPH částečně kompenzovali tím, že jsme svazům vyplatili navíc 250 milionů korun, takové řešení je ale dlouhodobě neudržitelné,“ tvrdí Zikmund. Letošní platbu DPH kompenzovalo ministerstvo financí, které rozhodlo o mimořádné dotaci pro sportovní svazy ve výši 300 milionů korun. „Samozřejmě, kvůli platbě DPH schází v českém sportu zhruba půl miliardy korun. Jenže všichni o tomto problému věděli dopředu, ale utráceli pořád stejně, jako by se nic nedělo. A teď jsou překvapení, jak jsou na tom špatně,“ sdělil nejmenovaný člen sportovního svazu.
